Podle politiků je totiž především důležité stavět, a to za každou cenu, což je průmyslová obdoba podpory zemědělské produkce - také za každou cenu. Což je ovšem kromě popírání základních vlastnických práv a neutěšeného stavu naší krajiny značné pokrytectví v kontrastu s tím, jak všichni politici slibují systémová adaptační opatření vůči změnám klimatu a zajištění dostatečných zdrojů pitné vody. Skutečnost je ale jiná, což možná trochu nechtěně poodhalila nová ministryně pro místní rozvoj, která se hodlá zasadit za „centrální plánování pro stavební úřady obcí“.
Zcela opačně přitom vyzněla diskuse kandidátů na prezidenta republiky, kterou zorganizovala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) na hranicích Prahy a venkova, ve středočeských Radonicích, s mottem „Prezident(i) pro venkov“. Na akci dorazilo sedm z devíti kandidátů na prezidenta, přičemž všichni se vyslovili pro podporu rodinných farem, života na venkově, nepřijetí zákona zajišťujícího předkupní právo na nákup půdy pro zemědělce, kteří jí mají v nájmu, omezení byrokracie či nedanění církevních restitucí. Těžko přitom říci, zda si to kandidáti opravdu myslí, nebo se tak vyjadřovali především kvůli složení diskusi sledujícího publika, pravděpodobnější ale je, že „B je správně“. Tak či tak ale svůj postoj k problematice sedláků, venkova, zemědělství či byrokracie vyjádřili veřejně před mnohými zástupci médií, takže jej v budoucnosti budou moci těžko brát zpět. A právě v tom je největší přínos akce, v jejímž závěru udělili zástupci sedláků na základě odpovědí na diskutované otázky titul „Prezident pro venkov“ někdejšímu premiérovi, Mirkovi Topolánkovi. Navíc se mnozí z přítomných prezidentských kandidátů dozvěděli řadu informací nejen o existenci ASZ ČR, ale o skutečně reálných problémech zemědělství a venkova, o nichž dosud neměli potuchy, a akce tak přispěla k osvětě zástupců nezemědělské veřejnosti mnohem více, než je řada, z peněz daňových poplatníků, placených osvětových „projektů“.
Doufejme, že pouze jako úlitbu současnému prezidentovi zahrnula vláda bez důvěry do svého programového prohlášení také projekt propojení Dunaje, Odry a Labe, známý pod zkratkou „DOL“. Tento již více než 100 let starý megalomanský projekt totiž Miloš Zeman ustavičně obhajuje jako možnost ekologické dopravy po vodě a zajištění zdrojů pitné vody. Skutečností ovšem je, že ani lodní doprava není ekologická, a realizace projektu by byla naopak asi největším novodobým ekologickým zločinem v krajině, při kterém by bylo nutné přemístit miliony tun zeminy odněkud někam a zničit tak mnohá přírodně cenná území. A pokud se týká zajištění zdrojů pitné vody, pak je vhodné vědět, že za 100 let od původních plánů se situace v krajině hodně změnila a voda by v nových korytech neproudila prostě proto, že by jí k tomu nebylo dost. Vzhledem k tomu, že by šlo navíc o astronomické náklady (některé odhady mluví o 200 miliardách korun, ani to ale nemusí být konečná), bylo by mnohem více strategické pro zajištění zdrojů pitné vody pro obyvatele ČR investovat peníze do propojování vodárenských soustav a napojení dosud mimo soustavy stojících obcí na veřejné vodovody, případně do obnovy vodovodů a kanalizací - a ještě by zřejmě nějaké peníze zbyly.
V průběhu končícího týdne také vyšlo najevo, že se africký mor prasat rozšířil mimo stávající rizikovou oblast na Zlínsku, podle veterinářů tím, že se divoká prasata dostala mimo lokality vytyčené ohradníky. Že přitom nejsou ohradníky všespasitelné, jsem upozorňoval už loni, navíc je otázkou, zdali jsou podchyceny všechny případy migrace černé zvěře mimo ohraničené území. Je v tom ale poselství - totiž, že divoká zvěř se nikdy nechovala a nebude chovat tak, jak jí to naplánuje člověk, neboť příroda se nedá řídit jako firma. Naštěstí.
Petr Havel