Slavnostní tečkou za Národní diskusí o budoucnosti venkova se stala konference „Venkov 2007-2013“, která 10.října 2005 v hlavním sále dolní sněmovny parlamentu završila cyklus seminářů konaných v průběhu roku ve všech krajích ČR. Záštitu nad celou akcí převzal ministr zemědělství Petr Zgarba, a jak v úvodu poznamenal předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka, šlo na naše domácí poměry o první konferenci k venkovu s tak širokým spektrem zástupců evropských farmářských organizací a institucí, ale i dalších činitelů svázaných se venkovskou politikou. To by mělo být pro ministerstvo zemědělství výzvou ke svému směřování v dalším období.
Předseda ASZ ČR Stanislav Němec ve svém vystoupení nejprve poděkoval iniciátorům za možnost účasti Asociace na této velmi potřebné diskusi. Zdůraznil, že je třeba, aby zemědělci omezili mnohdy patrnou vlastní sebestřednost. Skutečný venkovský „pohled“ totiž nemůže být zužován na zemědělské dotace a její mechanismy, ale vyžaduje větší odstup zemědělců, kteří jsou jistě důležitou, nikoli však jedinou součástí venkova. Konstatoval, že všichni přítomní se celkem bez obtíží shodnou na tom, jaký bychom vlastně venkov chtěli, tedy prosperující a osídlený prostor s jasnou perspektivou. Mnohem složitější situace však nastává ve způsobu řešení, jak chceme těchto cílů dosáhnout. Za povšimnutí například stojí pohled na ves, ve které již nějaký čas úspěšně hospodaří několik soukromých zemědělců, se kterými jsou více či méně provázáni další menší podnikatelé (autodopravci, poskytovatelé služeb, živnostníci, apod.) a pohled na obec s jedním velkým zemědělským podnikem, kde je vše „pod palcem“ dlouholetého úzkého managementu, jehož skutečným cílem mnohdy není ani tak moc rozvoj venkova, jako spíš v klidu se dožít důchodu. O rozdílném přístupu a myšlení lidí v těchto sídlech, ve kterých jsou ekonomická a sociální prostředí takto konzervována, dobře vypovídají také volební preference jejích obyvatel zavánějící steskem po starých časech.
Ve snaze vystihnout tendence dalšího směřování českého zemědělství po roce „2“ v EU se předseda Asociace pokusil zmapovat strukturu současných hospodařících zemědělských podniků. Podotkl, že po šestnácti letech od změny politických poměrů již asi nevystačíme s plošným dělením na podniky právnických a fyzických osob, přičemž za více vypovídající považuje rozdělení podle velikosti farem, ze které často vycházejí formy vlastnictví a organizace těchto podniků. Vedle tradičních rodinných farem či korektním způsobem vzniklých a efektivně fungujících obchodních společností označil za velmi perspektivní typ většího rodinného podniku (zhruba kolem 200ha) s několika zaměstnanci a s využitím výhod jednoduché organizace, nízkých režijních nákladů a především osobní odpovědnosti farmáře. Takové farmy jsou za pečlivou práci schopny svým majitelům přinést slušné živobytí a i pro jejich potomky zpravidla znamenají perspektivu. Generační problém a schopnost zajištění této kontinuity přitom bude brzy klíčovým parametrem pro „přežití“ každého zemědělského podniku.
Svou přirozenou roli sedláci postupně znovu objevují také v obecních zastupitelstvech, neboť tradičním připoutáním k farmě, potažmo k obci, mohou vlastní motivací přispět ke vhodné změně vzhledu obce či k jejímu ekonomickému rozvoji. Aby však mohl být vývoj úspěšný, musí být pro farmáře nastavena stručná a vymahatelná pravidla bez zbytečných regulací a zatěžující byrokracie. Stát by měl být garantem dodržování dlouhodobých koncepcí a rovných podmínek k hospodaření všem formám zemědělských podniků. Situace především v posledních letech bohužel žádné z uvedených podmínek příliš nenasvědčuje. Také otázku dotační politiky nelze do budoucna orientovat jako nástroj k hašení sociálních problémů, ale spíše jako platbu zemědělcům za plnění „veřejných objednávek“ ze strany státu v podobě udržované krajiny a zdravých, šetrným způsobem produkovaných potravin. (celý projev předsedy ASZ je k dispozici na internetových stránkách www.asz.cz )
Předseda podvýboru pro venkov poslanecké sněmovny Jiří Papež, jako hlavní iniciátor krajských konferencí popsal systém vyhodnocování jednotlivých návrhů pracovních skupin a uvedl žebříček největších priorit. Za nejdůležitější považovali účastníci konferencí zlepšení kvality života a životního prostředí, změnu struktury krajiny, základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova a modernizaci zemědělských podniků. Kompletní výsledky jsou obsaženy ve speciální brožuře, kterou lze získat také v hlavní kanceláři ASZ ČR.
Hynek Fajmon, z pozice člena rozpočtového výboru evropského parlamentu otevřeně hovořil o složité a vyhrocené situaci v Bruselu při přijímání dokumentu o finanční perspektivě na roky 2007-2013. Namísto konkrétních čísel uvedl, že v současné době se dohoda spíše vzdaluje. Zdůraznil také, že je třeba vzít na vědomí, že dotační zemědělská politika EU je v příkrém rozporu s pravidly světové obchodní organizace (WTO), především s principem volného obchodu a bude muset dojít k její zásadní změně. Největší tlak přichází ze zemi produkující laciné komodity, jako je Austrálie, Argentina, Brazílie nebo Indie. Podle Fajmona ale evropským komisařům nelze v poslední době upřít deregulační iniciativu a snahy o reformní kroky, neboť by měla být jednak přehodnocena alespoň některá nadbytečná nařízení, a po cukerní reformě je prý třeba brzy očekávat reformu na trhu s ovocem a zeleninou nebo vínem.
„Česká agrární politika je posledních deset let špatná a nejdříve je potřeba udělat si pořádek u nás doma“, obrátil ve svém příspěvku poslanec ODS Miloslav Kučera pozornost zpět do Čech. Cestu prostého získávání dotací označil za zrádnou a pokud je 90 procent půdy v nájmu, je a bude nemalá část podpor bez očekávaného efektu odčerpávána mimo sektor. Obnovení vlastnických vztahů k půdě proto považuje za zcela zásadní, stejně jako hledání způsobů, jak reálně udržet české firmy na trhu. V této souvislosti upozornil také na fakt, že ČR je v Evropě již poslední zemí s nijak nevymezeným chováním obchodních řetězců, které systémem podnákladových slev plošně likvidují domácí producenty.
Diskuse na tomto fóru složeném převážně ze zemědělců a zástupců samosprávy se účastnili také další významné osobnosti z řad zástupci Spolku pro obnovu venkova a Svazu měst a obcí ČR, prezidenti Agrární i Potravinářské komory nebo generální ředitel MZe Holandska, místopředseda zemědělského výboru evropského parlamentu, prezident organizace COPA a další.
Zdroj: ASZ ČR
