Řešení nepokročí ani přesto, že ministr zemědělství Jan Mládek několikrát (bohužel, šlo jen o slova) potvrdil, že finanční zabezpečení pozemkových úprav je nutné a patří mezi priority. Skutečnost je ale zcela opačná.

Směšná částka v rozpočtu

V rozpočtu MZe je na pozemkové úpravy „natvrdo“ pouze 50 milionů korun, tedy naprosto směšná částka. Ministr sice slíbil přidat ještě 150 milionů korun, ale na papíře to není. V rozpočtu Pozemkového fondu ČR (PF) se počítá na pozemkové úpravy se 200 miliony korun, tyto peníze jsou ale směrovány na řešení nedokončených přídělových a scelovacích řízení, tedy ne na zahájení nových aktivit. Poslední jednání zemědělského výboru parlamentu sice doporučilo posílit výdaje na pozemkové úpravy ze zdrojů PF o dalších 500 milionů korun, což je pozitivní, jenže zhruba 350 milionů korun z této částky spolkne úhrada loni uzavřených smluv na projektové práce.

Argumenty ministerstva

Ministerstvo zemědělství přitom obvykle argumentuje, že s financováním pozemkových úprav pomohou ČR zdroje z Evropské unie v rámci operačního programu a HRDP. To je ale vlastně lež. Prostředky z unie jsou totiž určeny na vlastní realizaci pozemkových úprav, což znamená, že Brusel na tyto účely přispěje až poté, když budou hotovy příslušné projekty. Protože ale na nové projekty nejsou peníze, nebude co realizovat a o příspěvku z Bruselu si může ČR jenom nechat zdát.

Ilustrativní je, že posílení financí na pozemkové úpravy podporuje ze zájmových zemědělských organizací pouze Asociace soukromého zemědělství ČR, která se v této věci již i písemně obrátila na ministra zemědělství Jana Mládka. Ostatní organizace tak aktivní nejsou. Patrně jim stav, kdy se například vlastníci nemohou ke svým pozemkům vůbec dostat (což je ještě ta lepší varianta, na rozdíl od důsledků nedostatečné evidence a identifikace vedoucí ke spekulacím s pozemky), asi náramně vyhovuje.

Petr Havel