Ekologičtí zemědělci, zejména začínající soukromníci, v drtivé většině doplácí na bezohledné vydrancování, (vymrskání) zvláště orné půdy od předchozích uživatelů, jejichž transformační předchůdci začali činnost brutálním a nepotrestaným zločinem násilné kolektivizace někde v dobách největšího temna českého zemědělství, a to v padesátých letech minulého století. Svoji roli zatížení půdy nežádoucími rezidui způsobenými zejména „ženšenem 60.let“ - DDT, znásobily i imise (spady) produktů těžkého průmyslu, jakožto důsledek láskyplně uskutečněné industrializace průmyslu již industrializované českomoravské kotliny na příkaz velkého bratra z východu, s pomocí aktivních přisluhovačů bolševického režimu.

Stav životního prostředí - eroze zemědělské půdy

Vzpomene si dnes ještě někdo na husarský kousek současného prezidenta Václava Klause, někdejšího lídra ODS, kterému se začátkem devadesátých let zejména ve spolupráci s tehdejším ministrem životního prostředí za ODS Bedřichem Moldanem podařilo razantně snížit množství škodlivin valící se z továrních komínů? Nezpochybnitelným faktem je, že vlády ČSSD investují do životního prostředí znatelně méně a stav životního prostředí se opět v ČR zhoršuje (viz zpráva o stavu přírodního prostředí za rok 2004). Pro hospodaření naprosté většiny zemědělců by mělo být alarmující, že v krajině díky dotovanému, průmyslovému způsobu zemědělství na scelených lánech došlo ke katastrofálnímu snížení biodiverzity rostlinných a živočišných druhů. Je neustále příliš vysoká hladina cizorodých látek a jejich sloučenin v ornici a podorničí (DDT,DDE,DDD). Na jižní Moravě místy na orné půdě vyhynuly dokonce hlubinné druhy žížal. Zemědělská krajina je ohrožena absencí extenzivních forem hospodaření.

Dle výše jmenované ročenky je ohrožena erozí více jak ze 2/3 veškerá zemědělská půda (včetně TTP), z toho 42% značně. Při zornění 72% to znamená, že orná půda je víceméně ohrožena erozí více jak z 90%. Co na to ministerstvo, proč odkládá řešení negativních externalit na neurčito? Proč nejedná? V úřednickém všekontrolujícím státě, jakým jsme se bezesporu stali za socialistických vlád, je neuvěřitelné, že se systematicky nemonitoruje eroze ornice. Tedy toho, co je pro sedláka -vlastníka to nejcennější. Minimálním opatřením by mělo být neposkytnutí dotací farmářům, kteří svým hospodařením (používání chemických postřiků, vodní a větrná eroze, zhutnění půdního podloží aj.) způsobují škody ostatním subjektům.

Nezaviněné nižší výnosy ekologické produkce

Často není ani možné z výše nastíněných důvodů se orientovat se na biozemědělství. A když už, tak pouze na travnatých porostech. Důvod je zřejmý. Vyčerpaná, místy i umrtvená a otrávená orná půda nedá takové výnosy, jako by měla poskytovat. Obnovení přirozené úrodnosti trvá nejméně sedm let. Co nejjednodušeji řečeno, ekologický zemědělec se dívá na ornici jako na živý organismus, jejíž chování může po pochopení přírodních zákonitostí usměrnit a využít. Konvenční, přesněji řečeno velkovýrobní zemědělci se dívají na ornici povětšinou jako na hmotu bez života, nosiče zejména umělých hnojiv a chemických postřiků. Nižší výnosy ekologické produkce, jejíchž realizační - tržní ceny kopírují křivku produkce konvenční, jsou tedy na léta dopředu (bez náhrady), ještě více sníženy předchozími uživateli orné půdy. Z ekonomických důvodů je často pouze jedinou cestou orientace na extenzivní chov přežvýkavců.

Absence pozemkových úprav

Půdu, většinou tzv. náhradní pozemky, tedy přechodně zatravníte, nebo využijete pro pěstování jiných pícnin (jetel, jetelotráva). Samozřejmě bez dotační podpory na zatravnění v rámci agroenviromentálních opatření. Nárok na podporu na zatravnění vaší či pronajaté půdy (se souhlasem vlastníka) získáte pouze v případě, že máte pozemky zaměřené a přístupné. Nemůžete je samozřejmě ani převést z kultury orná půda na TTP. Schází zde žádoucí podpora tzv. zelených úhorů, např. v rámci ,,Akčního plánu EZ“. Reálné zablokování pozemkových úprav levicí nebude odsuzovat jen další generace. Již dnes je toto do nebe volající bezpráví, Kainovým znamením vypáleným do okvětí sociálně demokratické růže za svitu rudé hvězdy, jaksi samozřejmě podepřené srpem a kladivem.

Investiční podpory a neudržitelnost průmyslové nájemní velkovýroby

Pokud podnikání rozjíždíte jako vlastník půdy a soukromý, multifunkční a ekologický zemědělec, živící se logicky doposavad nezemědělskou činností, zjistíte, že nemáte nárok na investiční podporu ze žádných národních a evropských programů (PGRLF, OP). Možná po přežití třech dlouhých let dostanete již tak ztíženou možnost se zúčastnit soutěže v rámci podmínek operačního plánu (OP) např. ,,Pomoc mladým, začínajícím zemědělcům“ a jeho národního dodatku. Nemáte a nemůžete mít vysoká procenta příjmů ze zemědělské činnosti. České zemědělství v rámci SZP EU (založené na podpoře multifunkčních, šetrně hospodařících, rodinných farem), podporující diverzifikaci činností, má svou ,,specifickou“, družstevní - proevropskou verzi agrární politiky. Řešením uskutečnitelným v praxi tedy je veškeré nezemědělské aktivity převést na jiné osoby, či je ukončit. Dále je třeba získat do užívání (nájem, vlastnictví) co nejvíce zemědělské půdy. Odhaduji minimálně v rámci extenzivního chovu třeba KBTM 80ha půdy, nejlépe TTP. Což je v praxi v produkčních oblastech téměř nerealizovatelné. Argumentování dotované, průmyslové, tuzemské nájemní velkovýroby o své výhodnosti je záměrnou lží. Stačí porovnat záporné hospodářské výsledky agrárního vývozu českého zemědělství s převažující strukturou velkých podniků PO, např. s kladnými výsledky soukromých zemědělců z Polska. Ti se před vstupem do EU na rozdíl od českých velkých podniků PO museli obejít bez dotací, a v zájmu holého přežití se museli orientovat tržně. Značnou výhodou soukromníků našich severovýchodních sousedů je, že proti nim vlastní vláda nebojuje, tak jak zřejmě plánovitě u nás doma sociální demokraté ve spolupráci s komunisty cíleně likvidují kladením legislativních překážek soukromé zemědělce a živnostníky.

Proč tím socialisté uměle zvyšují nezaměstnanost zvláště na venkově, je otázkou. Asi je pro ně nejlepším voličem poslušný, nezaměstnaný, nemyslící občan, vděčný za sociální dávky. Představitelé ministerstva zemědělství mj. konstatují, že již tak klesající (konvenční) produkce klesne ve střednědobém horizontu cca o 20-30% a ze zemědělství odejde dalších cca 50 000 lidí. Při dnešní, na venkově místy 40% nezaměstnanosti se jedná o hrozivé číslo a výsměch nejen voličům ČSSD. Socialisté bez skrupulí opakovaně slibují zvýšení zaměstnanosti, tj. splnění něčeho, co není ani náhodou jejich stylem vládnutí splnitelné (odkládání již odložených reforem, bezuzdné zadlužování státu, ztěžování již tak složitých podmínek pro podnikání)..…. Socialistická vláda ve spolupráci s komunisty fakticky žene pro své individuální zájmy a vítězství ve volbách všechny zemědělce bez rozdílu právní formy podnikání na porážku, a na své potenciální voliče hledí jako na domestikovaný skot bez individuální schopnosti myslet a samostatně jednat.

Globalizace - jednání EU s WTO

Životní nutností je nezavírat oči před očekávanými dopady jednání EU s WTO. Uvědomit si i klady neodvratného globálního vývoje na českomoravský venkov a zemědělství. A připravit se včas na podmínky méně deformovaného trhu.

Proč tedy není dávno podpora investic zejména směrována na šetrně hospodařící vlastníky půdy? Proč vláda převážně nadále podporuje nájemce hospodařící průmyslovým způsobem? Proč už nejsou dávno spuštěny údržbářské programy adresované z logiky věci na vlastníky půdy? Investiční podpora zemědělských subjektů hospodařících jen nájemním způsobem je vlastně trestuhodně realizovaná podpora spekulativního kapitálu. Tomu nic nebrání se kdykoliv přesunout mimo konkrétní venkovskou oblast. A také mimo území republiky. Stát, který zastupuje své občany, daňové poplatníky, se tím zcela systematicky připravil a připravuje i o daňové výnosy z majetku, do kterého po desetiletí investoval. Není zřejmě daleko doba, kdy nehospodařící vlastníci budou vymáhat po právnické osobě-nájemci, která skončila v úpadku (schází novela zákona o konkursu a vyrovnání) náhradu za předčasné ukončení nájemních smluv (o vydání transformačního či majetkového podílu a výnosů z užívání tohoto majetku raději nemluvě). Dlouhodobé nájemní smlouvy jsou tedy za daných okolností zhoubným prvkem jak pro pronajímatele, tak daňového poplatníka, a prvkem zvyšující daňové zatížení již tak neúměrně vysokými odvody zatížených občanů .

Akční plán ekologického zemědělství a modulace podpor

Po martýriu splnění mnoha náležitostí, ke kterým patří i povinný, vypracovaný projekt v rámci EZ za určitý peníz, si řeknete, že je tady jako záchrana ,,Akční plán ekologického zemědělství“. Po prostudování tohoto dokumentu doporučuji se věnovat raději akčním slevám supermarketů. Nízké ceny velkoprodejen jsou totiž dle mého mínění serióznější než tato a jiné ,,proevropské“ deklarace socialistických politiků. Domnívám se, že pokud vyslovil levicový politik souhlas (zde třeba s modulací), již v zákulisí podniknul kroky přesně opačné. Jedna z ekonomických pouček nám říká, že subjekt (podnik, hospodářské společenství) při svém růstu od určité velikosti ztrácí dynamiku. Znamená to, že s odkládáním modulace na co možno nejvzdálenější datum financujeme z našich daní u větších podniků i tu jejich méně produktivní část? Patnáctka starých států EU (+ dva nováčci) modulaci již spustila. Levicoví ministři tak pro nás časově nevýhodné spuštění modulace v rámci ,,proevropské“ politiky ještě více oddalují (2009-13) a českému zemědělství podřezávají větev. Co na to ministr zemědělství ČSSD - ekonom? Uvědomuje si závažnost situace? Asi ne. Místo toho ztrácí drahocenný čas ponižujícím šikanováním udřených soukromých zemědělců pro pár zasloužených korun jako přilepšení ke starobnímu důchodu (PUZČ). Mimochodem tito sedláci ještě neviděli ani groš a už investovali své peníze do agendy kolem převodu svého majetku na postupitele. Někteří již převedli svůj majetek na mladého hospodáře. A jak pracuje např. VÚZE za peníze daňových poplatníků? Má k tématu modulace co říci? Pokud ano, proč nejsou zemědělci lépe seznamováni s výsledky zemědělského výzkumu? Zde je třeba pochválit opoziční ODS a přední zástupce ASZ za upozornění na problém pozdního spuštění modulace podpor.

Porážka zvířat z ekologických chovů

Zřejmě úmyslná nepodpora výstavby ekologických jatek nejen vládami sociální demokracie, přísné normy nad úroveň EU a třeba nevyjednané výjimky v rámci přístupové smlouvy s EU pro drobné zpracovatele, uměle snižují cenu práce biozemědělců. A to díky nedostatku certifikovaných kapacit, či příliš velké vzdálenosti ekologických jatek od místa chovu zvířat. Možným, ale dosti problematickým řešením je dohoda s konvenčními jatky provést porážku na vydesinfikované lince, v praxi nejlépe před zahájením cyklu porážky zvířat z konvenčních chovů. Dobytek s mezinárodně uznávaným certifikátem BIO se proto bohužel v naprosté většině poráží na konvenčních jatkách. Takto je znehodnocena celá vertikála podpor v rámci ekologického zemědělství, protože se přichází o právo užívat označení BIO - maso. To je pak na trhu smícháno s masem různé kvality z konvenční produkce. Nebo se vůbec nedostane českému zákazníkovi na stůl - je vyvezeno do zahraničí v živé podobě, tedy s absencí přidané hodnoty místních zpracovatelů - plátců daní v ČR. Neprovázanost zpracovatelských struktur s prvovýrobou - vlastnictvím půdy - nepodnikání vlastníků půdy, marketing výrobků, je látka na samostatný článek..

(Plné znění článku Bohumíra Nekoly (ASZ České Budějovice), jehož úvodní část byla zveřejněna na stránce ASZ v týdeníku Zemědělec 7/2006)

Zdroj: ASZ ČR