Nový mezinárodní projekt, do kterého je zapojena i Asociace soukromého zemědělství ČR, cílí na zlepšení spolupráce mezi zemědělci, a tím i na podporu soukromých zemědělských podniků včetně rodinných farem. Cílem je vyvinout inovativní vzdělávací materiály, které poskytnou farmářům zásadní informace o možnostech spolupráce a pomohou jim získat dovednosti, které jsou k ní nezbytné. Zájemci navíc dostanou k dispozici i řadu existujících příkladů dobré i špatné praxe, ze kterých si budou moci odnést jak informace, tak i inspiraci pro vlastní úspěšnou spolupráci.
Mezi 18. a 19. květnem se zástupci ASZ ČR zúčastnili setkání projektových partnerů v německém Augsburgu. Na již druhém zahraničním jednání zástupci asociace představili partnerům z Irska, Španělska, Itálie, Slovinska, Německa i Belgie situaci českého zemědělství. Vyjednávali o dalším postupu projektu a dbali na to, aby byly vznikající vzdělávací materiály co nejefektivnější a nebyl při jejich tvorbě opomenut specifický charakter našeho zemědělství.
Po jednání zástupci asociace společně s partnery navštívili blízkou mléčnou farmu, která je zapojena hned do několika úrovní spolupráce. Majitel farmy Manfred Kögel provedl se svou manželkou Petrou všechny účastníky projektu po nové stáji, ve které aktuálně chová 150 dojnic. Zároveň vyprávěl o fascinující historii farmy a o zkušenostech se spoluprací. Tvrdí, že bez společné práce mnoha “účastníků”, by farma nikdy nebyla tak úspěšná.
Mléčná farma Manfreda Kögela
Když se Manfred Kögel v roce 1994 rozhodl začít s farmařením, měl na farmě 25 dojnic a využíval 20 hektarů půdy. Už od počátku se spoléhal na spolupráci v oblasti sdílení zařízení a strojů. Více krav začala rodina chovat o čtyři roky později, kdy se zapojila do spolupráce s chovatelskou asociací. Až do roku 2004 na farmě pracovala pouze rodina, ale pak si kvůli nedostatku volného času začali najímat externí zaměstnance. Navíc začali spolupracovat přímo s farmářem ve vesnici, který jim zapůjčoval své stroje na obdělávání orné půdy k pěstování krmné kukuřice. Tento “outsourcing” nikdy nebyl podpořen oficiální smlouvou, ale fungoval výborně.
Ne všechny snahy o kooperaci ale dopadly dobře, i Kögelova rodina si prošla negativní zkušeností. V roce 2005 se rozhodli posunout spolupráci zase o kus dál a společně se švagrem, který má farmu hned vedle, postavit novou stáj. Ve chvíli, kdy měla být stavba odstartována, ale Petry bratr z projektu vycouval. Ani tato zkušenost rodinu neodradila od dalších plánů, rozšiřování a inovací na farmě.
Nejúspěšnější období farmu ještě čekalo. Počet dojnic rostl, když jich na farmě měli 45, každá z nich byla schopna za rok vyprodukovat až 10 000 litrů mléka! Kögelovi se nakonec rozhodli novou stáj vybudovat sami. Díky spolupráci s asociací chovatelů brzy po jejím dokončení chovali už 100 dojnic, a nakonec současných 150. To byl nárůst, kterého by bez vzájemné pomoci s asociací nikdy nemohli dosáhnout.
Na pěstování krmné kukuřice každý rok využijí od třiceti do padesáti hektarů půdy. Farmář má i dnes velmi omezený počet strojů, které navíc slouží hlavně pro živočišnou výrobu. Pro veškeré aktivity spojené se setím či sklizní využívá sdílené stroje a externí práci. Žádnou ze současných forem spolupráce nemá podloženu “papírovou“ smlouvou, vše funguje pouze na vzájemné dohodě a důvěře. Naopak žertuje, že pokaždé, když uzavřel smlouvu o spolupráci, celý projekt selhal – paradoxně hlavně v případě jeho vlastního švagra.
Kromě ekonomických výhod mají Kögelovi také více času na svůj osobní život a volnočasové aktivity. Manfred Kögel bere svou rodinu každé dva týdny do lázní a jako vášnivý cyklista chce v tomto roce ujet 6 000 kilometrů. Říká, že toto jsou dvě věci, které by bez existující spolupráce nemohl v žádném případě stihnout.
Text: Veronika Janouchová
Foto: Veronika Janouchová a Jakub Škába