Jednou z těch schválených je nicméně pozměňovací návrh rozšiřující okruh subjektů, kterým náleží kompenzace za újmu způsobenou při zemědělském hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nově budou mít nárok na takovou kompenzaci také nájemci zemědělské půdy v uvedených oblastech - v současné době mají nárok na kompenzace jen vlastníci příslušných pozemků. Sazba kompenzace je paušální a činí v prvním ochranném pásmu 800 korun na hektar a v druhém ochranném pásmu 500 korun na hektar, přičemž novela tyto částky nijak neupravuje.

Kompenzace vyplácejí státní podniky Povodí v lokalitách vodárenských nádrží. Ne ale všude, podmínkou je jednak poloha pozemků v ochranných pásmech vodních zdrojů, jednak právě prokazatelná újma - regulace hospodaření není plošná. Nájemce pozemků se při žádosti o kompenzaci musí prokázat nájemní či pachtovní smlouvou.

Novela sice prošla před několika dny závěrečným čtením v Parlamentu, musí jí ale ještě schválit Senát a podepsat prezident. Předpokládat lze přitom, že Senát znění z Poslanecké sněmovny bude ještě upravovat, takže patrně nějakou dobu potrvá, než vejde novelizovaná verze v platnost. Stejně tak ale lze předpokládat, že rozšíření kompenzací na nájemce půdy v ochranných pásmech vodních zdrojů i po úpravách ve finální verzi novely zůstane. To vše v praxi znamená, že příslušných kompenzací by se mohli nájemci dočkat ve druhé polovině letošního roku, případně od roku 2019.

Pro státní podniky Povodí se nic nemění. Jde totiž o stále stejný počet hektarů, které jsou předmětem kompenzace, pouze se částečně změní příjemci peněz.

Petr Havel