V zimě jsme pomalu začali plánovat cestu a oslovili několik farem, které bychom si rádi prohlédli. Slovo dalo slovo a v sobotu 4. března se početná skupinka našich členů vydala směrem na severozápad. Někteří využili možnost jet objednaným autobusem, jiní se dopravili vlastními auty. Přidalo se k nám i několik zástupců ASZ Rychnov nad Kněžnou, Krnovsko a Opavsko a Jablonec, Liberec, Semily. Mezi účastníky zájezdu jste mohli najít jak ty nejmenší, tak i ty, kteří už hospodářství předali svým dětem. Celkem se nás sešlo více jak čtyřicet.
Ovocné sady Petra Kareše
Naší první zastávkou byla ovocná farma Petra Kareše, který hospodaří v Ostroměři. Zde jsme měli možnost vidět malou prodejnu, v níž si řada z nás zakoupila čerstvou dávku vitamínů v podobě několika druhů jablek a moštu vylisovaného z různých kombinací ovoce a zeleniny. Majitel hospodaří na 48 hektarech, přičemž téměř celou výměru tvoří sady jabloní, hrušní, třešní, švestek a meruněk. Ty jsou všechny obdělávány dle zásad integrované ochrany rostlin, při níž se ošetřuje dle signalizace, kterou zajišťuje Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy. Část sklizně je prodávána v čerstvém stavu, z přebytků je vyroben mošt a nově Petr Kareš buduje sušárnu. Okrajově se zabývá také včelařstvím, v meziřadí v sadech vysévá pásy pro opylovače. Jeho další vizí je vařit povidla, udělat ze svého statku výdejní místo farmářských produktů z okolí, zkusit model komunitou podporovaného zemědělství a více se zaměřit na regionální klubové odrůdy. To však jde velmi pomalu, neboť z důvodu náročné administrace nechce podávat žádné projekty, které by mu umožnily čerpat peníze z EU. Zmínil nám i své problémy s EET, neboť prý ani úředníci nevědí, zda spadá již do této vlny, či až do té další. Bylo vidět, že hospodář je opravdu odborníkem na slovo vzatým, a dalo by se s ním diskutovat celé dopoledne, avšak nastal čas přesunout se na další farmu.
Havlíkův dvůr
Na té nás přivítal Josef Havlík, který se v obci Osek zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Hospodaří zhruba na 280 hektarech, přičemž asi 30 ha tvoří pastviny a zbytek je orná půda. Sedlačina má v jeho rodině dlouhou tradici, avšak ta byla za období komunismu přetržena, došlo i ke zrušení chovu zvířat. Ten obnovil farmář až v roce 2016, kdy si pořídil prvních šestnáct jedinců masného skotu plemene aberdeen angus. Stádo však začal postupně rozšiřovat, a nyní čítá více jak sto kusů. Ty se pasou na pastvinách v okolí objektu. V zimě, býci na výkrm i přes rok, jsou ustájeni v nově vybudované moderní vzdušné stáji, která skýtá potřebné pohodlí. Součástí statku jsou i vlastní bourárna, zrárna a farmářský obchůdek, v němž je možno zakoupit vyzrálé hovězí maso, či se v něm jen zastavit na šťavnatý hamburger. I my jsme ho ochutnali! Celý areál byl vystavěn a zrekonstruován bez dotační podpory z Evropské unie. Majitel je jako všichni zemědělci zatížen nesmyslnou byrokracií a zbytečnými náklady spojenými se zavedením EET. Do budoucna by rád rozšířil pastviny, navýšil stavy skotu, postavil novou stáj a posezení pro návštěvníky farmy. I zde čas rychle uplynul a my jsme pokračovali dále na sever - na Kozí farmu Pěnčín.
Zemědělské muzeum, sklárna a sýrárna v Pěnčíně
Zde jsme navštívili rodinu Pulíčkových, která chová v režimu ekologického zemědělství přibližně 600 kusů koz a zhruba stejný počet ovcí, jejichž mléko zpracovává přímo na farmě a následně zde výrobky prodává. Distribuuje je také do řady českých měst, především pak do Prahy. I nás čekala v závěru exkurze bohatá ochutnávka, při které jsme zhlédli film o farmě, poté jsme si mohli zakoupit sýry, tvarohy, jogurty, kefíry, mléko atd. Areál je veřejně přístupný, najdete v něm malé zemědělské muzeum, dílničky pro děti, mnoho druhů zvířat, v létě z něho můžete vyrazit vláčkem na dvě výletní trasy. Prostory původně sloužily pro výrobu korálků a skla, pracovalo zde až 250 zaměstnanců, v současnosti už v tomto odvětví zbyli pouze tři. Další dvě rodiny pomáhají starat se o ovce a kozy, vyrábět sýry a rozvážet výrobky do prodejen či s nimi jezdit na farmářské trhy. Komplex se snaží být co nejvíce soběstačný v produkci elektřiny, proto má na budovách nainstalovány fotovoltaické panely, z nichž ještě dodává přebytečnou energii do sítě. Prostředí zde bylo opravdu velmi příjemné, ne nadarmo se toto hospodářství stalo vítězem soutěže Farma roku 2012. I zde jsme se však museli rozloučit, odtrhnout děti od všech lákadel v podobě zvířat a korálků a vyrazit k cíli naší cesty.
Ekologická farma Filoun
Tím byla ekologická farma rodiny Šourkových hospodařící v obci Plavy, která se nachází v nadmořské výšce přibližně 500 metrů nad mořem. O celý komplex se nyní starají dva synové dřívějšího majitele s manželkami, přičemž jeden z nich má na starost provoz penzionu, pily a práci v lese, druhý pečuje o 80 kusů mléčného holštýnského skotu, z jehož mléka vyrábí farmářské výrobky. Ty prodává částečně přímo v objektu nebo jsou rozváženy do obchodů se zdravou výživou. Součástí podnikání je provoz lanovky, která se nachází hned vedle celého hospodářství a ubytovaným hostům v zimě poskytuje perfektní sportovní vyžití. Farma je v bio režimu již od roku 1993, v letních měsících se krávy pasou na okolních pastvinách, přes zimu jsou ustájeny ve chlévě. Josef Šourek uvedl, že do budoucna plánují pomalu přejít na plemeno normandského skotu.
Na závěr naší exkurze jsme se zastavili naplnit své žaludky, posedět a probrat zážitky z celého dne v restauraci, která je součástí pivovaru Rohozec. Zde jsme měli možnost ochutnat několik druhů místního lahodného moku. Poté už jsme se plni nových dojmů a inspirace vrátili zase zpět na svá hospodářství.
Chtěli bychom poděkovat všem navštíveným farmářům za jejich ochotu a za čas, který si na nás udělali, dále také za možnost ochutnat a zakoupit jejich výrobky, především pak panu Havlíkovi za zajištění oběda a dalšího drobného občerstvení. Já osobně bych chtěla vyjádřit své potěšení z toho, kolik sedláků se naší první takovéto společné akce zúčastnilo a poděkovat jim za to, jakou atmosféru během celého dne vytvořili.
Pavlína Rejchrtová, ASZ Náchodska