Nejdůležitějším výstupem z diskuse byla kritika drtivé většiny stran týkající se zvýšení stropu dotací na jeden projekt v Programu rozvoje venkova na 150 milionů korun stávajícím vedením ministerstva zemědělství. Nevyjádřil se jen lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka (autor navýšení) a místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, kteří se s ohledem na vládní krizi zdrželi jen krátce. Všichni ostatní podpořili pokles maximální dotace, včetně Realistů, kteří zvýšení stropu kritizují dlouhodobě a jako jediní prezentovali konkrétní představu maximální hranice dotace ve výši 20 milionů korun na projekt.

Jediným významným oborovým tématem rezonujícím v médiích byla kauza brazilského masa. ČR totiž jako jediná země EU vyhlásila mimořádné opatření na dovoz potravin živočišného původu z Brazílie. Od počátku týdne mají tak dovozci těchto produktů povinnost testovat je v akreditované laboratoři - na své vlastní náklady, což samozřejmě ceny takových produktů prodraží a znevýhodní je na trhu. O. K. - ale když něco nařídí stát, měl by také hradit příslušnou újmu. Důležitý je také rozměr problému. Ačkoli je podle ministerstva zemědělství závadnost brazilského masa „častá“, Státní veterinární správa ČR zjistila rizikové salmonely z celkem 200 kontrolovaných šarží pouze v 8 procentech případů, z trhu bylo také staženo několik desítek tun kuřecích prsních řízků, což je ale v zásadě nepatrné množství výrobků. Samotná salmonela přitom představuje riziko jen tehdy, když není příslušný výrobek (maso nebo vejce) tepelně opracováno po dobu několika minut nad teplotu 80 stupňů Celsia, což mnozí spotřebitelé nevědí. Jinými slovy – dobře uvařené vejce nebo vařené či pečené maso riziko nepředstavuje. To je také zřejmě důvodem, proč jiné země EU k takovým ochranářským opatřením, jako ČR, zatím nepřistoupily, a něco to vypovídá o hodnocení míry rizik potravin na našem trhu obdobně, jako tomu bylo v kauze „dvojí kvality potravin“.

V Brně se uskutečnila tradiční Národní výstava hospodářských zvířat, kterou ministerstvo zemědělství využilo mimo jiné k obchodním jednáním. To je standardní, otazníky vzbuzuje spíše výběr obchodních teritorií – kromě Francie se totiž vedla jednání s delegacemi Angoly, Afgánistánu, Kyrgystánu, Mongolska, Kazachstánu a Kurdistánu, navíc se ministerstvo již dříve angažovalo a angažuje v Zambii, v níž vidí ministr Jurečka exportní potenciál například pro vývoz traktorů Zetor, a v závěru letošního dubna už tento stát navštívil potřetí. Zatím jsme tam ale vyvezli 8 (slovy osm!) traktorů. S tím pak souvisí další informace - komisař EU pro zemědělství Phil Hogan jede do Kanady vyjednávat větší prostor pro vývozy evropských potravin s vyšší přidanou hodnotou a kvalitou. Bude také doprovázen podnikateli z 23 zemí EU, samozřejmě kromě ČR. Což je pro zemědělskou obchodní politiku ČR typické - tam, kde se otevírají reálné možnosti, ani nejezdíme, ani tam nemáme agrární diplomaty, zato vytrvale hledáme řešení našich agrárních vývozů v Zambii a podobně…

Uplynulý týden byla také zveřejněna dvě statistická šetření týkající se zemědělství. První z nich konstatuje, že v současné době klesl počet lidí pracujících v ČR v zemědělství na historické minimum. Zatímco před deseti lety činil tento počet 175 000 lidí, v současné době je to zhruba 96 000 lidí. Jednou z příčin, což ale statistiky neuvádějí, je přitom pokračující koncentrace zemědělské výroby, mimo jiné prostřednictvím dotačních podpor ministerstva zemědělství, které více vyhovují velkým průmyslovým podnikům. Ty se ovšem snaží kvůli snižování nákladů na výrobu snižovat počet svých zaměstnanců, takže nastavení dotací v praxi vylidňuje venkov. Druhým důvodem odrazující od podnikání v zemědělství zejména mladou generaci, je neskutečná byrokracie, kromě té základní evropské ještě okořeněná národními regulacemi, což opět souvisí s nastavením dotací v naší zemi. Podle statistik přitom studovalo ve školním roce 2011/2012 zemědělské obory na středních školách téměř 17,5 tisíce žáků, loni se jejich počet snížil pod 16 tisíc a počet nově přijatých žáků poprvé nepřekročil pět tisíc. Kdo bude v zemědělství pracovat v budoucnosti, je tak zásadní otázkou. Zemědělské obory přitom nejsou tak úplně neperspektivní, i z pohledu výdělků. Podle druhé ze statistik, tentokrát Evropského statistického úřadu Eurostat, vzrostly v období 2005 až 2015 příjmy v zemědělství o 33,6 procenta, především díky vyšším dotacím v přímých platbách v nových členských zemích - tedy i v ČR. Zemědělství a práce na venkově není ale jen o penězích - bonusem navíc je možnost práce v přírodě, čistším a méně stresujícím prostředí, nebo možnost produkovat částečně k vlastní obživě potraviny s jasným původem vlastními silami. To je ovšem přístup, který spíše uplatňují hospodáři na rodinných farmách, a právě proto je strategickou chybou již několikrát zmiňovaná preference velkých průmyslových podniků, které k venkovu, půdě, vodě a především spolkovému životu na venkově mají podstatně chladnější (pokud vůbec nějaký) vztah.

Petr Havel