Sovětská invaze započala obsazením hlavních letišť, na která začala rychle proudit vojenská technika a pěchota. Ve stejnou dobu překročily československé hranice tanky, které se začaly valit na velká města. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, který zrovna zasedal, invazi odsoudil. Výbor byl poté internován a následně nejužší vedení odvezeno do Moskvy. Celkově bylo nasazeno na půl milionu mužů a 6300 tanků. 150 tisíc sovětských vojáků zůstalo v Československu do roku 1991.

Okupanti obsadili rozhlas i televizi. Obě instituce ale byly schopně vysílat a informovat o situaci i dál z náhradních prostor. Proti okupaci se zvedla masová vlna odporu a po celý týden probíhaly po celé zemi demonstrace. Následná okupace ukončila pokus o reformu komunismu známou jako „Pražské jaro“. Během něj došlo k liberalizaci ekonomiky, obnovila se svoboda tisku a svoboda slova. Uvažovalo se i o vládě více stran. SSSR se ale obával, že započaté reformy povedou k vymanění se Československa z jeho sféry vlivu.

V reakci na okupaci emigrovali do zahraničí desetitisíce lidí. Jen do konce roku 1969 odešlo asi 100 tisíc Čechoslováků.

Invaze se neobešla bez obětí. Do konce roku 1968 v důsledku okupace zemřelo 137 lidí. Vyplývá to z nového historického výzkumu Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha. Během pobytu okupačních vojsk v Československu celkem zemřelo přes 400 lidí. Na získávání informací oba historici pracovali několik let. Dosavadní informace se jim podařilo zpřesnit díky studiu dosud neznámých archivních materiálů z Česka i ze Slovenska. „Hodně životopisů se podařilo upřesnit díky spolupráci s rodinami obětí, od nich máme i fotografie i mnoho údajů o jejich životech, profesních i osobních,“ řekl Pejčoch. Poznamenal, že drtivá většina obětí zemřela v srpnu a do poloviny září 1968. Tomek poznamenal, že v prvních týdnech okupanti zastřelili více než 50 lidí.

Okupaci si připomenou na několika místech republiky

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

U Českého rozhlasu, u kterého padlo v srpnu 1968 několik neozbrojených demonstrantů, se pietní akce uskutečnila od 11:00. Zúčastnili se jí například předseda Sněmovny Jan Hamáček, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská nebo zástupci pražského magistrátu.

Památku obětí si lidé připomenou i na nedalekém Václavském náměstí, kde byla před polednem předčítána jména všech obětí, které si okupace vyžádala v roce 1968 a při připomínce prvního výročí vpádu v roce 1969. V poledne pak v dolní části náměstí začal hudební happening, na kterém vystoupil třeba Vladimír Merta nebo Blues Band Luboše Andršta.

Ústav pro studium totalitních režimů k připomenutí invaze tradičně pořádá besedu s lidmi ze zemí sovětského bloku, kteří s okupací nesouhlasili. Tento rok pozval bývalého ukrajinského disidenta Zorjana Popaďjuka, který byl za svou činnost a protesty proti invazi odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Pozvánka na besedu je zde.

Zdroj: Echo24.cz