Myšlenku například podpořil bývalý poslanec a farmář z Plzeňska ze společnosti Milknatur Pavel Šrámek (ANO). Podle něj je aktuálně v republice 27 oborových zemědělských organizací, jejich působení se tak tříští. Tolik svazů je podle něj na tak malou zemi moc.

Ministr s ním v principu souhlasí. „Myslím si, že nejde o žádný nátlak. Myslím si, že by bylo dobré, abychom přestali s osočováním a začali kopírovat úspěšné země v okolí,“ řekl na dotaz ČTK Milek. Podle něj je o tom třeba jednat se všemi nevládními organizacemi.

Podle tajemníka ASZ Jaroslava Šebka má Rakousko úplně jiný historický vývoj. Navíc jiné povinné profesní komory, které v ČR působí, jako jsou právníci nebo lékaři, zajišťují vysokou míru stavovské odborné etiky. „Tady se o nic takového nejedná,“ uvedl. Podle Šebka jde ze strany navrhovatelů o drzost. „Žádná taková organizace nemůže mít nic zadarmo, ani členy. Musí si je zasloužit svou prací, musí se o ně poprat, ne že to budou mít automatické. Jednak to k ničemu nepovede - když tam členové nebudou chtít být, tak nebudou žádným přínosem,“ dodal tajemník. Jediným cílem zavedení povinného členství je podle něj zisk pro Agrární komory.

O povinném členství v komoře hovořil již v létě současný komorový prezident Zdeněk Jandejsek. Povinné členství chtěl navrhnout i bývalý prezident komory Jan Veleba v roce 2013. Chtěl, aby se týkalo zemědělců, potravinářů, rybářů a podnikatelů v lesnictví.

Agrární komora je největší nevládní zemědělskou organizací. Vedle ní v ČR působí například Svaz marginálních oblastí nebo Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Milek na ministerstvo přišel z postu člena představenstva komory.

Zdroj: ČTK