Kam bude směřovat Společná zemědělská politika?

Sdílejte článek
Kam bude směřovat Společná zemědělská politika?

Od začátku letošního února až do 2. května měla veřejnost možnost se vyjádřit ke Společné zemědělské politice a sdělit Evropské komisi svoje postoje vůči jejím principům, náměty na změny a připomínky k jednotlivým opatřením. V rámci tzv. veřejné konzultace se vyjádřila také Asociace soukromého zemědělství ČR a doufáme, že webový dotazník vyplnili také individuálně někteří naši členové. Zpracování výsledků probíhalo celé následující dva měsíce a 7. července byly v Bruselu na konferenci za účasti komisaře Phila Hogana zveřejněny hlavní výstupy z dotazníkového šetření. Jak se tedy veřejnost vyjádřila k jedné z hlavních společných politik Evropského společenství?

Kdo odpovídal?

V rámci veřejné konzultace se sešlo celkem 322 916 odpovědí, tento počet ale musel být „očištěn“ od duplicitních odpovědí, kterých bylo celkem přes 63 tisíc a jednalo se o organizované odesílání identicky vyplněných dotazníků - takto odešlo i z ČR několik stovek odpovědí, ke kterým se mimoděk přiznal Zemědělský svaz. Dalších více než 60 tisíc odpovědí byly výsledkem veřejných kampaní, z nichž největší byla kampaň Living Land, jíž organizují ekologické organizace v čele s BirdLife, které zemědělství považují za velmi negativní prvek a tlačí na rozdělení přímých plateb výhradně na ekologická a sociální opatření v zemědělství. Tyto odpovědi pro Evropskou komisi tedy neměly velkou váhu a po očištění dat zbylo cca 58 tisíc relevantních odpovědí.

Drtivá většina odpovědí (84,2 %) přišla od jednotlivců, z nichž byla necelá polovina zemědělců většinou z rodinných farem. Zbylých cca 15 % byly odpovědi organizací – tedy spolků, asociací, státních institucí, vzdělávacích a výzkumných zařízení či soukromých společností. Pokud se týče rozdělení podle jednotlivých států EU, největší počet odpovědí přišel z Německa (32,5 tisíce), nejméně (7) z Malty. Česká republika se v počtu odpovědí pohybuje se zhruba třemi tisíci někde kolem průměru.

Rozpor mezi zemědělci a ostatní veřejností

Největší rozpor je vidět mezi pohledem nezemědělské veřejnosti a pohledem sedláků na cíle celé Společné zemědělské politiky. Zatímco zemědělci i odborné organizace považují za nejdůležitější u SZP její vliv na příjmy zemědělců a zajištění dostatečné produkce potravin, ostatní lidé považují za důležitější posílit pozitivní vliv dotačních podmínek na životní prostředí. Nezemědělská veřejnost zatím vidí cíle, které si v této oblasti klade SZP (tedy ochranu biodiverzity, redukci degradace půdy, udržitelné používání chemie a zachování genetické rozmanitosti) za v podstatě nesplněné - jen 6 % těchto respondentů odpovědělo, že SZP plní svoje environmentální poslání. Nutno ale dodat, že nezemědělská veřejnost má na výsledky SZP obecně negativnější náhled, než lidé, kteří se v sektoru aktivně pohybují. Zároveň je také nutné uznat, že drtivá většina všech respondentů uznává, že zemědělci stále nedostávají za svou produkci férové ceny, jejich příjem je relativně nízký a přitom musí čelit přísnějším požadavkům než zemědělci mimo EU.

Je jasné, že dva hlavní cíle SZP – zlepšení ekonomiky farem a zachování dobrého environmentálního stavu, jsou z části v protikladu, takže nebude jednoduché vyhovět oběma pohledům zároveň. Celkově ale z výsledků jednoznačně vyplývá, že veřejnost obecně požaduje od moderní SZP větší zaměření na ekologické hospodaření, péči o vodu a půdu, větší příklon k požadavkům na kvalitní produkci potravin, welfare zvířat a také zajištění zaměstnanosti na venkově. Zůstává také požadavek na vyrovnávání nejistot na trhu.

Co nejvíce komplikuje sedlákům život?

Za největší překážku pro vstup do zemědělství je nejčastěji (29 % odpovědí) považován nedostatek a vysoké ceny půdy či jejího nájmu (viz graf 1), další v pořadí skončily nízké zisky v zemědělství (23 %) a bronz uhájily administrativní požadavky (13 %). Byrokracie a administrativní složitost je stálicí i obecně mezi největšími problémy, které panují v zemědělství – doplňuje ji znečištění životního prostředí a také průmysl a jeho lobbing. Z hlediska administrativy považují zemědělci za nejvíce zatěžující prvek greening a také žádosti o dotace.

Všichni se celkem logicky tedy shodují, je potřeba SZP zmodernizovat a zjednodušit, což jsou dvě slova, která se pravidelně omílají na všech fórech už mnoho let, realita tomu ale příliš nedopovídá. Konkrétně účastníci šetření podporují omezení oblastí, v nichž se překrývá Program rozvoje venkova a ostatní opatření, zlepšení využívání moderních technologií (např. dálkové kontroly), které by vedlo k omezení počtu kontrol a podporu má také umožnění jednodušší volby pokud jde o environmentální opatření. 

Jak distribuovat přímé platby?

V rámci dotazníku mohli respondenti vybrat také čtyři opatření, která považují za nejdůležitější při přidělování přímých plateb. Největší podporu v průměru získaly náhrady za zemědělskou činnost ve znevýhodněných oblastech (LFA/ANC), následované zastropováním a postupy s environmentálním přínosem (ty opět zvítězily u nezemědělské veřejnosti). Populární zejména mezi zemědělci jsou také podpory drobným producentům a mladým zemědělcům.

Lze tedy říci, že u požadavků se v zásadě všichni shodují na tom, že přímé platby by měly být směřovány především k subjektům, které jsou nějakým způsobem ohrožené nebo znevýhodněné, ať už se to týká jejich velikosti, místa, kde hospodaří nebo faktu, že se zemědělskou činností teprve začínají. V tomto ohledu tedy hlavní směřování přímých plateb zůstane na evropské úrovni pravděpodobně nezměněno, otázkou je, jak tyto trendy uchopí jednotlivé národní vlády a zda v maximální míře využijí nabízené možnosti.

Ing. Veronika Jenikovská, hlavní kancelář ASZ ČR

Kam bude směřovat Společná zemědělská politika?









Graf 1 - Výše nájmu za zemědělskou půdu v roce 2019 (EUR/ha).

Kam bude směřovat Společná zemědělská politika?









Graf 2 - Příjmy na jednotku AWU a podíl přímých plateb podle velikosti farem (předpoklad v roce 2019). Z grafu je patrné, že zhruba do velikosti 250 ha příjmy na pracovníka rostou, od této velikosti zase postupně klesají. Podíl přímých plateb na příjmech farem je přímo úměrný její velikosti - s rostoucí rozlohou farmy roste i podíl dotací na jejích příjmech.

Kam bude směřovat Společná zemědělská politika?









Graf 3 - Klíčové parametry podle ekonomické velikosti farem (2013).



Přečteno: 78x