Nabídka se neustále rozšiřuje o novinky
Po příjezdu do severo-východního kouta České republiky jsme nejprve zhlédli poměrně nedávno vybudovanou továrnu na zemědělské stroje OPaLL-AGRI. Tato česká firma založená v roce 1995 začínala jako výrobce opotřebitelných náhradních dílů. O šest let později převzala opavskou společnost Ostroj a začala vyrábět vlastní stroje. V návaznosti na rozvíjející se výrobu a dobré prodejní výsledky přestávaly stačit kapacity, co se výrobních prostor týče, proto společnost zakoupila bývalý areál ÚKZUZ v nedalekých Herticích, kam po rozsáhlé rekonstrukci přestěhovala kancelářské prostory a sklad náhradních dílů.V roce 2014 započala stavbu nové výrobně - montážní haly. Na ploše bývalého zemědělského brownfieldu vyrostlo výrobní zázemí o rozloze téměř 5000 m2, které poskytlo prostory pro umístění nových svařoven a lakoven. V další části nové haly je umístěn sklad montážních dílů, na něhož navazuje vlastní montáž se čtyřmi samostatnými pracovišti. Společnost zastupuje několik značek - například Pneusej nebo WTC Písečná. Základní výrobní program tvoří pluhy, ale nabídka strojů se neustále rozšiřuje o novinky, jako jsou stroje pro bezorebné zpracování půdy.
Tradice bude pokračovat i nadále
Prvním z navštívených hospodářství byla farma rodiny Tvarůžkových. Ti hospodaří ve dvou objektech, a to v Hlubočci a nedalekých Kyjovicích. Tradice je v rodině předávána z generace na generaci po více jak 250 let. Za období komunismu původně obdělávali 12 ha, po pádu režimu však výměru začali postupně navyšovat, před několika lety bratři zakoupili krachující ZD Kyjovice, a díky tomu se jim podařilo dostat k zhruba 680 ha půdy. V současnosti hospodaří na přibližně 1 200 ha, dále se zabývají chovem masného i dojného skotu. Do budoucna nevylučují vybudování prostor pro navazující zpracování masa a mléka. Na pozemcích pěstují zejména obilniny, řepku ozimou a ostropestřec. Komodity putují do vlastní čističky, k dispozici mají i sila a halu sloužící k uskladnění produkce. Zapojení všech členů domácnosti do chodu farmy je opravdu příkladné, ne nadarmo se v roce 2014, při příležitosti Mezinárodního roku rodinných farem, uskutečnily Selské slavnosti pro rodiny s dětmi právě na tomto statku.
Ze zdevastovaných ruin je opět moderní hospodářství
Přesunuli jsme se do obce Štítina, která se nachází v podhůří Nízkých Jeseníků a na 700 ha v ní hospodaří Miloš Zíka se svou rodinou. Statek původně patřil Řádu německých rytířů, později na něj přišel předek současného majitele - zemědělský ekonom a politik František Zíka. Během druhé světové války byly budovy značně poničeny, dvůr byl obsazen německými vojáky, dílo zkázy později dokonali komunisté, kteří rodině na statku neumožnili ani bydlet, natož hospodařit. Po revoluci zdecimované hospodářství začali Zíkovi postupně opravovat a spolu s tím rozvíjet i své podnikání. Nyní se rodina zabývá rostlinnou výrobou, poskytováním zemědělských služeb, chovem 300 až 400 kusů masného chovu, v menší míře výkrmem prasat, která jsou ze dvora prodávána přímo lidem. Na statku pracuje celkem deset zaměstnanců. Velkou specialitou je produkce námele, a to na 90 ha. Ten je poté využíván ve farmacii. Dále je na polích možné nalézt pšenici, řepku, ječmen, cukrovou řepu a kukuřici, přibližně 100 hektarů tvoří louky a pastviny.
Rozdíly mezi českými a polskými sedláky
Abychom si rozšířili obzory, navštívili jsme i zahraniční farmu, a to v nedalekém Polsku. Majitel s rodinou hospodaří celkem na 500 hektarech. Polovina této výměry leží v České republice. Zabývá se klasickým hospodařením, nabízením služeb v zemědělství, nejzajímavější pro nás bylo pěstování mrkve a petržele, které skladuje a zpracovává na svém statku, jež je pečlivě udržován. Dominantou hospodářství je skladovací hala na zeleninu, sedlák ji využívá i pro uskladnění obilovin. Následná diskuze v jeho „kanceláři“ nám ukázala podstatné rozdíly mezi českým a polským sedlákem. Především ty, které vyplynuly z politických rozhodnutí učiněných po válce. Viděli jsme v provozu kompletní linku na čištění, mytí a třídění zeleniny - mrkve balené do pětikilogramových pytlíků.
Na farmě předsedkyně ASZ Krnovsko a Opavsko
Statek rodiny Löwenthalových dříve sloužil jako zájezdní hostinec a povoznictví. Od roku 1993 na něm se svým manželem začala hospodařit současná předsedkyně ASZ Krnovsko a Opavsko Pavla Löwenthalová. Rodina se nejprve starala o 13 hektarů, postupně výměru navýšila až na 600 ha. Farma se zabývá pouze rostlinnou výrobou, a to především pěstováním pšenice, cukrové řepy, řepky a máku. Převážná většina pšeničného zrna putuje do krnovských škrobáren, nedávno se rodina rozhodla vybudovat vlastní sila, v nichž bude moci uskladnit část produkce. Vzhledem tomu, že se statek nachází nedaleko polských hranic, majitelé mají čilé obchodní styky i s Poláky. Do chodu firmy se už od mala zapojují dva synové, kteří jednou pravděpodobně budou pokračovat v rodinné tradici. Citlivě zrekonstruované budovy a celkový chod podniku vynesly hospodářství na stříbrnou příčku v soutěži Farma roku 2008, v roce 2013 se na něm uskutečnily i Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi. Před třemi lety se rodina rozhodla uspořádat dožínky, které, pokud úspěšně dostaví, plánuje zopakovat znovu.
Na návštěvě u Farmářky roku 2016
Rodina Šteflových začala původně v roce 1991 hospodařit na osmi hektarech, nyní se stará o 337 ha zemědělské půdy. Na hospodářství dominuje rostlinná výroba, především pěstování pšenice, cukrové řepy, řepky, ječmene, v menším množství i máku a brambor. Celý statek je pečlivě zrekonstruován, v současné době plánuje rodina vybudovat v obci penzion, který by měl vzniknout opravou jedné z budov v sousedství. František Štefl je energickým člověkem, který se do všeho dokáže pustit opravdu s vervou. Halu, která je umístěna za statkem si sám rozebral, převezl a na pozemku znovu sestavil, penzion si rovněž plánuje vybudovat co nejvíce svépomocí. Živočišnou výrobou se rodina nezabývá, na statku je však možné nalézt i několik druhů zvířat, které jsou však chovány pouze pro potěchu a vlastní potřebu. O chod celého hospodářství se starají čtyři rodinní příslušníci a dva stálí zaměstnanci.
Produkce medu základem podnikání
Další návštěva byla pro nás trochu netradiční, cesta nás zavedla k oboru, který se zemědělstvím úzce souvisí, a to ke včelaření. Navštívili jsme Tomáše Kelemena, který začal včelařit v roce 2005 a nyní obhospodařuje 320 včelstev. V bývalém kravíně, který postupně rekonstruuje, má vybudováno zázemí, v němž má kompletní linku na vytáčení, zpracování a uschovávání medu, vosku a výrobků. Profesionální včelař má úly rozmístěné po celém Osoblažském výběžku. Drobní tvorové tak pomáhají okolním sedlákům opylovat zemědělské plodiny a zvýšit jejich výnos.
Spletitá historie farmy rodiny Müllerových
Farma rodiny Müllerových se nachází až téměř na samých hranicích s Polskem. Předkové majitele měli německou národnost, po druhé světové válce tak došlo ke konfiskaci jejich majetku a byla přerušena téměř 300letá tradice hospodaření. Poté přišla další rána v podobě kolektivizace, během níž tragicky ve 30 letech zahynul otec hospodáře. Znovu se do díla rodina pustila až v roce 1991, kdy současný majitel začal hospodařit na 12 hektarech a postupně začal zpět nakupovat další půdu, kterou rodina původně vlastnila. Spolu se svými dvěma syny se nyní zabývá rostlinnou výrobou na 100 ha orné půdy, na níž pěstují pšenici, ječmen, řepku, cukrovou řepu a brambory. V rámci podnikání poskytují zemědělské služby i okolním farmářům. Statek byl v letech 2016 a 2017 oceněn titulem Zemědělec roku pro Moravskoslezský kraj. Rodina by své hospodářství ráda dále rozšířila, je však velmi těžké získat další pozemky.
Na všech farmách se nám dostalo velmi vřelého přivítání, dozvěděli jsme se spoustu nových zajímavých informací. Díky polskému kolegovi jsme měli možnost porovnat, jaké jsou podmínky pro hospodaření u nás, a jak to zase může fungovat jinde, třeba jen pár kilometrů za hranicemi. Rádi bychom tedy všem poděkovali za jejich čas, občerstvení i za to, že nám předali své cenné zkušenosti.
Kam povedou naše kroky v dalším roce?
Během schůze Klubu bylo rozhodnuto, že naše další kroky povedou na hospodářství členů ASZ Plzeňsko. Exkurze se bude konat v únoru, a o všech podrobnostech vás budeme informovat na webu Asociace. Na jaře nás dále čeká cesta na farmy rakouských sedláků. Pokud ještě nejste v Klubu a rádi byste se k nám přidali, stačí vyplnit přihlášku a odeslat ji na mail kancelar@asz.cz. Rádi vás uvidíme mezi námi!
Šimon Marák a Pavlína Rejchrtová, Předsednictvo KMF ASZ ČR