Malí zemědělci bojují za status rodinné farmy. Velké podniky podle nich život na venkově neudrží

Sdílejte článek
Malí zemědělci bojují za status rodinné farmy. Velké podniky podle nich život na venkově neudrží

Drobní farmáři se snaží o větší daňové úlevy, zjednodušení podnikání a ukotvení definice rodinné farmy či firmy do zákona. Chtějí, aby s nimi stát zacházel jinak než s velkými zemědělskými podniky. Asociace soukromého zemědělství vytvořila definici rodinného farmaření v Česku. Cílem je chápání rodinné farmy jako základu českého zemědělství, odbourat byrokracii nebo upravit dotace tak, aby nepřipomínaly sociální dávky. 

„Točíme se v neustálém kruhu nekonečných dohadů o dotacích a podporách. K tomu přistupuje naprosto neúnosný objem byrokracie a všemožných regulací,“ říká Stanislav Němec, čestný předseda Asociace soukromého zemědělství. Ta se dokumentem zároveň snaží o lepší vykreslení českého zemědělce. Sdružení zatím nepředstavuje konkrétní kroky, ale má otevřít diskuzi nad současným stavem farmaření. 

„Pokud chce dneska například starý sedlák převést statek na potomky, tak za to platí velké daně,“ upozorňuje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík na jeden z případů, které by chtěla Asociace odbourat. 

Zemědělci zároveň tvrdí, že podpora rodinných farem pomůže přibrzdit nebo zastavit vysídlování venkova. Pro představu: Mezi roky 2001 až 2014 se snížil počet obyvatel v nejmenších českých vesnicích o 36 tisíc. Záchranu venkova hlásal i ministr zemědělství Marian Jurečka, který chtěl zvýhodněné úvěry pro podnikatele.

Rodinnou firmu se v tuzemsku do zákona snaží protlačit i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. I ta si za své téma vzala udržení života na vesnici. 

Termín rodinná farma český ani evropský právní systém nezná. Evropská unie pouze doporučuje, jak tyto farmáře chápat - třeba většinu práce provádí vedoucí podniku s rodinou či se na řízení podílí alespoň jeden zástupce rodiny nebo příbuzný. K ukotvení do zákona je zatím nejblíž Slovensko.

Zemědělci nyní hledají někoho, kdo by za rodinné farmáře, lobboval. „Většina politických stran a hnutí nemá dlouhodobě jasnou a ucelenou představu o venkovu a zemědělství. Anebo představu má, ale ta jde směrem k návratu do doby kolektivizace, která se rozhodně neosvědčila,“ říká tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Naráží při tom na fakt, jak vypadá české zemědělství. 

Přibližně 40 procent půdy v České republice obdělávají rodinné farmy. Na rozdíl od zbytku Evropské unie tak české zemědělství nestojí na rodinném hospodářství. V tuzemsku je přibližně 30 tisíc zemědělských podniků, které v průměru hospodaří na necelých 160 hektarech půdy. To z tuzemska dělá největšího velkofarmáře v EU. Pro srovnání: V Maďarsku přes půl milionu sedláků obdělává každý průměrně osm hektarů půdy. 

Podobná čísla se dají najít i jinde. Například v Nizozemí je 87 procent všech farem rodinných. V Itálii 60 procent farmářů hospodaří na 20 až 50 hektarech půdy nebo litevští sedláci se v průměru starají o necelých deset hektarů. Konkrétně třeba v Litvě tamní drobné zemědělce stát podporuje víc než ty velké - na prvních několik hektarů půdy dostávají zvýšené dotace. 

Tyto státy podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka kopírují evropský trend hospodaření. „Jsou to právě rodinné farmy, které jsou klíčovým aspektem,“ tvrdí Stehlík. Společná zemědělská politika podle něj stále víc cílí na to, aby se zemědělci nezaměřovali jenom na produkci, ale na společenské a enviromentální funkce.

Kateřina Adamcová

Zdroj: iHNed.cz

http://byznys.ihned.cz/c1-65659850-mali-zemedelci-bojuji-za-status-rodinne-farmy-velke-podniky-podle-nich-zivot-na-venkove-neudrzi?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed



Přečteno: 58x