To může mít v konečném důsledku vliv i na mezinárodní obchod s potravinami, jehož trendy jsou stále varovnější. Postupně upřesňované odhady bilance agroobchodu za rok 2017 predikují horší a horší výsledek, zatím se má za to, že deficit obchodu se zemědělskými komoditami a potravinami bude atakovat hranici mínus 30 miliard korun. Nutno dodat, že bilance agroobchodu je jedním z důležitých ukazatelů konkurenceschopnosti našeho zemědělství a možná ještě více potravinářství, alespoň v rámci EU. Což znamená, že desítky miliard korun, které šly loni i v předchozích letech do zemědělské oblasti, situaci v oboru nezlepšily a obchodní výsledek je tak nepřímým potvrzením skutečnosti, že tyto podpory nejsou nastaveny správně. Nesprávné nastavení dotací konstatoval ve své zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad, který se tentokrát věnoval podporám v lesnictví. Výsledkem dotací byla mimo jiné podpora stavby „posedů“ za více než 300 000 za kus, korektně je ale třeba dodat, že o jednoduché posedy v pravém slova smyslu nešlo, ale šlo o pozorovatelny, i pro veřejnost. To však není podstatné - horší je spíše řešení, které promptně navrhli ministerští úředníci. Totiž, že úhrada nákladů na lesnické projekty nebude v budoucnosti stoprocentní, ale jen poloviční. To v praxi znamená, že podnikatelé v lesnictví budou muset projekty spolufinancovat, a zejména ti menší na to nebudou mít peníze. Zmiňované řešení tak zase nahraje kapitálově silnějším subjektům na úkor těch malých. „Bravo“.
Ministr Jiří Milek v demisi poskytl první větší rozhovor pro média, v němž demonstroval svůj přístup k zemědělské problematice a odhalil své priority. Ani v tomto případě se novináři nedozvěděli nic překvapivého, jedna myšlenka ale Milkovi přece jen „ulítla“. Podle ministra je eroze, kterou trpí dvě třetiny zemědělské půdy v naší zemi, přirozeným krajinotvorným prvkem, který stvořil i takové turistické atrakce, jako je Grand Canyon. To je sice pravda, ministr ale už nedodal, že v Grand Canyonu není žádné zemědělství a nepěstují se tam žádné hospodářské plodiny. Pokud tedy bude riziko eroze zemědělské půdy u nás pokračovat tempem, jako dosud, můžeme na zemědělství zapomenout a turistům z celého světa ukazovat náš malý český a ještě spíše moravský Grand Canyon. To by se ale asi našim zemědělcům moc nelíbilo. „Je to marný, je to marný, je to marný,“ reagoval by zřejmě prezidentský kandidát Jiří Drahoš na závěr kabinetu Andreje Babiše, který tento týden opětovně posvětil materiál ministerstva zemědělství odmítající krácení dotací velkým průmyslovým zemědělcům, takzvané zastropování. Stalo se tak navzdory skutečnosti, že již i samotní ministerští úředníci se zastropováním počítají, což zaznělo už loni při diskusích o podobě Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Jak bude ČR vysvětlovat v Bruselu rozpor mezi slovy napsanými a vyřčenými, bude opravdu zajímavé sledovat. Jsme-li v EU, pak tento týden odhlasoval Evropský parlament prodloužení stávající podpory a podílu biopaliv první generace (řepka, cukrovka, obilí atd.) až do roku 2030 s tím, že členské země už nemusí podíl zvyšovat nad skutečnost loňského roku. Poněkud alibisticky v této souvislosti vyznívá, že biopaliva se už od roku 2021 nebudou smět vyrábět z palmového oleje. EU tak v zásadě sice správně hájí neevropské deštné pralesy, ale evropskou půdu bude nadměrnou produkcí potravinářských surovin k výrobě biopaliv možné huntovat dál.
Na závěr ještě krátce k domácí scéně. Poté, co se africký mor prasat (AMP) rozšířil z původně omezeného území, se opětně vynořily spasitelské projekty všeho druhu s cílem dalšímu šíření moru zamezit. Prim v tom hrají teze o budování dalších ohradníků, ba dokonce betonových zdí v české krajině, ačkoli ze všech dosud dostupných indícií vyplývá, že minimálně v naší zemi šíří AMP dominantně člověk. Takže asi vytvoříme ohrazené rezervace pro lidi…. Od počátku letošního roku vešla kromě řady jiných opatření v platnost také novela vinařského zákona, a již první zkušenosti z praxe potvrzují všechna negativa, před kterými odpůrci novely varovali. Ve vinotékách se snížila nabídka čepovaných vín, ceny vín se zvýšily zhruba o 10 procent a jednorázově plnitelné a oproti původním sudům menší obaly (bag-in-boxy) budou postupně zatěžovat životní prostředí. Cesta do pekel je holt dlážděna „dobrými úmysly“…
Petr Havel