Farma Pavla Dudy, Tisek u Pravonína

Farma našeho předsedy Pavla Dudy se nachází ve vesnici Tisek, cca dva kilometry od obce Pravonín. Podle ústně dochované informace byl v okrajových záznamech misálu Pravonínského kostela zápis, že Martin Duda z Tisku byl kolem roku 1420 husitským hejtmanem. Avšak nejstarší ověřitelný záznam o existenci rodu Dudů je v první svobodnické knize (uložené v národním archivu v Praze) a to, že prvním předkem, který na chalupě v Tisku žil, byl Bartoloměj Duda narozen 1635. Novodobější historie z 20. století praví, že děda nynějšího hospodáře Pavla byl velice pokrokový člověk a celé hospodářství včetně obytného stavení ve 20. letech kompletně přestavěl. Toho však zneužili (jako asi všude jinde) místní komunisté a v roce 1959 museli Dudovi násilně vstoupit do JZD. V 80. letech chtěl otec nynějšího hospodáře na zahradě postavit rodinný dům, avšak komunisté mu dali zákaz. Musel tedy koupit parcelu ve vedlejším Pravoníně.

V Pravoníně měl komunismus v 80. letech velkou moc a sílu, neboť právě pravonínští bolševici ovládali ve vedoucích postech vlašimskou zbrojovku, kde byl pan Duda také zaměstnán. A jelikož už nevěřil tomu, že někdy přijde spravedlnost a padne totalita, tak syna Pavla (současného hospodáře) přesvědčil o studiu na strojní průmyslovce. Po roce 1990, kdy bylo rodině vráceno původních 10 hektarů, které patřily k chalupě, musel pan Duda starší přesvědčit a vyplatit pět ostatních sourozenců a pak začali se synem Pavlem hospodařit od nuly. Tehdy jim bylo strojní povolání výhodou, když si stroje – vraky, které dostali z JZD, dokázali opravit.

Současný hospodář Pavel Duda mladší rozšířil výměru farmy nákupem a pronájmem na nynějších cca 70 ha včetně nově vydaných církevních pozemků. Celá tato výměra se nachází v těsné blízkosti farmy, což je velkou výhodou. Několik hektarů je zatravněno, na většině se ale pěstuje obilí, řepka a také brambory. Pozemky jsou však v nadmořské výšce okolo 550 m. n. m. a nevýhodou je proto pozdní sklizeň. Pšenice se i přesto většinou sklidí v potravinářské kvalitě s výnosy okolo osmi tun z hektaru. Řepka pak mezi třemi a půl až čtyřmi tunami. Bramborám se zde daří jako na Vysočině – výnos je zhruba 50 - 60 tun z hektaru podle odrůdy a srážek.

Dudovi dříve chovali i dobytek, přesněji býky na výkrm, od čehož postupně pro nedostatečnou možnost nákupu telat ustoupili. Strojní vybavení farmy je na velmi dobré úrovni, a tak když je potřeba vypomoci okolním sedlákům formou služby, není v tom žádný problém.

V roce 2014 postavili Dudovi skladovací halu, na níž získali podporu z Programu rozvoje venkova (45 %). Nyní budují, opět s příspěvkem ze stejného programu, bramborárnu. Pavel Duda má tři syny a věří, že jednoho dne některému z nich své hospodářství předá.

Farma Novákových, Chmelná

František Novák se svým synem Pavlem začal hospodařit v roce 1990, ale současně se věnovali i podnikání ve stavebnictví. Na začátku se Novákovi zaměřili na pěstování brambor, od něhož ale postupně upustili. V roce 2011 byla farma v rámci programu Předčasné ukončení zemědělské činnosti Programu rozvoje venkova ČR převedena na Pavla Nováka. Ten dnes hospodaří na 27 hektarech trvalých travních porostů a orné půdy, jenž zajišťuje krmivo pro osmadvacetihlavé stádo červenostrakatých krav. Letos se výměra rozroste o 11 a příští rok o dalších 10 hektarů. Skot je krmen senem, travní i jetelotravní senáží a také kukuřičnou siláží.

Základ stáda dával chovatel podle svých slov dohromady 25 let. Dojnice mají užitkovost okolo 7 000 litrů. Denně se dojí cca 450 litrů a mléko je dodáváno do Madety Planá nad Lužnicí. Jalovice, jenž nejsou určeny do vlastního chovu, se prodávají jako plemenné. Býci, o něž je velký zájem, jsou prodáváni v pěti týdnech – žír Novákovi nevykrmují.

Statek rodiny Laloučkových, Miřetice

Rodina Laloučkových z Miřetic se navrátila k rodinnému hospodaření hned po revoluci, kdy si dědeček dnešního majitele zažádal o vydání cca 40 arů půdy. Vedení družstva, jež vyřizovalo vydávání majetku, mu sdělilo, že si musí vzít „všechno nebo nic“. Ani chvilku neváhal a začal hospodařit na původních 10 hektarech orné půdy, třech hektarech travních porostů a dvou a půl hektarech lesa. Zároveň v restituci získali čtyři krávy, dvě jalovice a jednu prasnici.

Dnes manželé Miroslav a Dana Laloučkovi hospodaří na cca 26 hektarech půdy, z níž 20 je orné, na které se pěstují hlavně konzumní (čtyři hektary) a škrobárenské (také čtyři hektary) brambory. Kvůli pěstování brambor bylo požádáno o dotaci v rámci 20. kola Programu rozvoje venkova. Laloučkovi získali podporu 36 % na bramborárnu, jejíž součástí je i třídička a sklad s kapacitou 60 tun. Jako krmivo pro skot je pěstována kukuřice na siláž (šest až jedenáct hektarů) a přibližně šest hektarů travních porostů.

Živočišná výroba je zastoupena chovem 15 dojnic a 15 kusů mladého skotu (60 % červenostrakatý a 40 % holštýnský skot). Mladá zvířata jsou určena pouze na obnovu stáda ne na žír. Průměrná užitkovost krav je 7 800 litrů a mléko je dodáváno do mlékárny Pragolaktos.

Laloučkovi mají celkem čtyři děti, z nichž jeden syn, jenž je zrovna „na zkušené“ v Anglii, by chtěl v budoucnu hospodářství převzít.

Hospodářství Lubomíra Zváry, Kondrac

Josef Zvára, otec nynějšího farmáře, začal hospodařit v roce 1992 v rámci sdružení na cca 500 hektarech půdy. Součástí této farmy byla i živočišná výroba - výkrm asi 200 býků. Po deseti letech byla ale spolupráce ukončena a tak pan Zvára starší dalších deset let (mezi roky 2002 a 2012) hospodařil vedle původního rodového statku v obci Kondrac, jenž se nachází cca pět kilometrů jižně od Vlašimi. Ke Kondraci patří i osady Dub a Krasovice, které leží na úpatí známé a pověstí opředené hory Blaník, v krajině mírně kopcovité s hojnými lesy a remízky. Území je součástí CHKO Blaník, ale zatím tato skutečnost nevyvolávala vůči sedlačení žádné komplikace. A to ani při stavbě nové kolny, která proběhla v roce 2014.

V roce 2012 předal Josef Zvára farmu svému synovi Lubomírovi - stejně jako u Novákových v rámci programu Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Ten nyní hospodaří na přibližně 36 hektarech půdy, jenž k farmě patří a rozprostírá se na území tří katastrů. Pěstována je ozimá pšenice, ječmen, řepka a také přibližně dva hektary brambor.

FARMA PRAK Jana Tupého, Český Šternberk

Na dvoře Prak začala rodina Jana Tupého hospodařit v roce 1995, kdy uvedenou usedlost, včetně přilehlých polí o rozloze cca 45 ha, zakoupila. Statek byl v té době v naprosto dezolátním stavu, neboť zde hospodařili „státní statky“. Ve všech budovách v přízemí byly provizorní kotce na prasata a pole sloužila k pěstování kukuřice. Budovy byly převážně již s poškozenými střechami či bez nich, neobývané a neobyvatelné. Na statek nebyl přívod elektřiny ani vody, pouze přívod napájecí vody z přilehlého potůčku.

Pan Tupý se rozhodl, že se vydají cestou chovu masného skotu. Zpočátku zkusili jak chov skotu highland, tak hereford, ale posléze chov skotu highland vyloučili a ponechali si dodnes pouze herefordy, které chovají volně na pastvě v počtu cca 50 kusů. Díky přikupování pozemků se výměra vyšplhala až na nynějších cca 71 hektarů travních porostů. Rovněž rodina dle investičních možností rekonstruovala budovy, takže zde vznikl rodinný dům o dvou bytech, dále klubovna, kotelna a technické zázemí. Byla opravena stodola a kolna, rovněž tak barokní sýpka. Navíc došlo k vybudování naučné stezky od hradu Český Šternberk přes statek Prak do obce Drahňovice.

Jednou z hlavních činností, od roku 1999, je také chov lipických koní. V současné době se na dvoře Prak nachází 24 lipických koní vč. hřebců i hříbat a sídlí zde centrum zemského chovu těchto koní.

Na chodu hospodářství, od roku 2009 ekologického, se podílí celá rodina a tři zaměstnanci. Farma během svého působení získala dvě investiční dotace. Jednu na stavbu kryté jízdárny a stájí pro koně a druhou na penzion a restauraci.

Autor: Jana Breburdová a Pavel Duda

Foto: Jana Breburdová