Faktem je, že o to samé jde i v případě novely zemědělského zákona. Jeho základní filosofií totiž je teze, podle které zemědělce neviditelný Velký bratr (Big Brother) sleduje na každém kroku. Uvedeným velkým bratrem je především ministerstvo zemědělství a další státní orgány, především Státní zemědělský intervenční fond. Evidence stíhá evidenci, což v důsledku, jak prezident správně usuzuje, přináší komplikace do zemědělského podnikání. Novela navíc podle odůvodnění prezidenta stanoví, že se na rozhodování o dotacích nebude vztahovat správní řád, což znamená, že by hospodařící zemědělci neměli možnost odvolání proti rozhodnutí státních úředníků. Generálně vzato, zákon na rozdíl od proklamací hovořících o snižování byrokracie míří opačným směrem a vychází z filosofie absolutní regulace, od které hodlá EU postupně, ale nakonec přece, odstoupit.
Bývaly přitom doby, kdy Česká republika neměla zemědělský zákon vůbec. Po několikaletých diskusích, tehdy především pod tlakem Agrární komory ČR, byl nakonec specifický zemědělský zákon přijat, a pokud si pamětníci vzpomenou, měl ve své první podobě čtyři paragrafy a rozsah necelou jednu stranu. Řekněme, že v takové, v zásadě deklarativní podobě byl vhodný, protože neškodil. Zhruba deset let následné historie tohoto zákona změnilo ale jeho podobu k nepoznání. Na původně rámcovou legislativní normu se postupně nabalovaly další a další předpisy, povinnosti, evidence a sankce, takže dnes netvoří tento zákon rámec k profesnímu podnikání, ale naopak k tomu, aby se podnikání znesnadnilo nebo se mu dokonce zamezilo. Paradoxně tak zemědělský zákon není zákonem pro zemědělce, ale pro úředníky a organizace dolující ze zemědělství finanční prostředky na svou existenci. A také nástrojem k čemusi, co lze již v dnešní době nazvat „nová forma totality“. Ta se vyznačuje tím, že jedinec, v tomto případě zemědělský podnikatel, se nemůže díky síti předpisů svobodně rozhodnout, protože nikdy neví, zdali by tímto rozhodnutím náhodou neporušil nějaký zákon. Za tohoto stavu je iluze svobody spočívající v možnosti vyjet do zahraničí nebo volit kteroukoli z mála současných politických stran opravdu iluzorní.
Petr Havel
Zdroj: ASZ ČR
