Tehdy na ně mířily samopaly, byli rozháněni, hlavní organizátoři uvězněni. Na vzpomínkové akci věnované Nechanické aféře z roku 1947, která předznamenala únorové převzetí moci komunisty, se ale nehovořilo pouze o minulosti. Řada hostů zejména z politické a akademické sféry zmínila v sobotu 1. července při svém proslovu u nechanického památníku Selských jízd, že svobodu je třeba bránit v každé době a obzvláště pak tehdy, kdy snahy o její omezování jsou již více než patrné - tedy dnes.
„Jaké poselství rozšifrovat z událostí, které se osudově dotkly mnoha našich prarodičů či rodičů? Snad to, že předehrou pro uchopení moci většiny diktatur byla a je snaha o nápravu veřejných věcí, která však mnohdy přeroste do obludných zřízení, jež nakonec požírají i své vlastní tvůrce. Výsledkem pak je, pod vlivem politické ideologie nebo aparátnické či úřednické mašinérie, nesvobodný občan a místo, kde je možná více bezpečno, či kde jsou nastaveny férovější podmínky, ale rozhodně místo, kde se nedá spokojeně žít, podnikat a rozvíjet občanské aktivity,“ řekl u příležitosti sobotní akce, pořádané Janákovým východočeským sborem Selských jízd Nechanice a Asociací soukromého zemědělství ČR předseda této organizace Josef Stehlík.
O nutnosti hájit svobodu a významu selského stavu hovořil také kardinál Dominik Duka, který zároveň celebroval závěrečnou mši za účastníky událostí roku 1947.
Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Rokoský seznámil přítomné s historií Selských jízd a okolnostmi Nechanické aféry, při níž, jak řekl: „…si KSČ vyzkoušela, kam až je možné proti nejednotné demokratické opozici zajít.“ Vysvětlil, jak se tato událost promítla do života vesnické společnosti ve zbývajících měsících třetí republiky i v poúnorové době při prosazování kolektivizace venkova.
Připomenout si spolu s ostatními červencové události před sedmdesáti lety přijel také kníže Karel Schwarzenberg, velký příznivec selského stavu, jehož otec byl nadšeným členem Selské jízdy. „Pamatuji si velmi dobře, když přišla zpráva o tom, co se stalo v Nechanicích, jak STB proti Selské jízdě zasáhla, byli jsme zrovna v Chlumci nad Cidlinou u babičky,“ zavzpomínal a svou řeč věnoval jednomu z atributů sedláků a Selské jízdy - vztahu k půdě. „Co bych rád, abychom se všichni, všichni v naší zemi učili úctě k půdě. My plýtváme půdou, ničíme ji. Nejhorší snad je, když jeden pronajme pole. A nájemci se k půjčenému chovají… No, jako k půjčenému. To znamená, že půdu často pouze využijí a opustí ji poté, co ji vydrancovali. Tu půdu musíme zachovat,“ řekl.
O odkazu událostí z roku 1947 pro dnešní dobu hovořil senátor Tomáš Czernin: „Pro mne je Nechanická aféra jedním z naprosto typických okamžiků, kdy se lámou dějiny. Vidím zde tři důležité znaky nedobrých změn ve společnosti, které začínají, bohužel, rezonovat i dnes. Prvním je odpor k tradicím, druhým nerespektování zákona a třetím lež. Rozhodnu-li se zničit svobodu, nezákonně ji potlačím, lžu a tvrdím, že to bylo v pořádku. To byla tehdy politika komunistů a je to politika všech totalitářů až do dneška. Proto vás na tomto místě prosím, buďme obezřetní, pokud se někdo staví být spasitelem, který všechno dosavadní změní. Buďme na pozoru, pokud někdo nezákonně zneužívá své politické moci. Dnes třeba k vlastnímu obohacení, zítra k potlačení našich svobod…“
Zaplněné nechanické náměstí dle reakcí mnoha přítomných neznačilo, že by důvodem jejich účasti byla „pouze“ podívaná na slavnostní průvod. Bylo zřejmé, že mezi přihlížejícími je spousta těch, kteří historické okolnosti této vzpomínkové akce velmi dobře znají, a že nezapomněli… Na ten den před sedmdesáti lety, ale ani na to, co po něm následovalo. A to je jedině dobře, neboť, jak praví motto vyryté na památníku Selské jízdy: „Kdo nezná a nectí svoji minulost, je odsouzen ji opakovat.“
Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR
Podrobnější informace k událostem z roku 1947 naleznete v tomto článku:
