Týden podle PH č. 19 - 2018 (pH týdne: 6)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 19 - 2018 (pH týdne: 6)

Aktuální vývoj počasí avizuje již v předstihu téměř jisté problémy s objemem a kvalitou letošní úrody hospodářských plodin prakticky po celém území naší země. Předpoklady  tomu se ale vytvářely postupně, kromě předchozích let, kdy se v krajině nedoplnily zásoby podzemní vody, také v průběhu letošní zimy, kdy nenapadlo dostatečné množství sněhu. Opakovaně jsem na to upozorňoval při porovnání údajů o zásobách vody ve sněhu, který v průběhu zimy pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v letošních zimních měsících se stejným obdobím předchozího roku.

Letošní zásoby vody ve sněhu byly přitom často na úrovni pouhé jedné třetiny v meziročním porovnání, přesto se veřejnost od tuzemských médií dozvídala informace o tom, jak sníh váže na horách miliardy kubíků vody. Pokud bychom sledovali informace ČHMÚ pravidelně, mohli jsme být na současnou situaci lépe připraveni, respektive nebyli bychom tolik překvapeni. I když nedostatek srážek bychom samozřejmě nemohli ovlivnit.

Tak či tak, již počátkem května, tedy v období obvyklého největšího dostatku vody v našich krajích, dochází jednak k regulacím odběru povrchových vod v některých lokalitách, ale také již i k zaorávání porostů některých hospodářských plodin. Dlouho trvajícímu vláhovému deficitu ale podle všeho nepomohou ani na nejbližší dny předvídané deště, zvlášť když má jít spíše o bouřky, čili spadu většího množství vody v krátkém časovém horizontu. Taková voda se totiž do půdy nedokáže vsáknout, takže většinovým výsledkem bude ještě zhoršení stávající situace odplavením dalších tun zeminy s povrchu polí do rybníků, řek a vodních nádrží.

S rybníky se nicméně pojí jedna z mála dobrých aktuálních zpráv - ministr zemědělství v demisi Jiří Milek se konečně nechal slyšet, že je třeba ke zrychlení obnovy a výstavby nových rybníků v české krajině zjednodušit stavební zákon, jehož dikce stavbu i drobných vodních ploch zbytečně komplikuje a potenciální zájemce od výstavby odrazuje. Předchozí ministr zemědělství Marian Jurečka bohužel tento problém vůbec nevnímal - a také proto se moc nových rybníků v ČR neobjevuje, byť jsou na to vyčleněné v rozpočtu Ministerstva zemědělství nemalé peníze.

Totálně stranou mediální pozornosti oslavila cechovní organizace českých sedláků - Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ) o uplynulém víkendu 20 let své existence. Stalo se tak mimo jiné za přítomnosti kardinála Dominika Duky, který celebroval mši za sedláky v bazilice svatého Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. Součástí oslav byl mimo jiné také křest knihy „Selská historie pokračuje“, mapující osudy současných i bývalých sedláků v naší zemi. Je docela smutné, že k takovému počinu došlo až téměř 30 let po listopadu 1989 a že si svou „cechovní kroniku“ museli napsat sedláci sami, což vypovídá o stavu a přístupu společnosti k našemu zemědělství svým způsobem více, než se na první pohled zdá.

Ještě horší je ale z pohledu přístupu k sedlákům a rodinným farmám situace v sousedním Slovensku. Tamní obdobu naší Agrární komory ovládl v minulých dnech AGROFERT, sedláci samotní nemají na Slovensku žádnou profesní cechovní organizaci, a právě proto přijeli jejich zástupci na oslavy 20 let ASZ, aby se u svých českých kolegů inspirovali. Slovenské zemědělství totiž v současné době stále v dominantní režii nástupnických subjektů JRD (Jednotných rolnických družstev), přičemž reálným výsledkem je v praxi mimo jiné nejnižší potravinová soběstačnost Slovenska ze všech zemí EU (pouhých 39 procent, jak informovali slovenští hosté). Což znamená základní poznatek - velké průmyslové zemědělské podniky nejenže mantru potravinové soběstačnosti nezajistí, jak tvrdí jejich představitelé i u nás, ale naopak jsou jejím nezanedbatelným hrobařem. Když tedy chceme vůbec o potravinové soběstačnosti, přežitku to z dob studené války, diskutovat…

Petr Havel

 


Přečteno: 258x