Hospodaření na statku Puchýrna bylo za minulého režimu přerušeno hned dvakrát. Poprvé v roce 1959, když byl dědeček dnešního majitele nucen vstoupit do JZD Třešť, kde pracoval jako skupinář za velmi mrzkou mzdu. I z tohoto důvodu družstvo po čase ještě s jedním kolegou opustil. Deset let pak sedlačil sám, než mu to bylo opět znemožněno, a společně se svým synem poté až do revoluce pracoval v JZD Dolní Cerekev.
Rozhodnutí začít v devadesátých letech znovu soukromě hospodařit bylo naprosto jednoznačné, obzvláště když vedle dvou zkušených sedláků vyrostla na statku další nadějná generace, tehdy šestnáctiletý František Novák, kterého zemědělství také lákalo. A i přes potíže s vypořádáním restitucí, způsobené zejména faktem, že při převzetí JZD státním statkem došlo ke ztrátě potřebných dokumentů, nechybělo rodině to hlavní - nadšení, elán a chuť do práce. Volba padla hned od počátku na chov mléčného skotu a také prasat a začalo velké budování.
„Nejprve jsme rekonstruovali stávající vazné maštale určené k chovu dojnic a býků na výkrm. Zvětšili jsme prostory na skladování brambor a vybudovali menší vepřín. Vzhledem k tomu, že vazné ustájení skotu začalo být překonané a nouzově přestavěné prostory sloužící k výkrmu býků v původní stodole nevyhovovaly, došlo v roce 1995 na stavbu nového kravína s dojírnou. Vše bylo realizováno svépomocí, bez jakékoliv podpory. Původní stáj pak posloužila jako teletník a porodna pro prasnice či ustájení koní,“ vysvětluje František Novák.
Výstavbou byly vyřešeny prostory pro chov skotu na více než dvacet let. Kromě vybudování výkrmny býků v roce 2007, které proběhlo již za pomoci stavební firmy a také dotačního titulu z PRV, začali Novákovi další stavební práce týkající se živočišné výroby řešit až letos. Aktuálně probíhá na farmě rekonstrukce kravína s přístavbou a zejména s přechodem na robotické dojení.
Chovu mléčných krav zůstala tedy rodina věrná dodnes, denní odbyt 600 až 800 litrů mléka od třicítky dojnic je zajištěn prostřednictvím královéhradeckého odbytového družstva VIAMILK CZ.
Novákovým se postupně dařilo také navyšovat výměru pozemků, a to i koupí státní půdy. V současné době hospodaří na zhruba 300 hektarech půdy, z nichž šestinu zaujímají trvalé travní porosty. Orná půda slouží kromě krmiva také k pěstování tržních plodin, a to řepky, pšenice, trávy na semeno a kukuřice. Ta je využívána i jako necelá třetina dávky (cca tři tuny - vedle čtyř tun senáže a stejného množství hnoje) do malé bioplynové stanice o výkonu 180 kW, která od roku 2012 tvoří samostatnou kapitolu života na farmě.
„Výstavba malé bioplynky, která by uzavřela okruh činností v rámci našeho hospodářství, mi připadala jako další z logických kroků v jeho rozvoji. Tehdy jsem ale ještě ani zdaleka netušil, co všechno nás čeká a kolik nám toto rozhodnutí přidělá vrásek, ačkoliv si nemyslím, že bychom byli nějací stěžovatelé,“ říká pan Novák a dodává: „Vyřízení stavebního povolení, přes všechnu byrokratickou zátěž - vzhledem k umístění na samotě a její mini velikosti, ještě nebylo to nejhorší. Poněkud větším problémem již bylo vyřízení dotace, neboť zpočátku hrozilo, že v posledním kole PRV v minulém programovém období nebude možné na podporu výstavby malé bioplynové stanice vůbec žádat. To se nakonec díky intervenci Asociace a hlavně pana předsedy Stehlíka podařilo zvrátit. I přesto, že dotace, počítaná z přijatelných nákladů, činila nakonec necelých 16 %, do začátku nám velmi pomohla. Dnes si ale připadám jako provozovatel jaderné elektrárny, neboť musím splňovat dle ERÚ veškeré předpisy a náležitosti bez ohledu na malý výkon bioplynové stanice, jinak ztrácím nárok na podporu. I když pominu nenaplněné daňové prázdniny, další pouze slíbené výhody a třeba i fakt ohromného navýšení ceny za nutné platné revize, stále zůstává hrozba ztráty licence, zeleného bonusu či více jak desetimilionová pokuta za sebemenší opomenutí. Výkaznictví bobtná každým rokem, navíc má po určitém čase dojít k vyhodnocení možná i jednotlivých bioplynek, zda nedošlo k překompenzaci a tudíž zda nevydělaly více než je zdrávo. To může mít za následek i to, že šikovný majitel bioplynky, který hledí na náklady, dobře hospodaří a vyjde mu tedy větší výdělek, bude po zásluze potrestán. Zkrátka - někteří provozovatelé budou v konečném důsledku rádi, když se jim vložená investice vrátí bez nějakých dalších nepříjemností.“
Vše kolem provozu bioplynové stanice, zootechnickou a agronomickou práci, ale také veškerou administrativu má na farmě na starosti František Novák, jeho žena Jana pak obstarává dojení a péči o telata. Bratr pana Nováka Petr se věnuje polním pracím od orby, setí až po sklizeň, vypomáhají i rodiče. Radost celé rodině nejen svým zájmem o činnosti na farmě dělají i tři děti Novákových - dvanáctiletý František, další nositel tradice tohoto jména, a devítiletá dvojčata Kateřina a Klára.
Škoda jen, že skutečně schopným, samostatným a poctivým lidem s chutí podnikat, mezi něž pan Novák bezesporu patří, stát vůbec nic neusnadňuje, ba dokonce výrazně komplikuje jejich snažení. „Veškerou činnost zaštiťuji svým jménem, mám vzdělání, praxi a přesto jsem v područí kontrolorů. Denně musím obhajovat svou nevinnu,“ mluví z duše asi většině sedláků František Novák. Do budoucna by si nejen pro tu svou, ale i další generace přál, aby se hlavně toto změnilo.
Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR