„Tyto tendence tu byly vždy a vždycky jsme je museli odrážet. Je to přesně ukázka toho, jak nefunguje státní správa,“ rozčiluje se předseda Asociace soukromých zemědělců (ASZ) Josef Stehlík.
Podle návrhu faremní vyhlášky, kterou ministerstvo minulý týden prezentovalo na zasedání Rady ASZ v Táboře, by zemědělec, který dodává mléko přímo na trh, nově mohl v rámci své maloobchodní činnosti týdně prodat jen polovinu dosavadního množství mléka. Objem kravského mléka chce stát snížit z 1 000 na 500 litrů, kozího mléka z 200 na 100 litrů a ovčího mléka ze 100 na 50 litrů týdně.
„Cíl je vyjít vstříc požadavkům odborné veřejnosti,“ uvedlo ministerstvo zemědělství a dodalo: „Předkládaný návrh Vyhlášky přináší přínosy nejen pro stránce ekonomické, ale i časové, kdy významným způsobem zjednodušuje těmto malým zpracovatelům jejich povinnosti, aniž by byla ohrožena produkce zdravotně nezávadných výrobků,“ stojí v prezentaci. Na dotazy redakce zatím ministerstvo neodpovědělo.
„Debata se smrskne na to, jestli tisíc nebo pět set litrů. Přitom je to absurdní už od samého počátku. Proč má někdo někomu diktovat, kolik může prodat své produkce? Co je komu do toho, kristapána? Je to totální absurdita, kterou já absolutně odmítám,“ dodal Stanislav Němec, čestný předseda Asociace soukromých zemědělců, která sdružuje asi 6,5 tisíce podnikatelů v zemědělství, zejména menších a středně velkých rodinných farem.
Podle Stehlíka je návrh nesmyslný i proto, že během několika let, kdy se objemy prodeje mléka z farem vyhláškou regulují, nebyly žádné aféry, nevznikly epidemie, onemocnění ani otravy v důsledku prodeje syrového mléka od farmářů.
„Nicméně zaznamenáváme, že se to nelíbí některým vlivným zemědělským skupinám, přestože podíl takto prodaného mléka reprezentuje řádově několik procent,“ řekl Stehlík, který na své rodinné farmě nabízí čerstvé mléko z automatů například rodinám s dětmi, které se u něj staví na výlet.
„Asi tam v sobotu budu muset vyvěsit ceduli, že je mi líto, ale velice potřebné a osvícené opatření ministerstva mi zapovídá, abych dalších tři sta litrů v neděli prodal, protože bych tím asi někomu způsobil újmu,“ poznamenal ironicky.
Někteří podnikatelé pozastavují živnost, říká asociace
Podle asociace je to jen jeden z mnoha příkladů toho, jak se farmáři stávají nesvobodnými vazaly státu. Podle nich roste byrokracie a regulace. Sedlákům vadí i elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení.
Nesouhlasí také s navrhovanými dotacemi na podporu venkova, které představila Asociace malých a středních podniků s ministerstvem zemědělství. Ti mají v plánu skomírajícímu podnikání na malých vesnicích pomoci například podporou úroků z půjček, zvýšením výdajových paušálů nebo dotacemi na zavedení vysokorychlostního internetu (více čtěte zde).
Podle místopředsedkyně ASZ Elišky Kravcové administrativní zátěž v oboru narůstá do té míry, že někteří podnikatelé na venkově pozastavují živnost. „Za drobné pochybnosti u kontrolního hlášení, jako je chyba variabilního symbolu, chybné jméno, DIČ nebo IČ, dává Finanční správa nesmyslné a likvidační pokuty,“ řekla.
Přísnost pokut připustilo samo ministerstvo financí. Minulý týden zmírnilo pravidla pro promíjení pokut kvůli kontrolnímu hlášení u DPH. „Dospěl jsem k názoru, že ne vždy Finanční správa k tomu přistupuje se selským rozumem a lidsky. A ne vždy je rozlišeno mezi porušením zákona a drobnou chybou,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš. (více čtěte zde)
Soukromí zemědělci před dvěma týdny kritizovali také nápad na vznik fondu, který by propagoval kvalitní potraviny. Diskutuje se o něm na ministerstvu zemědělství. Do marketingového fondu by zřejmě povinně přispívali producenti brambor, vepřového či hovězí masa nebo mléka.
Stehlík předpokládá, že by kvůli tomu musel vzniknout zcela nový úřad, který by se zabýval mimo jiné kontrolou výkazů o tom, kolik toho farmy vyprodukují. Výše příspěvku by totiž záležela na objemu produkce dané komodity. (více o marketingovém fondu zde)
Filip Horáček
Zdroj: iDNES.cz