Podle Vinařské asociace ČR by se však měly podmínky více rozvolnit, neboť současné podmínky vinaře podle jejího názoru omezují. Z vinic, které jsou ve vinařských podoblastech, se může uvádět na trh jakostní víno s přívlastkem, pěstitelé také v nich můžou získat dotace od státu. Podoblastí je v ČR šest, z toho dvě (mělnická a litoměřická) v Čechách, zbytek (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská) pak na Moravě.

„My si přejeme, aby si vinici mohl vysadit kdokoliv a kdekoliv. Pokud bude komerčně úspěšná, tak bude žít. A pokud nebude komerčně úspěšná, tak žít nebude," řekl ČTK místopředseda asociace Petr Marek.

Ministerstvo uvedlo, že předkládaný návrh je kompromisem mezi asociací a Svazem vinařů ČR, který si nepřeje rozšiřování vinařských obcí a tratí. "Podle svazu je nutné prvotně vysazovat révu vinnou v již existujících viničních tratích a nerozšiřovat tento okruh lokalit určených k pěstování révy vinné pro výrobu vín s chráněným označením původu. Zásadně nesouhlasí s rozšiřováním viničních tratí mimo uznanou vinařskou podoblast, popřípadě vinařskou obec bez lokalit, kde je réva vinná již pěstována," dodalo ministerstvo v návrhu.

Svaz také zastává stanovisko, že by na dotace na pěstování vinné révy měl dosáhnout pouze ten, kdo ji chce pěstovat v oblastech, kde se jí daří. „Jinak by se v nich vínu nemuselo dařit, po několika letech by tak mohly být peníze prakticky vyhozené. Také nedáváme peníze na banánové plantáže na Sněžce," řekl ČTK prezident svazu Tibor Nyitray.

Stát tak nechce rozšiřovat počet vinařských podoblastí, například právě o slezskou. Podle Jiřího Maděriče z asociace by se mělo naopak zvážit celkové zrušení vinařských podoblastí, na to však by byla třeba změna zákona. „Garantem rozšíření by byla jenom ta daná obec, respektive obecní úřad, který by definoval, kde mohou být vinice osazeny. Tím pádem by to bylo řešeno na té nejnižší správní úrovni," dodal Maděrič.

Podle něj se mění klimatické podmínky, pěstovat vinnou révu tak bude možné i v oblastech ne historicky klasických. Podle Marka by bylo jedno, kdyby se vinice rozšiřovaly v "Praze, Brně nebo na Vysočině", pokud by byly úspěšné. Vyhláška se naposledy měnila v roce 2010. Mezi vinařské obce se tak nově zařadí například Horušice, Cerhenice nebo se pražské vinařské obce pojmenované podle jednotlivých částí města přejmenují na Praha.

Ročně se v ČR může nad rámec současné plochy vinic vysadit procento stávajících ploch, jde zhruba o 180 hektarů ročně.

Zdroj: ČTK