Kdo se do čela ÚPÚ postaví, uvidíme - nepochybně to ale bude někdo, kdo je svými názory blízký ANO, případně ČSSD, například názory na zdanění církevních restitucí. Jak říká klasik, za vším hledej v prvé řadě peníze - a dodat by se mělo - i nemovitý majetek. ÚPÚ vede v současné době stovky sporů právě v oblasti církevních restitucí, a je velmi pravděpodobné, že na nějaký z majetků má kdosi zálusk - a rozhodně nemusí jít jen o pověstný Bečvářův statek. Jako by nestačilo, že (nejen) ÚPÚ v předchozích letech (před Maradovou) vydal neoprávněně a v rozporu se zákony majetky blokované na církevní restituce.
Ministr zemědělství tento týden vůbec hýří aktivitami - na Žofínském fóru opět bojoval, respektive spíše oznámil, jak ostatní ministři zemědělství v EU chápou, že by se neměly krátit dotace velkým průmyslovým zemědělcům (takzvané zastropování). Otázka je, nakolik je to realita a nakolik jen zbožné přání ministra - rozhodovat budou totiž jiní, a jak už jsem také v minulosti zmiňoval, i kdyby se dotace průmyslovým zemědělcům tímto způsobem nekrátily, vůbec to automaticky neznamená, že o část dotací nepřijdou. Jsou i jiné nástroje, jako povinné vyšší platby na první hektary (redistribuce), kohezní fondy nebo agroenvironmentální opatření, což jsou všechno veřejnosti nepříliš srozumitelné pojmy, ale obecně jde o peníze, které půjdou z Bruselu vždy na úkor podpory průmyslové zemědělské produkce. Ministr se také veřejně přihlásil k myšlence, aby vlastník půdy povinně veřejně informoval hospodařící zemědělce o svém úmyslu prodat svou půdu. To je samozřejmě možné vnímat jako dělostřeleckou přípravou na možný budoucí zákon o předkupním právu, veřejnost, ani ta novinářská, ovšem neví, že povinnost informovat hospodařícího zemědělce (ale jen jeho) má vlastník pozemku už dnes v občanském zákoníku, stejně tak jako mu tento zákoník poskytuje možnost s nájemcem či pachtýřem dohodu o předkupním právu uzavřít. Jakýkoli další zákon je tak zbytečný.
V tomto týdnu byly hned dva významné světové dny - ve čtvrtek Světový den vody, o kterém jsem psal už minule, a ve středu - na první jarní den - Mezinárodní den lesů. Zatímco ke Světovému dni vody zorganizovali vodohospodáři desítky doprovodných akcí, o Mezinárodním dni lesů informoval jen statistický úřad a připomněl jej ještě Krkonošský národní park - jinak nic. Dost to vypovídá o tom, jaký má společnost vztah k našim lesům, které zaujímají třetinu území země. Osvěta nulová, a tak tu máme (mimo jiné) třeba přemnožené divočáky. Ještěže alespoň Nadace Partnerství vyhlásila soutěž o hledání stromů a hájů svobody - jen aby se nějaké našly, když se svoboda z naší společnosti každým dnem víc a víc ztrácí. Nicméně i osvěta o vodě má své rezervy - opakovaně to konstatovali účastníci setkání vodohospodářů v Kongresovém centru Praha a tentýž den to neplánovaně potvrdilo vysílání České televize - to se sice záslužně na relativně velkém prostoru vodě věnovalo, ale hned v úvodu zaznělo, že spotřeba vody v ČR je 160 litrů na osobu a den - ve skutečnosti je to téměř o polovinu méně, konkrétně 88,3 litru. Což je dost velký rozdíl.
Ministerstvo financí oprášilo předvolební slib o snížení DPH na vodné a stočné, pivo, nealkoholické nápoje a některé služby. Okamžitě na to se ozvali spasitelé lidstva, kteří požadují také snížení DPH na základní potraviny, což je ovšem nesmysl. Jednak není zřejmé, které potraviny jsou ty „základní“, protože si pod tím pojmem představuje každý něco jiného. A jednak se úmysl ministerstva financí týká služeb, v případě potravin restauračních služeb, což je také jediný způsob selektivního daňového zvýhodnění potravin. Druhou cestou, kdyby mělo jít o potraviny prodávané v maloobchodu (a ne uvařené nebo čepované v restauraci), je jen snížení DPH na všechny potraviny - ale to je zboží, ne služba. Ministerstvo financí tak má v diskusích, jak to udělat, tentokráte pravdu. Protože kdyby se prosadily teze spasitelů, byly by si všechny potraviny rovné, a některé rovnější. Což by zakládalo nekonečně velký potenciál k podvodům, lobismu a skoro nepředstavitelné evidenci a byrokracii. To by jistě postihlo i AGROFERT - a zřejmě i proto volí ministerstvo financí poněkud jinou, populistickou, ale tentokrát v principu logickou cestu.
Petr Havel