Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorů

Sdílejte článek
Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorů

Nejen do zákulisí výroby rakouských traktorů STEYR pozval členy Asociace partner soutěže Farma roku - firma AGRI CS, která je výhradním dovozcem této značky pro Českou republiku. Program dvoudenního zájezdu byl okořeněn návštěvou budějovického Budvaru, servisního střediska pro STEYR a Case, rakouské rodinné farmy a zemědělského muzea.

První zastávkou byl jeden z nejznámějších českých pivovarů Budějovický Budvar, a. s., který ročně vyprodukuje 1,5 milionů hektolitrů piva, přičemž polovina je určena pro export do více než 70 zemí světa. Historie vaření piva v Budějovicích sahá až do počátku 16. století. Po bouřlivých staletích, kdy pivo teprve svou typickou chuť i místo na trhu získávalo, se vaření stabilizovalo a základy současného pivovaru byly položeny v polovině 19. století. Novostavba moderního pivovaru byla úspěšně dokončena v roce 1871 a již v následujícím roce budějovické pivo poprvé vstoupilo na americký kontinent. K registraci ochranných známek došlo v roce 1882 a věhlas piva se šířil po celé Evropě. 7. října 1895 byl zahájen provoz tzv. Českého akciového pivovaru na Pražském předměstí v Českých Budějovicích. Stoprocentně český kapitál dokázal nový pivovar v době rozbouřených nacionalistických vášní výborně zúročit. Před začátkem 1. světové války produkoval přes 200 tisíc hl piva, komplikace v podobě nedostatku základních surovin i zvýšení ceny piva však nastaly záhy. Druhá světová válka ještě více poznamenala kvalitu i kvantitu. V roce 1939 byl pivovar vyhlášen vlastnictvím německého národa. Český akciový pivovar v Českých Budějovicích byl znárodněn Vyhláškou ministra výživy ze dne 9. ledna 1946 o znárodnění podniků průmyslu potravinářského. Podle § 1, odst. 4 dekretu o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského č. 101/1945 Sb.  Národním podnikem je Budějovický Budvar dodnes.

Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorůČeské zlato zde vaří pouze ze čtyř surovin – vlastní vody, kvasnic starých více jak 120 let, žateckého chmele a sladu pocházejícího z Moravy a Hodonínska. Voda stoupá přes pískové filtrace pod tlakem z artézských studní nacházejících se 320 a 312 m pod zemí do nádrží o objemu 2,5 mil. l a dále je rozváděna po celém areálu. Zdejší vaření piva je výlučně spjato s vlastní vodou a proto Budvar neprodává licence do jiných států. O chod pivovaru se stará téměř 700 zaměstnanců a výroba piva je plně automatizovaná. O jejím rozsahu může vypovídat i 3 až 4 denní zásoba lahví, která čítá 2,5 mil. kusů. Za jednu hodinu je schopna plnící linka naplnit 40.000 lahví, pokud jsou v provozu obě, pak dvojnásobek. Pivo je plněno kromě klasických skleněných láhví i do sudů, tanků či plechovek, o které je velký zájem např. v Itálii.

Moderní servisní centrum s dlouhou historií

Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorůPrvní zastávkou druhého dne bylo prodejní a servisní středisko STEYR nedaleko St. Valentinu. Moderní centrum nabízí veškeré služby od 36 vyškolených odborníků. Rodinnou firmu založil již dědeček současného majitele Geralda Höflera.  V roce 1949 si Josef Höfler, kovář, pronajal dílnu v Schimböcku. Po několika letech tvrdé práci si mohl zařídit vlastní dílnu ve Weistrachu a zaměstnat dva spolupracovníky. V 90. letech firma zaměstnávala šest pracovníků, v roce 2008 již 18. Kvůli dalšímu rozšiřování služeb zakoupila v srpnu 2011 prostory v St. Peteru, které měla možnost navštívit i česká výprava. Servis s výstavní halou a obchodem podle daných standardů STEYRu určujících jejich podobu se nyní rozprostírá na 30.000 m2.

Kde vznikají červeno-bílo-červené traktory?

Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorůNejdůležitějším bodem celé cesty byla návštěva výrobního závodu v St. Valentinu nedaleko města Steyr v horním Rakousku. Historie zdejší kovovýroby však začíná již v 19. století, a to zásluhou rodáka z Hradce Králové Josefa Verndla. Díky němu se dokázalo ve Steyru velmi rychle přejít z výroby náhradních dílů na zbraně. Týdně se zde vyrobilo až sedm tisíc tzv. zadovek, které se staly nezbytnými pro nadcházející 1. světovou válku. Po válce byla výroba zbraní zakázána a uplatnění zde našly automobily.  S příchodem 2. světové války se však továrna ve Steyru stala největším producentem tanků ve 3. Říši. Po jejím skončení, v roce 1947, se závody Steyr přeorientovali na hromadnou produkci traktorů stejnojmenné značky a značně tak ovlivnili místní zemědělství. Do 67. roku byli zelené, poté již nesou rakouské národní barvy – červeno-bílo-červenou. Rakouské přírodní podmínky měly a mají významný vliv na vývoj nových technologií, které zemědělcům usnadňují práci. Jednou z nich je i např. inovace „Opti-Stop“, která zajišťuje připojení předního náhonu při brzdění nezbytném pro práci na svazích. Pro dokonalé kopírování náročného terénu byl v roce 1993 vyvinut elektronicky řízený přední tříbodový závěs, který měl spodní ramena uchycena na přední nápravě. Zásadním milníkem pro STEYR je rok 1999 a vyvinutí CVT technologie, která představuje plynulou převodovku s děleným tokem točivého momentu s minimálním hydraulickým podílem pro dokonalou účinnost a úsporu paliva. Na neustálém vývoji denně pracuje téměř osm desítek inženýrů a konstruktérů.

Současný areál výrobního závodu se rozkládá na ploše 17 ha. Nutno však podotknout, že se nejedná o celistvou zabetonovanou plochu, ale zaujme i udržovanými zelenými prostory se vzrostlými stromy. Venku se nachází vždy asi 500 traktorů, přičemž každý z nich se zde ohřeje max. 10 dnů a poté závod opouští. V St. Valentinu se kromě STEYRu konstruují i traktory CASE IH. Poměr je asi 80 : 20 ve prospěch techniky CASE, která je však oproti STEYRu určena převážně pro mimoevropský trh, traktory putují především do Austrálie. Traktory STEYR se skládají z přibližně 7.000 komponentů s 640 různými specifikacemi, proto by se dalo říci, že každý traktor je vlastním originálem sestaveným přímo podle kritérií daných zákazníkem a budoucím majitelem.

Jak se hospodaří kolegům v Rakousku

Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorůPro české sedláky byla jistě zajímavá prohlídka farmy v regionu Mostviertel vyznačující se typickými barevnými loukami, kopcovitými políčky a ovocnými stromy. Rodinná ekofarma Ratzberger ve vesničce Weistrach je jedním ze tří hospodářství, která spolu velmi úzce spolupracují. Hlavním účelem této kooperace je lepší možnost pořízení potřebné techniky. Po roce 1995 se díky této formě spolupráce mohla výhodněji nakoupit mechanizace. Problém s domluvou ohledně půjčování, servisu a oprav podle slov farmáře nemají, vždy se mezi sebou dokáží dohodnout. Zbylá dvě hospodářství se zabývají chovem prasat a zpracováním mléka ve vlastní mlékárně, které pochází právě z této farmy. Bohužel mlékárna v době návštěvy českých sedláků ukončovala svoji výrobu. Na této rodinné farmě, kde pracuje farmář s manželkou, dcerou a jedním zaměstnancem se zabývají chovem holštýnského skotu – jedné stovky dojnic a 70 – 80 kusů jalovic. Celkem obdělávají 80 ha, z toho je 15 vlastních. Každodenní práci usnadňuje dojírna pro celkem 32 dojnic, stačí tedy jen hodinu ráno a hodinu odpoledne. Na otázku proč si farmář nekoupil rovnou dojícího robota, odpověděl, že v době před 12 lety, kdy dojírnu stavěli, byli roboti velmi drahou záležitostí. Dnes by jeho rozhodování podléhalo více kritériím. Výkupní cena mléka v biokvalitě se na podzim pohybovala okolo 0,42 Euro za litr. I v Rakousku, stejně jako u nás a v ostatních státech Evropy, v poslední době bojují s velmi nízkými cenami za mléko. Nejen on, ale i okolní zemědělci věří, že situace se změní k lepšímu a hospodaření bude moci v budoucnu úspěšně převzít i dcera.

„Originální“ zemědělské muzeum na pomezí Horního a Dolního Rakouska

Za tradicí výroby českého piva a rakouských traktorůPoslední zastávkou výpravy českých sedláků bylo zajímavé, byť svérázné muzeum zemědělské techniky. Nejen techniky, ale v podstatě všeho, co se po venkově sesbíralo. Dvůr Gallhuber se nachází mezi městy Enns a Steyr. Podle archeologů sahá historie osídlení tohoto místa neuvěřitelných 7.000 let zpět, z tohoto období jsou v muzeu vystaveny nálezy kamenných nástrojů. První zmínka o dvoru jako sídle nižší šlechty pochází z roku 1180. Současní majitelé jsou již 27. generací rodiny, která zde začala hospodařit v roce 1420. Na ploše 2.800 m2 vystavují exponáty z dávného osídlování tamní krajiny mapující historii regionu, ukazují vybavení dřívějších stavení, kulturu selského odívání, využívání rozličného ručního nářadí a buržoazní kulturu vůbec. Druhá část prohlídky je zaměřena na techniku. Najdete zde vše - od parních strojů, plynových motorů, jízdních kol, motorek, osobní i nákladní automobily po traktory, mlátičky i například velkého ruského Kirovtse K700. Zajímavostí je, že většina exponátů je plně funkčních. Řada z nich pochází ze sousedních zemí, zejména pak z Čech. Proto si zde přijdou na své příznivci motocyklů Jawa i provorepublikových osobních vozů Tatra. Blízkost závodu STEYR dává muzeu skvělou příležitost k mapování historie značky, na kterou jsou rakouští zemědělci po právu pyšní.

Aneta Matoušková, Hlavní kancelář ASZ


Přečteno: 24x