Jednání WTO v Hongkongu dospělo k dohodě, podle níž budou odstraněny exportní dotace - nejsou však dosud dohodnuty podrobné podmínky. Evropští farmáři přitom obvinili Komisi, že překročila svůj vyjednávací mandát a nabídla ústupky, které jiné státy nenabídly. Jedno je ale zřejmé - trend v liberalizaci obchodu pokračuje. Dojednaná redukce exportních dotací o 70 procent do roku 2013 znamená pro Evropu snížení exportu zemědělských komodit, bude-li jednání úspěšně do roku 2006 dokončeno. To například znamená, že v budoucnosti může být ovlivněna intervenční cena v Evropě dotovaných komodit, jako je například máslo, sušené mléko, ale i obilí. Konkrétní dopad na farmáře Evropské unie bude ten, že se nebudou schopni zbavit přebytků a exportovat je pod cenou na třetí trhy. To ve svém důsledku předpokládá redukci „záchranné sítě“ evropských intervenčních cen. Podmínkou liberalizace je ale to, že kromě EU také ostatní partneři, jako je USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland upustí od svých exportních podpor, mnohdy skrytých pod hlavičku státních obchodních organizací.
Schválení evropského rozpočtu bylo v České republice prezentováno jako velký úspěch. Zůstává však otázkou, pro koho to úspěch opravdu je a pro koho to je naopak prohra.
Dovolím si tvrdit, že evropský rozpočet je prohra zejména venkova a zemědělců z nových zemí. (I když ne všech. Vše záleží na vládních prioritách. Například: Zatímco jednotlivé vlády v kapitole 1b vyjednali speciální prémie pro své, nejvíce zaostalé regiony, Česká republika dohodla 200 milionů EUR pro Prahu).
Celkově dopadl rozpočet EU v kapitole zemědělství pro nové země významně negativně. Kritiku si přitom nezasluhuje snížení rozpočtu, ale jeho struktura. Ta je pro „nové země včetně Bulharska a Rumunska“ značně nevýhodná. Výše přímých plateb v tomto rozpočtu pro tzv. „staré země“zůstala zachována, snížení finančních prostředků se promítne do oblasti tržních opatření, tj, intervenčních nákupů a exportních dotací.
Důležité je, že v protikladu s proklamacemi v období vstupu do EU v roce 2004 byl snížen rozpočet pro rozvoj venkova o celých 19 miliard v porovnání s původním návrhem Komise. Rozpočtový strop pro nový nástroj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, dosáhne výše 69,25 miliard EUR, ačkoli Komise požadovala 88,5 miliardy EUR. Obě částky jsou bez převodu finančních prostředků z modulací - snižování přímých plateb.
Státům, které zavedly snižování přímých plateb - modulaci, byla v rozpočtu dána možnost dobrovolného snížení až o 20 procent a možnost převedení takto získané částky na financování venkova. Nové státy ale tuto možnost nemají. To může v praxi vyvolat významnou nerovnováhu ve vyplácených dotacích mezi jednotlivými státy. Zároveň tato struktura rozpočtu garantuje „staré 15“ zachování výhod vyplývajících z rozšíření Evropy a prohlubuje rozdíly ve dvourychlostní společné zemědělské politice.
Fakt je, že jak jednání WTO v Hongkongu, tak struktura rozpočtu Evropské unie na období 2007-2013 dojednaná v Berlíně, dávají jasný signál: Podnikatelé v zemědělství se musí připravit na další snížení dotací a zvýšení konkurenčního tlaku.
Ing. Michal Pospíšil, zahraniční tajemník ASZ ČR
