Na farmě, kde se teorie ověřuje praxí

Luboš Marek, hospodařící v Ješeticích u Heřmaniček na 38 hektarech orné půdy, zaměřil svou činnost čistě na rostlinnou výrobu. Vzhledem k narůstajícímu eroznímu ohrožení půdy v oblasti a také tomu, že nejčastěji pěstovanými plodinami na farmě jsou obilniny a řepka, přešel farmář před třemi lety na bezorebné zpracování půdy, které se v jeho podmínkách zatím velmi osvědčilo.

Hlavní pracovní činností pana Marka je práce pro českého výrobce postřikovačů firmu Agrio Křemže, takže vlastní rostlinná výroba slouží hlavně ke zjišťování a ověřování správného použití aplikační techniky v ochraně a výživě rostlin. Velmi přínosná byla pro naše členy živá diskuse na blízkém poli osetém ozimou pšenicí o aktuálním stavu porostů a používání rostlinných stimulátorů.

Farma v Radíči – hospodaření typické pro Českou Sibiř

K farmě v Radíči u Heřmaniček, jejímž majitelem je Jan Heráň, patří přibližně 56 hektarů zemědělské půdy. Hlavními činnostmi farmáře je jak rostlinná, tak i živočišná výroba, přesněji chov skotu plemene charolais, rybníkářství a také poskytování služeb obci formou zimní údržby komunikací v přilehlých osadách.

Orná půda zabírá 21 hektarů a slouží k pěstování pšenice, ječmene, žita a jetele na senáž, zbylá výměra jsou louky a pastviny. Z chovného stáda masného plemene, které čítá na 40 kusů, jsou za rok vyprodukováni jeden až dva chovní býčci a několik jalovic. Chov ryb (převážně kapra obecného) je realizován na čtyřech hektarech v celkem šesti rybnících.

Jak jsme se dozvěděli, v současné době se ovšem pan Heráň potýká hlavně s problémy souvisejícími s budováním nového železničního koridoru, který povede přes jeho pozemky a negativně ovlivňuje rozvoj jeho podnikání do budoucna. Tuto situaci výrazně zkomplikovala i novela zákona o vyvlastnění platná od 1. února 2013, která přinesla změny podmínek např. ve výši náhrad při odnětí pozemku či v účincích odvolání proti rozhodnutí.

Všestranní sedláci z Durdic

Jedna z farem nacházející se ve vesnici Durdice nedaleko Votic, v nadmořské výšce asi 500 m. n. m., patří rodině Kramperových. Jaroslav Krampera starší začal hospodařit v roce 1992 na 53 hektarech zemědělské půdy a jako většina sedláků se musel spokojit s několika málo stroji a 10 kusy skotu, které dostal v restituci.

Farmář svoje hospodářství ale průběžně rozšiřoval a koupí i pronájmem půdy se dostal na nynějších 355 hektarů. Souběžně s rozvojem rostlinné výroby došlo i k výraznému rozšíření výroby živočišné. Kramperovi se zabývají hlavně produkcí masa, takže na farmě je chováno na 140 kusů masného skotu, 30 bahnic a okolo 300 kusů prasat. Rostlinná výroba je pak logicky zaměřena především na pěstování krmných obilnin a pícnin, ale i na potravinářskou pšenici a řepku. Zastaralá technika postupně také vzala za své a byla obměněna modernější. Naposledy přibyla obilní mlátička New Holland CX 6090 a technika na zpracování půdy a setí od firmy Pöttinger.

Do podnikání se panu Kramperovi podařilo postupně zapojit i jeho syna a o chod farmy je tedy do budoucna, jak jsme měli i my možnost vidět, dobře postaráno.

Farmář, který se rozhodl jít svou vlastní cestou

Farma Luboše Drába, nacházející se také v Durdicích nedaleko Votic, se zabývá chovem masného skotu plemene aberdeen angus, okrajově výkrmem prasat a pro radost se po pastvě prohánějí také dva koně. Z celkové výměry 45 hektarů jak vlastní, tak i pronajaté půdy, je přibližně 30 hektarů využíváno k pastvě a na pěstování krmiva pro skot. Na zbylých 15 hektarech jsou pěstovány hlavně obilniny, včetně kukuřice a jetel. Většina úrody je zužitkována na farmě, jen přebytky jsou určeny k prodeji.

Novodobá historie hospodaření se u Drábových začala psát v roce 1992, kdy otec nynějšího majitele založil sdružení se sousedním sedlákem Jaroslavem Kramperou, kde byl Luboš Dráb zaměstnán. Když pan Dráb starší v roce 2004 zemřel, bylo sdružení dohodou ukončeno a dnes již pomalu deset let hospodaří každý sám.

Samostatné hospodaření vyžadovalo opravu stávajících stájí z roku 1928 a obměnu strojového parku včetně nového traktoru. S postupným rozrůstáním stáda bylo také nutné rozšířit kapacitu ustájení býků na výkrm, a proto se v roce 2013 na farmě začala stavět nová hala, která nyní již slouží jako stáj, dílna a garáž na stroje.

Na jaře roku 2011 začali Drábovi postupně rekonstruovat starý roubený špýchar, který dokládá, že historie stavení sahá několik staletí nazpět. Důležitější ale je, že hospodaření má díky přístupu mladého farmáře i velký potencionál do budoucna.

Přes čtyři sta let stará rodinná tradice i přes nepřízeň osudu pokračuje

Jiří Kříž, ačkoli narozený v Praze, pochází ze starého selského rodu, který na svém statku v jižních Čechách hospodařil od počátku sedmnáctého století. Po zabrání a zdevastování jednotným zemědělským družstvem byl ovšem statek v sedmdesátých letech zcela zbourán. Pozemků k němu patřících se ale pan Kříž nevzdal a po mnoha neshodách s místním družstvem je pronajal soukromému zemědělci, mimochodem členu ASZ Český Krumlov.

Dnes Jiří Kříž se svou partnerkou Lenkou Rychlíkovou a dvěma dětmi obývá statek Voleveč, který se nachází na samotě asi čtyři kilometry od Votic. Skládá se ze dvou částí - původní samoty Voleveč a za socializmu vybudovaného komplexu OMD a dvou hal. Tuto usedlost objevili v roce 1993, a přestože byla léta neobydlená a ve velmi špatném stavu, nadchla je díky svému okolí a potenciálu, který skýtala do budoucna. V té době vlastnili šest teplokrevných koní, se kterými se sem také na jaře 1994 nastěhovali. Zpočátku pronajatý statek v roce 2003 dokázali nakonec od původních majitelů odkoupit a průběžně ho rekonstruují, stejně jako budovy, které následně získali privatizací od Pozemkového fondu. Stáj je dnes již kompletně přizpůsobena pro koně a vybavena moderním boxovým ustájením. Z jedné z hal se stala krytá jízdárna, druhá slouží k uskladnění sena.

Nyní se Jiří Kříž a Lenka Rychlíková vedle výroby krmivové základny a běžných provozních záležitostí na statku zabývají převážně výcvikem koní. Lenka Rychlíková se věnuje koním od dětství a dříve aktivně závodila v parkurovém skákání. V současné době vede jezdecký oddíl a zajišťuje veškerý výcvik jezdců i jezdecké kurzy. Jiří Kříž se věnuje především výcviku koní v zápřeži a  závodí s kočárovým jednospřežím. Syn Tadeáš na koních jezdí zatím jen pro radost, ale dcera Magdalena, která studuje vysokou školu, se aktivně věnuje parkurovému skákání.

Hlavní chovatelskou náplní na Volevči je chov českých teplokrevníků pro sportovní využití, v menší míře chov chladnokrevných koní plemen norik a českomoravský belgický kůň, ale na statku se najdou i zástupci plemene hafling, hucul, český sportovní pony nebo shetland pony. A kromě koní tu lze nalézt i většinu běžných druhů domácích a hospodářských zvířat.

Ke statku nyní patří 72 hektarů trvalých travních porostů - luk a pastvin. Koně, i ti sportovní, tráví pokud možno co nejvíce času ve stádě na pastvě či ve výbězích. Jadrná krmiva jsou zajišťována ve spolupráci s okolními zemědělci, ale pro sportovní koně se nakupují i speciální krmné směsi.

Na Volevči se pravidelně pořádají parkurové jezdecké závody, závody v tahu pro chladnokrevné koně, ale i jezdecká soustředění pro členy Jezdeckého klubu Voleveč, který na statku působí. Jeho cílem je výchova mladé jezdecké generace, která ovšem již nyní úspěšně prezentuje koně z Volevče na jezdeckých závodech od parkuru přes drezúru až po soutěže spřežení.

V klubovně Jezdeckého klubu Voleveč jsme naši exkurzi zakončili neformálním posezením všech přibližně pětadvaceti účastníků naší cesty a doufáme, že při letošní jarní cestě na Vlašimsko, se nás sejde ještě víc. Na závěr si dovolím poděkovat všem „Votičákům“ za jejich přátelské přijetí i za perfektní spolupráci při tvorbě tohoto článku.

Autor: Jana Breburdová, členka předsednictva ASZ Benešov