Na začátku všechny přítomné přivítali zástupci výzkumného ústavu, ocenili zájem přítomných o výzkumné a poradenské aktivity, jimiž se také zabývají, a apelovali, aby se na ně zemědělci neváhali se svými problémy v oblasti pěstování rostlin obrátit. Uvedli, že letošní seminář bude více věnován problematice půdy, neboť se domnívají, že se jí v naší republice stále nedostává patřičné pozornosti.
Do ochrany půdy by se měli více zapojit její majitelé
Prvním řečníkem byl Jiří Chocholouš, vedoucí oddělení ochrany půdy MZe ČR. Jeho příspěvek nesl název: „Připravované změny v ochraně půdy v rámci DZES a strategie MZe ČR do roku 2030“. Dotkl se i tématu velice diskutovaného zákazu použití glyfosátu. Uvedl, že ve Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády ČR působí dva zástupci ministerstva zemědělství, oba hlasovali proti a budou se snažit, aby se na evropské úrovni tento zákaz neprosadil, neboť by tím mohla být ohrožena konkurenceschopnost nejen českých zemědělců, ale také evropských farmářů oproti jiným částem světa. Dále informoval, že dochází k digitalizaci komplexního průzkumu půd, díky němuž by mělo být možné sledovat vývoj půdy. První data by měla být přístupná v roce 2018 a zbylá pak do roku 2020. Připravuje se také kalkulačka vláhové potřeby osevního postupu. Zmínil, že letos bylo proškoleno 52 poradců pro oblast půdy.
Hovořil také o melioracích. „Myslím si, že meliorační soustavy mají své místo, pouze je třeba optimalizovat je a využít například i pro zavlažování,“ řekl. Oddělení by si přálo do ochrany půdy zapojit více její majitele. Rádi by v metodické rovině vytvořili jakýsi model, kdy by při pronájmu půdy pachtýři byl proveden půdní rozbor a při ukončení platnosti smlouvy, či po nějaké době by se udělal druhý, sloužící k porovnání rozdílu. Pokud by z něho vyšlo najevo, že došlo ke zhoršení stavu pozemku, pronajímatel by musel platit náhradu, v opačném případě by byl oceněn jakýmsi „bonusem“, například v podobě snížení pachtovného. Z publika vzešel dotaz, kdo má na starosti téma meliorace nebo se jimi v budoucnu bude zabývat. Tazatel uvedl, že v současnosti je spousta meliorací ucpaných, nefunkčních… „Co je na pozemku, je majetkem jeho vlastníka, za hranicí je vlastníkem stát. Na starost by je měl mít Státní pozemkový úřad, jehož prvním krokem bude zmapování všech těchto staveb, které se v minulosti postavily,“ reagoval Chocholouš.
Základem dobrého výnosu je správná péče o půdu
Druhým přednášejícím byl Pavel Růžek z VÚRV Ruzyně. Podle jeho názoru bude stav půdy a správné hospodaření s vodou do budoucna základem dobrého výnosu. Apeloval, abychom vnímali, jestli si nevhodnou aplikací špatných forem hnojiv nezhoršujeme vlastnosti půdy a její schopnost retence vody. Uvedl důležitost věnovat mnohem více pozornosti diagnostice vápníku v horní vrstvě půdy (5 cm), která zásadně rozhoduje o tom, zda nám cenná tekutina odteče, či nikoliv. Upozornil také, že pokud dochází k vyplavování dusičnanového aniontu z půdy, jsou s ním ze svrchní části půdy odplavovány například hořečnaté kationty, jež mohou poté být hůře dostupné pro rostliny. Dotkl se i tématu nových technologií zpracování půdy. Zmínil, že je třeba ptát se, v jakých podmínkách byly vyvinuty, neboť u nás ne všechny z nich musí fungovat stejně dobře jako v jiných částech světa.
Na vystoupení agronoma společnosti Lupofyt Chrášťany se ukázal, dle mého názoru, přesně rozdíl v přístupu k půdě a hospodaření u sedláků a velkých společností. Už jen to, že firma má k dispozici výměru 1982 ha a z toho na 840 hektarech pěstuje řepku, vypovídá, myslím, za vše. Abychom jim ale nekřivdili úplně, je nutno dodat, že spolupracují s výzkumným ústavem a podílejí se na zkoušení nových metod a technologií.
Několik zajímavých poznatků představil přítomným Václav Brant z České zemědělské univerzity. Hovořil o tom, že nedostatek vody je v průběhu roku variabilní. Představil novou technologii tzv. výsevu do živého mulče, a v této souvislosti i neformální termíny hlavní a pomocné plodiny. Jako příklad uvedl kukuřici a luskovinu, jejíž úlohou je stabilizovat a zlepšit mikrobiální život v půdě a předcházet omezení rozkladu organické hmoty způsobeného rezidui pesticidů. Ty jsou dle něho v současné době, z důvodu malé diverzifikace plodin v osevním postupu, velkým problémem, jehož důsledkem je jednostranné zatížení několika málo reziduálními látkami. V souvislosti se suchem uvedl, že pokud napadne do pěti milimetrů srážek, v půdě se neodehraje nic. „Rostliny jsou neustále šlechtěny na vyšší výnosy, s tím však souvisí i vyšší spotřeba vody. Kladu si otázku, kde je strop toho, co chceme z půdy dostat,“ řekl. Zmínil také téma dotací, ty se podle něho promítají do ceny plodin a dnes přinášejí významnou konkurenční výhodu těm, kteří jsou na ně schopni dosáhnout.
Možnost spolupráce na projektu SoilCare
O přestávce byl Helenou Kusou z VÚRV Ruzyně představen projekt SoilCare, jehož se ústav účastní. Celkem je do něj zapojeno 28 institucí z 18 zemí EU, jejichž cílem je testovat půdu zlepšující pěstební systémy a zjistit, jak by mohly přispět k udržitelnosti zemědělské produkce v Evropě. Kusá vyzvala přítomné ke spolupráci v této oblasti výzkumu s tím, aby se jí nahlásili případní zájemci, kteří by rádi toto téma na svých polích řešili.
Poté zástupce firmy Farmet představil, jaké nové technologie v oblasti půdy a hnojení vyvíjejí a popsal stroje, které nabízejí. Na fotografiích dokumentoval jejich účinnost. Informoval, že v červnu roku 2017 bude pořádán velký polní den, na který jsou všichni srdečně zváni.
Jan Martinec z poradenské firmy působící v celé střední Evropě řekl, že je třeba udělat daleko širší rozpětí ve výsevku, než jaké uvádějí prodejci osiv. Objasnil, že přehoustlé porosty jsou špatným předpokladem pro dobrý výnos, a to nejen z důvodu lepšího šíření chorob a škůdců, ale i z hlediska hospodaření s vláhou (o 30 % více listů spotřebuje o 16 % více vody). Jaroslav Mach zmínil portál Intersucho. Dle jeho názoru je velmi důležité pravidelně prohlížet porosty a rozhodovat o vstupech do porostů podle jejich aktuálního stavu. Jako velký problém vidí „rozsekanost“ krajiny způsobenou výskytem velkých betonových ploch, dálnic a logistických center. „Stát by měl směřovat kroky nejen na líbivé budování velkých vodních nádrží, ale také na opatření, která mohou zlepšit retenční schopnost půdy,“ uvedl. Zhodnotil aktuální stav porostů – řepky jsou na mnoha místech nevyrovnané, jejich kořeny jsou často špatně větvené, u pšenic se vyskytuje řada slabých porostů, u nichž bude na jaře třeba podpořit tvorbu kořenového systému. Na závěr zmínil, že stimulace osiva je ta nejlevnější záležitost, kterou můžeme pro dobrý počátek růstu plodin udělat.
95 % rostlin řepky je napadeno
Nejvíce očekávanou byla přednáška profesora Františka Kocourka z VÚRV Ruzyně. Ta nesla název: „Mimořádně silné výskyty škůdců na řepce v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro“. On sám zmínil, že s tak velkým tlakem škůdců se nesetkal od 80. let, co v této oblasti působí. Přemnožení mšic bylo největší od doby, kdy se započalo s monitoringem jejich výskytu. Uvedl, že velký podíl na posunu škodlivosti různých druhů měly dvě teplé zimy za sebou. Ty byly velmi příznivé pro výskyt dřepčíka olejkového a krytonosce řepkového. Velký nárůst poškození škůdci zejména v raných fázích vývoje porostu má na svědomí částečně také zákaz moření osiva účinnými látkami klothianidinem, imidaclopridem a thiamethoxamem. Důsledkem toho všeho je obtížný výběr přípravků na ochranu rostlin, nárůst poškození řepky na podzim, oslabení a redukce počtu rostlin. Uvedl, že touto dobou máme na výběr pouze z pyrethroidů či neonikotinoidů, látka indoxakarp je u nás povolena až pro aplikaci v jarních měsících. Informoval, že přitom v jiných částech EU je tato sloučenina pro podzimní ošetření povolena a dosahuje velmi dobrých výsledků. Vyzdvihl, že známý postřik Nurelle na mšici broskvoňovou v polních porostech neúčinkuje, neboť se nedostane na spodní stranu listů. Zákaz použití mořidel složených z výše zmíněných chemických látek vedl k nárůstu poštu ošetření a zvýšení ekonomických nákladů. „Je zde určitá perspektiva, že do dvou až tří let bude zaregistrováno nové mořidlo,“ uvedl.
Zabýval se i problematikou správné signalizace dřepčíka olejkového. Dle výsledků jeho výzkumu totiž odchyt jedinců do misek není kvantitativní a termín ošetření by měl být v jednotlivých regionech doporučován dle stavu vývoje vajíček v ovariolách. Zároveň doplnil, že pokud bude mírná zima, je možné v březnu a dubnu očekávat opětovný nálet brouků do porostu a jejich namnožení se na další roky. Mluvil i o zápředníčku polním, jakožto o celosvětově rozšířeném škůdci, jenž je rezistentní téměř ke všem dosud používaným látkám, způsobuje převážně ztráty při pěstování brukvovité zeleniny. V Polsku se však vyskytuje pravidelně i na porostech řepky a v naší republice byla jeho přímá plošná škodlivost na této plodině zaznamenána na podzim roku 2016 poprvé.
V souvislosti se silným výskytem mšice broskvoňové uvedl, že došlo k masivnímu přenosu virů. Dle výsledků monitoringu ÚKZÚZ a ČZU bylo zjištěno, že přibližně 95 % rostlin na všech polích je jimi napadeno a očekává se snížení výnosu o 5 – 10 %, výjimečně až o 30 %. Prezentaci pana profesora najdete v odkazu níže pod textem.
Důležité je zvolit správnou formu hnojiva
Posledním vystoupením s názvem „Cílená aplikace minerálních hnojiv k řepce ozimé podzimním a jarním období“ přispěla Helena Kusá. Dle výsledků pokusů bylo letos podzimní přihnojení mimořádně důležité, hlavně díky velmi vysokému podílu nevyrovnaných porostů. Musela však být zvolena správná forma hnojiva, neboť v opačném případě došlo k podpoře růstu větších rostlin a k ještě většímu rozdílu. Na jaře bude třeba aktivovat růst nadzemní biomasy, přičemž pro brzké přihnojení je velmi vhodná amidická forma dusíku, neměla by se používat hnojiva s inhibitorem nitrifikace. Velmi slabým porostům svědčí forma nitrátová, avšak aby nedošlo k vyplavení dusíku, měla by se aplikovat až o něco později.
Pavlína Rejchrtová
Zde naleznete prezentaci Františka Kocourka z VÚRV Ruzyně:
Prezentace prof Kocourka VURV Praha
