František Machník bezesporu patří k významným osobnostem československých dějin 20. století. Stal se vrcholovým politikem, poté byl historickými událostmi smeten a dokonce třikrát okusil vězení, aby dožíval v naprostém zapomenutí.
U příležitosti 130. výročí jeho narození vznikl projekt 2016 Rok Františka Machníka, který si dal za cíl připomenout jeho život nejen ve vrcholné politice, ale také i v jeho soukromí, což je důvod, proč ve foyeru Divadla Karla Pippicha vznikla krátká výstava, mapující jeho život. Jejím autorem je Lukáš Kopecký, dejme mu proto slovo:
Z učitele ředitelem
František Machník začal svoji pedagogickou kariéru právě v Chrudimi, kde od února do září roku 1911 vypomáhá na dívčím pedagogiu a od října následujícího roku učí na místním dívčím lyceu. Odtud po dvou letech odchází, aby učil na reálném gymnáziu.
V Chrudimi také 26. června 1916 pojal za manželku Antonii Nonnovou, dceru místního hodináře a zlatníka. O rok později se novomanželům narodil syn Jan. V létě 1919 se pak celá rodina stěhuje do Klatov.
Zde Machník pokračuje v učitelské kariéře a v roce 1925 se stává ředitelem Zemské střední hospodářské školy.
Z ředitele poslancem
Kromě ředitelského postu se však v tomto roce František Machník stal také poslancem Národního shromáždění. Kromě klasické poslanecké činnosti byl Machník také členem branného, iniciativního, sociálně -politického a rozpočtového výboru.
Svůj poslanecký mandát obhájil i v následujících volbách v říjnu 1929 a stává se místopředsedou branného výboru sněmovny. Zde se pravděpodobně začínají rodit jeho základy pozdější ministerské činnosti. Byl zpravodajem o četných vojenských předlohách a především osnovy zákona o dvouleté prezenční službě v armádě. Dával také velký důraz na brannou výchovu ve školách.
Z poslance ministrem
Po červnových volbách roku 1935 Machník nejen obhajuje svůj post, ale zároveň se stává ministrem národní obrany. Jeho mandát, ostatně jako všech jeho kolegů a kolegyní, zaniká krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava.
Z hlediska vojenského byl Machník teoretikem, ale coby politik dokázal v maximální možné míře získat potřebné finanční prostředky na vyzbrojování, motorizaci a především stavbu opevnění. Co ovlivnit nemohl, byl nedostatek času.
Klíčovým byl pro něj rok 1936, kdy se mu podařilo prosadit Zákon na obranu státu, který pomáhal vytvořit v armádě podmínky pro efektivnější modernizaci a rozvoj. Zároveň se v tomto roce dostal do sporu před Společností národů se Sudetoněmeckou stranou ohledně takzvaného „Machníkova výnosu“, což byla ministerská vyhláška omezující podíl německých firem na armádních zakázkách.
Z ministra vězněm
Během okupace Československa se Machník vzhledem ke své minulosti do odboje nijak výrazně nezapojil. Přesto jej 12. července 1943 klatovské gestapo zatklo a o 11 dní později jej odvezlo do věznice na Pankráci v Praze. Odtud putoval do žalářů v Německu, Budyšíně a v Drážďanech. 26. února 1944 dostal trest smrti za „velezrádné nadržování nepříteli ve spojení s přípravou k velezradě“.
Jeho manželka Antonie společně s německým advokátem Hansem Astfalckem sepsala žádost o milost a odvolávací soud změnil trest smrti na deset let káznice. Machníka zastihl konec války na konci dubna 1945 v koncentračním táboře Dachau.
Z vězně vězněm
Na svobodě však Machník pobyl jen několik týdnů. Bezpečnostní složky ovládané v té době už KSČ začaly prošetřovat jeho chování v době okupace i žádost o milost sepsanou jeho manželkou. Ta obsahovala řadu lží a výmyslů, na jejichž základě mohla vypadat, jako kdyby Machník kolaboroval. Vyšetřování trvalo dalších 18 měsíců, případ se dostal i před Národní soud, který žalobu smetl ze stolu.
František Machník umírá v listopadu 1967 a jeho ostatky byly převezeny do Chrudimi, kde spočinuly v rodinné hrobce na hřbitově sv. Václava.
Autor: Lukáš Vaníček
Zdroj: Chrudimsky.denik.cz
http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/chrudimsti-vzpomneli-na-frantiska-machnika-20161121.html