Region Praha se stal před téměř 20 lety prvním asociačním regionálním uskupením soukromých sedláků v ČR. V době, kdy zároveň docházelo k postupné transformaci celorepublikového Sdružení soukromých zemědělců ČR do nově se rodící Asociace soukromého zemědělství ČR, jsme v žádném případě nechtěli kopírovat doposud zažité organizační struktury výše zmíněného sdružení. Od samého začátku nám bylo jasné, že jednotlivé asociační regiony musí mít svou vlastní právní subjektivitu, tak aby mohly zajišťovat pro své členy kromě obhajoby jejich zájmů také hospodářské úkoly, a to nezávisle na centrální republikové organizaci. Dnes se to zdá zcela logické a samozřejmé, ale musím připomenout, že prosazení této struktury fungování a řízení jednotlivých regionálních asociací nebylo vůbec lehké. To, že šlo ale o cestu správným směrem, po dvaceti letech asi nejlépe vyjadřuje skutečnost, kam až naše celorepubliková Asociace došla, co všechno dokázala, kolik regionálních ASZ, dalších členských svazů a samotných selských rodin dnes sdružuje a úspěšně zastupuje.
Pražský asociační region tvořili od samého začátku soukromí zemědělci, ale i postupně vznikající s.r.o., kteří hospodaří ve dvou přípražských okresech (Praha-východ a Praha-západ), ale i kolegové, kteří obdělávají zemědělskou půdu v samotných katastrech hlavního města Prahy. V současné době tvoří tento asociační region stovka zemědělců, kteří obhospodařují cca 14 000 hektarů zemědělské půdy. V převážné míře provozují tradiční rostlinnou výrobu, kde jasně dominují potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, řepka a cukrová řepa. Několik našich členů chová mléčný skot, drůbež a prasata.
Výrobní diverzifikace naší členské základny je však poměrně rozmanitá. Kolegové jsou dlouholetými a tradičními výrobci a distributory mléčných výrobků, výborných vajec, brambor, ovoce, vepřového, hovězího a skopového masa. Všechny tyto potraviny končí v mnoha případech jejich zásluhou na stolech koncových zákazníků. Další naši členové se při svém hospodaření věnují stavebnictví, dopravě, ale také zajišťují vesnické ubytování ve svých penzionech.
Dokladem toho, že tuto práci dělají pražští sedláci na vysoké úrovni, je skutečnost, že v doposud patnácti vyhodnocených ročnících soutěže Farma roku se do finálového kola probojovalo celkem pět farem z naší ASZ, které se vždy umisťovaly na předních místech této prestižní farmářské celorepublikové soutěže.
I v letošním ročníku Farmy roku má pražský region v závěrečné fázi soutěže velmi „žhavé želízko“. Nejde o farmáře, jehož rodina by obdělávala stovky hektarů polí, nechová ani velká stáda skotu či vepřového. Je to mladá rodina, která nejprve obnovila a zvedla doslova z kopřiv pošlapanou tradici svých předků a na tomto novém základě vybudovala nedaleko Prahy unikátní rodinný projekt, který ji živí, upokojuje a posouvá dál.
Farma rodiny Cihlářových, která se krom pár hektarů orné půdy zaměřila hlavně na chov včel a následné zpracování a prodej včelího medu a dalších medových výrobků, je naším prubířským kamenem v letošním ročníku. Vzhledem k tomu, že náš region se nachází v intenzivní zemědělské oblasti a je spíše prostorem pro dosahování vysokých hektarových výnosů hlavních zemědělských komodit, naši členové neustále „pokukují“ po nových a nových hektarech orné půdy a snaží se své rodinné farmy stále rozšiřovat. S těmito prioritami se však u Cihlářových na dvoře v Kopeči nesetkáte. Zde převládá klid, pořádek a každodenní systematická, dá se říci, včelí práce.
Za celé předsednictvo ASZ Praha přeji této rodince, aby nacházela nové inspirace ve své práci, aby se samozřejmě co nejlépe umístila v letošním ročníku Farmy roku a hlavně - aby byla za každé situace pokud možno šťastná.
Ing. Jan Miller, předseda ASZ Praha