„Prostory mlýna využívalo za totality družstvo jako sklad. Na konci šedesátých let vyřídil děda na krajské správě, že jsme si obytnou část mohli znovu zakoupit a bydlet v ní. Rybník patřící k mlýnu začali po JZD využívat sportovní rybáři a odmítali nám ho pak v rámci restitucí vrátit. Argumentovali tím, že je neslovitelný a že bude tedy využíván jako revír sportovních rybářů. Naštěstí se tak nestalo a díky tomu si k nám každoročně před Vánocemi a Velikonocemi může zajet tisícovka stálých zákazníků pro svého kapra „s příběhem“,“ usmívá se pan Hlaváček.

Kromě chovu kaprů a lesního hospodaření na vlastních dvaceti hektarech, ale i poskytování kompletních lesnických služeb dalším subjektům, tvoří podstatnou část zemědělského podnikání pana Hlaváčka i tradiční rostlinná a živočišná výroba. „Voda a lesy mě nakonec dovedly i k tomu obilí,“ říká s oblibou Libor Hlaváček.

Ještě za studií začal s pomocí svých a manželčiných rodičů hospodařit na osmi hektarech, které jim byly z původních patnácti (část pozemků rodiny JZD zastavělo) vráceny. Aby mohl koupit potřebnou zemědělskou techniku, pronajal si dalších 15 a nějakou dobu setrval na této výměře. Pro inspiraci jezdil do sousedního Rakouska.

„Zlom nastal v momentě, kdy mě zemědělské družstvo chtělo přeplacením vlastníka připravit o pronajaté hektary. Tehdy mi došlo, jak je nezbytné, aby měl sedlák vlastní půdu, jak je bez ní zranitelný. Doslova mě to nakoplo ke shánění a koupi dalších pozemků. Pravda je, že na vstřícné a slušné jednání vlastníci půdy slyšeli. Dnes vidím, jak prozíravé to bylo. Hlavní slovo v této „branži“ již nemá slušnost, ale peníze a ostré lokty. Když vidím, jak se velké podniky nestydí předkládat vlastníkům smlouvy s patnáctiletou výpovědní lhůtou, je mi z toho smutno,“ říká pan Hlaváček.

Obhospodařovaná výměra se tak navýšila na 200 hektarů a co je nejdůležitější - 180 z nich je vlastních. Dvě třetiny jsou louky a pastviny, na 50 hektarech orné půdy pěstuje Libor Hlaváček obilniny. Značná část pozemků slouží pro potřeby chovu 230hlavého stáda masného skotu plemen aberdeen angus a charolais. „Většinu stáda ale již tvoří aberdeen angus, od plemene charolais jsem se rozhodl upustit hlavně z důvodu velkých problémů při telení,“ informuje hospodář. Býčci jsou vykrmováni a dodávání z části do nedalekého Kostelce, putují ale také do zahraničí, což chovateli zajišťuje výhodnější cenu a také promptní platbu.

Důležitou část hospodaření v Jedlově ale tvoří již výše zmíněný chov ryb - prozatím kaprů, rodina však uvažuje i o lososovitých rybách. Velkému úspěchu se těší stánkový prodej u rybníka v období Vánoc a Velikonoc, který vyhledává stále více a více lidí. V budoucnu by pan Hlaváček rád nabízel chlazenou rybu „s příběhem“ i do obchodů. Zájem ze strany spotřebitelů by jistě byl, a s realizací tohoto záměru mu již třeba pomůže dcera Marta, studentka prvního ročníku Mendelovy univerzity v Brně.

Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR