„V Holovousích hospodařili na 17 hektarech půdy již mí předci, a to ze strany matky. V roce 1950 byly odebrány všem sedlákům v obci mechanizační prostředky - mlátičky, samovazy, a zvýšily se dodávky státu pro výživu obyvatelstva. Za jejich nesplnění padaly pokuty a vyhrožovalo se odnětím svobody. Družstvo bylo nátlakem založeno v létě 1952,“ informuje Ladislav Krofta a dodává: „Když šlo v roce 1993 do likvidace JZD Chříč, pod které dříve patřila střediska celkem v pěti obcích, rozhodli jsme se společně se čtyřmi kolegy, kterým také byla v rámci restitucí navrácena půda, začít hospodařit v Holovousích. Pronajali jsme si půdu od dalších vlastníků, v té době až na 350 hektarů, a byla nám vydána část budov včetně kravína. Šlo o majetkové podíly, které jsme všem zúčastněným osobám poctivě vyplatily do deseti let v plné výši. Neminuly nás ale nepříjemné a vleklé soudní spory o vydání dalších budov, které se táhly mnoho let.“
V roce 1999 ukončilo svou činnost družstvo vlastníků v sousedních Hlincích, a tak hospodáři z Holovous zakoupili tamní kravín a další budovy a přibrali 250 hektarů půdy. „Možná to vypadá jednoduše, jak to tak popisuji, ale věřte, že to byly a pořád ještě mnohdy jsou velké nervy. Například první rok podnikání mě živila ze svého platu manželka, protože jsme si tehdy nemohli vyplatit ani korunu,“ vzpomíná pan Krofta.
Dnes hospodaří pět kolegů, z nichž některé už vystřídala další generace, celkem na 640 hektarech převážně orné půdy, z více než třetiny vlastní. Kromě krmných plodin pro stádo zhruba 140 kusů mléčného skotu pěstují řepku a obilniny s dodáním do sousedního Německa, podstatná část komodit putuje do tamního lihovaru.
Chov skotu je situován jak v Holovousích, tak Hlincích, kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy kravína na volné ustájení mladého skotu od telat přes jalovice, přibyl i přístřešek.
Před osmi lety si pan Krofta a jeho kolegové nechali vypracovat projekt na stavbu nové stáje s robotickým dojením a silážními žlaby s cílem realizovat ji na zelené louce za budovou původního kravína na konci Holovous. Obyvatelé obce však se stavbou nesouhlasili a sepsali proti ní petici. „A najednou bylo po všem - projekt, neprojekt. Člověk musí při podnikání a žití na vesnici mimořádně dbát na dobré vztahy s lidmi, jinak to ani nejde. I kdybychom stavební povolení získali, za tu nevoli by to nestálo. Navíc od řady těch, kteří se pod petici podepsali, máme pronajaté pozemky...,“ vysvětluje Ladislav Krofta.
Náhradním řešením bylo zrekonstruovat bývalý kravín K96 a vybudovat k němu přístřešek pro suchostojné krávy. Rozsáhlá, osmnáctimilionová investice, která zahrnuje i novou rybinovou dojírnu na 2x 6 stání, je právě realizována.
„Přiznám se ale, že jsme s kolegy stáli před rozhodnutím, zda vůbec v živočišné výrobě pokračovat. Mléko je nejistý artikl, aktuálně ho dodáváme do německé mlékárny za cca 9,20 Kč za litr, ale asi nemusím podotýkat, že byla období, a to i poměrně nedávno, kdy šlo o mnohem nižší částky. Nevzdat „živku“ bylo hlavně mé přání, proto bych byl opravdu rád, aby se v tomto směru dařilo,“ říká pan Krofta.
Co nejen zdejší hospodáře trápí, je nákup zemědělských podniků cizími investory, kterými jsou v této oblasti logicky hlavně Němci. Nedávno zakoupila zemědělskou společnost KORA PS, která obhospodařovala tisícovku hektarů v sousední Studené, známá německá firma Horsch. „A výsledek? Stejný majitel vlastní i bývalé družstvo v Blšanech na Lounsku, provozuje pouze rostlinnou výrobu, o kterou se mu postarají tři hoši, co pendlují se zemědělskou technikou sem a tam. Vlastníci půdy jsou houfně obesíláni, aby ji svěřili do jejich rukou. A my budeme poslouchat argumenty komunistů, Agrární komory a Zemědělského svazu, jak je ve veřejném zájmu zavést předkupní právo pro pachtýře? Vždyť tak by se naservírovala česká půda cizincům na zlatém podnose,“ kroutí hlavou Ladislav Krofta.
A jelikož množství práce je třeba vyvážit něčím příjemným, udělal si pan Krofta se svými kolegy před několika lety radost a přispěli na obnovu kostela sv. Petra a Pavla v nedalekých Dolanech u Hlinců, který je považován za jeden z nejstarších v Čechách. Kostel stojí osamocen v polích na nevysoké terase nad nivou řeky Berounky, všude ticho a klid, pouze přítomnost svatostánku s předlouhou historií. „Příspěvkem na jeho opravu jsme vlastně dali dárek sami sobě, protože máloco mi tak odreaguje mysl od všedních starostí, jako chvilka tady strávená,“ uzavírá pan Krofta.
Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR