Hospodařit začal pan Plojhar na menší výměře půdy po své babičce a několika pronajatých hektarech po odchodu ze všemyslického družstva v polovině devadesátých let. Zabýval se chovem prasat o počtu téměř třiceti prasnic, k poměrně radikální změně zaměření farmy došlo vlivem několika faktorů o deset let později.

V dané oblasti s nadmořskou výškou okolo 500 m n. m. nebyla klasická polařina nikdy ideální. V roce 2005 navíc ukončilo svou činnost všemyslické družstvo a pan Plojhar si od vlastníků, kterým v té době končily nájemní smlouvy, pronajal další hektary až na současných 109. Vzhledem k situaci na trhu s vepřovým bylo další pokračování v chovu prasat nemyslitelné, a tak hospodář zakoupil první ovce plemene Merinoladschaf.

„A byla to dobrá volba. Ovce jsou chodivé, odolné a tím pádem schopné ustát i chladnější zimu. Velkou výhodou je asezónnost říje, tedy téměř celoroční plodné období, díky němuž může probíhat bahnění i třikrát za dva roky. Navíc bahnice mají výborné mateřské vlastnosti a mléčnou užitkovost. Pozitivem u jehňat je pomalé ukládání tuku mezi svalová vlákna, takže ještě při hmotnosti 50 kg mají kvalitu masa odpovídající jehněčímu,“ říká Miroslav Plojhar.

Na pastvinách v okolí Litoradlic se nyní daří zhruba třem stovkám bahnic a sedmi plemenným beranům, roční produkce jehňat činí dvě stovky, z nichž 40 až 50 slouží k obnově stáda. Zbylá jsou prodávána prostřednictvím obchodní společnosti Svazu chovatelů ovcí a koz ČR - Oveka, v poslední době se je ale daří panu Plojharovi zobchodovat samotnému.

Vlnu dodává chovatel v množství okolo jedné tuny ročně (3 kg/ovce) do firmy Wool Buy nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm za cenu okolo 15 Kč/kg.  

Nedávno zakoupil Miroslav Plojhar čtyři berany plemene Suffolk a má v plánu s nimi část stáda připustit, hlavně za účelem zlepšení celkové zmasilosti jatečných jehňat. „Plemeno Merinolandschaf hodlám ale i v budoucnu zachovat,“ podotýká hospodář.

Kromě chovu ovcí, s nímž mu dlouhodobě pomáhá jeho spolupracovnice Markéta, která vyřizuje také kompletní administrativu, se pan Plojhar věnuje i dalším činnostem. Výše zmíněnému stříhání ovcí ostatním chovatelům, poskytování služeb pro obec Temelín a také práci v lese. 

Miroslav Plojhar hodlá v hospodaření určitě pokračovat, a co přinese vzdálenější budoucnost, se uvidí. Třeba o tom rozhodnou jeho dvě dnes již dospělé děti, případně další generace…

Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR