Zemřel Miroslav Vodňanský

Sdílejte článek
Zemřel Miroslav Vodňanský

„Umlklo srdce znavené, přestalo bít, budiž Ti, drahý náš, za všechno vřelý dík. Dokonáno jest…“ - tyto verše uvedly oznámení ze všech nejsmutnější pro všechny, kteří měli rádi a znali člena ASZ Litoměřice - Miroslava VODŇANSKÉHO ze statku zvaného Stranné v Blíževedlech na Českolipsku. Sedlák, jenž neváhal a ve svých šedesáti letech se s neskutečnou energií vrhl do obnovení hospodaření na zcela zdevastovaném statku, který jeho rodičům zabrali nejprve Němci a poté na dlouhých čtyřicet let komunisté, a dokázal ho proměnit na reprezentativní usedlost, zemřel v úterý 20. února ve věku 86 let.

Zbořenina s propadlými stropy, v podstatě pouze obvodové zdi, vše zarostlé kopřivami a náletem - tak vypadal statek rodiny Vodňanských po čtyřech desítkách let hospodaření JZD Kravaře na počátku devadesátých let.

„Tento historický statek, který dříve patřil k litoměřické kapitule, zakoupili v roce 1921 mí rodiče. Ještě za jejich hospodaření jsme o něj přišli dokonce dvakrát. Poprvé po příchodu Němců, kdy nás rodiče - velcí vlastenci, odmítli nechat poněmčit, a tak grunt o sto třech hektarech a padesáti kusech dobytka přešel pod Státní statky v Drážďanech. Podruhé v květnu 1948, kdy se na dvůr dostavila delegace zástupců ministerstva, národního výboru a komunistů a během jednoho dne rozdala náš veškerý majetek. Vše přešlo do rukou lidí, kteří nikdy nic neměli, nikdy nehospodařili,“ vyprávěl rodinný příběh Miroslav Vodňanský.

„Byl to zázrak, že komunismus padnul. Uvrhlo mě to do takové euforie, že jsem nedbal řečí okolí, jaký jsem blázen, když se do toho pouštím. Začal jsem stavět a budovat, koupil traktor, česačku chmele, prvních 14 krav, sedm let jsem choval ve velkém králíky a prodával je do Německa, měl jsem jich i tři tisíce,“ vzpomínal pan Vodňanský.

Veškeré úsilí a vložená energie se vyplatily, neboť hospodaření se stalo životní náplní i pro vnuka pana Vodňanského - Ericha, který vyrůstal v zahraničí, na rodinném statku trávil všechny prázdniny a natrvalo se sem vrátil po studiích právnické a ekonomické fakulty ve Vídni.

„Statek je nedílnou součástí naší rodiny, nikdy ho neprodáme, naopak budeme usilovat o to, abychom ho v co nejlepším stavu předali dalším generacím,“ říká Erich Vodňanský.

Dědeček a vnuk Vodňanští společně v roce 2012 převzali ocenění od Asociace soukromého zemědělství - získali páté místo v soutěži Farma roku, o tři roky později uvítali širokou veřejnost na svém statku v rámci Selských slavností a před dvěma lety Miroslav Vodňanský zahajoval výstavu o perzekuci selského stavu v Národním zemědělském muzeu, kde se s přítomnými a řadou médií podělil o rodinný příběh plný bezpráví, ale díky jeho odhodlání a úsilí se šťastným koncem.

Snad ho tam nahoře, odkud jistě bedlivě shlíží na milovaný statek a počínání svého nástupce, už nic netrápí. Čest jeho památce!

Za hlavní kancelář ASZ ČR Šárka Gorgoňová


Přečteno: 792x
Katalog farem