Setkání ve dvoře popáté

Sdílejte článek
Setkání ve dvoře popáté

Tradice návštěv kolegů sedláků v rámci ASZ Plzeňsko a prohlídky jejich zajímavostí ve dvoře i na polích či lukách pokračovala také v letošním roce. Tentokrát jsme se sešli v Červeném Poříčí u Hlinků. U nich se už sice setkání konalo před dvěma lety, avšak v té době ještě nebylo součástí hospodářství jakési „muzeum“ staré zemědělské techniky. To jsme si nyní prohlédli velmi pečlivě i s příslušnými komentáři a diskusí, neboť někteří z nás ještě práci s těmito stroji pamatují. Při této příležitosti jsme zhlédli znovu i celý dvůr a mohli tak zhodnotit posun ve vývoji statku.

Angus farma manželů Nejdlových

O den dříve se u Hlinků konal seminář s ukázkou různých odrůd řepky. Měli jsme nutkání prohlídku zopakovat, ale nakonec jsme se rozhodli jet přímo na Angus farmu manželů Nejdlových v Kvaslicích na Klatovsku, kterou jsme v letošním roce vybrali jako hlavní místo našeho setkání. Rodina se zabývá chovem plemenných býků a jalovic plemene aberdeen angus, celkem má 111 kusů, z nichž zhruba polovina je plemenných jalovic. Cestou jsme se ještě zastavili na obědě v příjemné hospůdce „U Štěpánků“ ve Švihově. Na statek jsme dorazili kolem druhé hodiny odpoledne. Po krátkém uvítání jsme si prohlédli zemědělskou mechanizaci včetně některých vlastních vylepšení, která majitel, coby schopný konstruktér a opravář, vytvořil (více je o tom pojednáno v Selské revue č. 1/2017, str. 28 a 29). Aby uvolnil přívěs Wielton pro přepravu balíků, předvedl nám „čtyřrožec“ pro jejich napichování přímo v akci. Složení 24 kusů trvalo asi šest minut.

Nádherné scenérie klatovského Podšumaví

Procházkou jsme se vydali na nejbližší pastvinu, poté jsme nastoupili do vyprázdněného přívěsu a vyrazili na ty vzdálené. Kromě nich jsme si prohlíželi nádherné scenérie klatovského Podšumaví. Po návratu z „pastevního“ výletu následovala beseda doplněná příjemným občerstvením, při níž pan Nejdl vyprávěl o historii navštíveného dvora i zdejšího kraje.

Do osudu a rozvoje hospodářství zasáhla nepříznivě už první světová válka, neboť museli narukovat nejprve hospodář a později i nejstarší syn. Ani jeden z nich se z fronty nevrátil, takže statek dlouhou dobu spravovaly samy matka s dcerou. Podobných případů bylo v okolí mnoho. Těžké to bylo i o čtvrt století později, ve druhé světové válce. Mnoho lidí, zapojených do drobných odbojových skupin, skončilo na klatovském gestapu a většina z nich na popravišti ve Spáleném lese. Po krátkém oddechnutí koncem čtyřicátých let minulého století nastalo období kolektivizace. Ta tragédii předchozích dvou nelehkých lidských i hospodářských osudů dovršila.

Spolupráce mezi sedláky - jeden z cílů naší organizace

Posezení se protáhlo až do pozdních odpoledních hodin. Mezi nově nabyté zkušenosti patří i svornost a spolupráce sedláků poměrně dosti od sebe vzdálených. U Nejdlů jsme zjistili, že úzce spolupracují s jiným členem naší ASZ  - panem Husníkem, který hospodaří až u Kdyně, což je po silnici 33 kilometrů. Tento případ je příkladem naplnění smyslu stanov naší organizace o vzájemné podpoře a spolupráci, k čemuž koneckonců významně přispívá i naše setkávání ve dvoře.

Petr Hodan, předseda ASZ Plzeňsko



Přečteno: 411x