„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na Vysočině

Sdílejte článek
„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na Vysočině

V sobotu 23. června proběhla v regionu ASZ Havlíčkův Brod v pořadí již třetí Valná hromada Klubu mladých farmářů ASZ ČR spojená s návštěvou čtyř tamních hospodářství, jejichž majitelé se zabývají rostlinnou výrobou, službami, zpracováním produkce, živočišnou výrobou či chovem ryb. Členové Asociace nám velmi ochotně představili své statky, sdíleli s námi své starosti i radosti a podělili se s námi o své poznatky a zkušenosti, které jsou pro nás mladé velmi cenným zdrojem informací. Celé akce se zúčastnilo přibližně třicet mladých farmářů a jejich partnerů či partnerek ze všech koutů naší vlasti.

Za chovem ryb na Šemíkův dvůr

Prvním z navštívených hospodářství byla farma rodiny Šemíkových, na níž nás provedl otec současného majitele. Ten synovi předal hospodářství před několika lety, stále mu však aktivně pomáhá a dle jeho slov už na farmě roste i nová mladá generace, která, když Pán Bůh dá, jednou rodinný podnik převezme. Josef Šemík začal hospodařit na jaře roku 1993, a to na vlastních navrácených pozemcích a pronajatých polích od strýce. Nejprve se zemědělství věnoval při zaměstnání, poté navýšil výměru a „sedlačině“ se začal věnovat na plný úvazek. Na výměře 164 ha orné půdy, která se nachází v nadmořské výšce okolo 500 m n. m., rotují kolem dokola čtyři plodiny - řepka, pšenice, mák a ječmen jarní, který je odbýván do firmy Soufflet Agro. Hospodář podotkl, že v letošním roce je trápí porosty máku, které jsou však velmi nevyrovnané v celé republice. V minulosti se rodina hodně zabývala také zemědělskými službami, teď už však jezdí pouze na několik dní pomáhat sousednímu farmáři, neboť kombajnů je dle slov Josefa Šemíka už všude dost a v dnešní době se dělat služby už tolik nevyplatí.

Se stávající výměrou jsou hospodáři spokojeni, do budoucna by se tedy místo na navyšování výměry zaměřili na nákup vlastní půdy, které mají v současnosti 58 ha, a jejíž cena neustále stoupá. Nyní se pohybuje okolo 200 - 220 tisíc korun za jeden hektar. Bonita půdy je zde přitom 3,50 Kč za m². Nájemné se rapidně nemění a pohybuje se okolo 2500 Kč na ha + daň, do budoucna však majitelé farmy čekají možné navýšení, neboť vedle hospodaří velká firma s bioplynovou stanicí. Z dotačních titulů využili Šemíkovi program PGRLF - úroky z úvěrů, dále přes tuto instituci dostali v režimu de minimis přibližně 400 000 Kč na nákup návěsu na odvoz obilí. Postupně obnovují strojový park, a to především traktory.

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněV roce 2002 se Šemíkovi odhodlali k výstavbě prvního rybníka, pro jehož vybudování zakoupili neudržovaný pozemek kousek za vesnicí, kterým protékal potok. Zažádali o dotaci, stavební povolení a první vodní plocha byla zanedlouho na světě. V roce 2008 postavili druhý, vybudovali také malou sádku na pstruhy duhové, do níž se vejde přibližně 150 až 200 kusů ryb. Jeden rybník slouží jako násadový a druhý jako chovný, výlov na něm probíhá jednou za dva roky. Problémy dělají podle majitele vydry, které se v poslední době celkem hojně vyskytují. Úředníci z oblasti životního prostředí toto místo zapsali jako významný krajinotvorný prvek, a nutno říci, že z původně zarostlého kousku půdy vznikla opravdová oáza klidu, u níž by si do budoucna Josef Šemík rád postavil dřevěný srub. A není divu!

Chov ovcí a jejich zpracování na farmě rodiny Votavových

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněNa dalším hospodářství nás přivítal Jiří Votava, jehož rodina začala farmařit v roce 2001, kdy zakoupila vybydlenou stáj po bývalém JZD a k tomu deset hektarů pozemků, jež se nacházely v jejím blízkém okolí. Nejprve začali chovat ovce, poté přidali prasat a výkrm býků. Současný majitel hospodářství postupně převzal od svého dědy. Nyní hospodaří Votavovi na výměře přibližně 100 ha, z čehož 60 hektarů tvoří orná půda, na níž jsou pěstovány pícniny a množitelské porosty pšenice, ječmene a hrachu. Výkrm masného skotu i prasat je postupně omezován a na celé čáře vyhrávají ovce, jejichž prodej je podle farmáře nejvíce rentabilní. Kdyby nebyl chov prasat alespoň z části dotován, byl by bohužel pod hranicí rentability, i tak je nejlepší prodávat selata a na výkrm a prodej koncovým zákazníkům se nezaměřovat.

Místní akční skupina opravdu funguje

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněV roce 2010 zkoušel Jiří Votava poprvé žádat o dotaci Zahájení činnosti mladých zemědělců z PRV, uspět se mu však podařilo až o rok později. Od této doby se každý rok snaží podat jeden až tři projekty, aby mohl svou farmu neustále rozvíjet a zvelebovat, a to i za cenu vysokého úvěrového zatížení, které s tím nevyhnutelně souvisí. Jednou z priorit je také investice do nákupu vlastní půdy, jejíž cena se v místě podnikání pohybuje okolo 200 000 korun za hektar a jíž se lidé v poslední době ve velkém nepochopitelně zbavují. Velmi dobré zkušenosti má sedlák s fungováním Místní akční skupiny, přes níž čerpal dotace na dva nové traktory (60 a 50 %). Ví, že spolu s ním obstáli i všichni okolní farmáři, proto činnost MAS hodnotí velmi kladně. Z Programu rozvoje venkova nedávno čerpal finance na nový lis na kulaté balíky, zrekonstruoval také míchárnu směsí. Sedlák má dva malé syny a plánuje další potomky, všechny tyto investice tedy dělá i proto, že doufá, že bude moci jednou dětem předat funkční hospodářství, jež budou dále rozvíjet. Jako poslední velký problém vidí zastaralou sklizňovou techniku značky Fortschritt E-515, rád by si tedy do budoucna pořídil do pronájmu o trochu novější kombajn. Na farmě je neustále práce dost, majitel staví nový obytný dům s garážemi a skladovacími prostory, čeká ho oprava ohradníků na pastvinách a mnoho dalších činností.

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněPoté jsme se přesunuli na druhou část farmy, která se nachází o několik kilometrů dále. Zde má své zimoviště 120 ovcí, které ve stáji rodí jehňata. Jsou krmené hrubší senáží, šrotem, hrachem, sójou, nechybí ani minerály. V průměru se narodí dvě jehňata na jednu bahnici, výjimkou však nejsou ani trojčata, čtyřčata, narodila se zde i šesterčata. Všechny porody si majitel hlídá sám a v době bahnění tráví s ovcemi čas ve stáji, aby u zvířat nedocházelo ke zbytečným komplikacím. U každé matky vždy nechává maximálně dvě jehňata, ostatní jsou krmena přes automat na adlibitní krmení, který si Jiří Votava sám vyrobil. Do budoucna by majitel rád navýšil základní stádo až na 250 bahnic.

Posledním navštíveným objektem byla budova, v níž sídlí porážka a bourárna. Její vybavení hospodář zakoupil do Statku Lesolg, který zde původně zpracovával zvěřinu. Budova je součástí tamního panství, Votavovi ji mají v nájmu od hraběnky. Do budoucna by si proto veškeré vybavení rádi přesunuli na vlastní farmu. V prostorách jsou porážena prasata, ovce a jehňata, jejichž maso je zavakuováno do jednotlivých balíčků, které se poté rozvážejí zákazníkům. Část produkce je prodávána do řeznictví strýce mladého hospodáře. Celkem je ročně zpracováno přibližně 100 kusů prasat a 300 až 350 ks jehňat a ovcí.

Rodinná sounáležitost na statku rodiny Nedbalových

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněRodina Nedbalových hospodaří v osadě Kroměšín, kde se zabývá chovem skotu plemene masný simentál. Celý podnik je v režimu ekologického zemědělství, na stohektarové výměře převažují louky a pastviny, 14 ha tvoří orná půda. Chov je zařazen do kontroly užitkovosti, Nedbalovi jsou členy ČSCHMS, konkrétně Klubu chovatelů plemene masného simentálu. První jalovice tohoto plemene byly do České republiky dovezeny v roce 1993 z Kanady a dnes je rodina jedním z těch, kteří tento plemenný materiál vyvážejí hned do několika zemí světa. Součástí hospodářství je také deset hektarů lesa, kde rovněž, jako na zbytku Vysočiny, škodí kůrovec. Dle slov majitele je však situace ještě celkem únosná, neboť se na svých pozemcích tomuto problému začali věnovat včas a nic nepodcenili. Hospodář se v zemědělství pohyboval od útlého věku, paní se zapojila před dvanácti lety. Nutno však poznamenat, že celá rodina, včetně dcery a syna, kteří hospodářství jednou převezmou, zajišťuje zvířatům opravdovou welfare a dobrý start do dalšího života. Výkrm býků na hospodářství není realizován, neboť by Nedbalovi museli dokupovat krmení a nebyl byl tak rentabilní, jako je prodej zástavového skotu k dalšímu chovu a šlechtění.

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněCelý chov je rozdělen celkem na tři stáda, z čehož ve dvou jsou plemenní býci a třetí tvoří jalovice a vyřazené kusy. Skot má celoročně umožněný vstup na pastvu, na zimovištích obvykle pouze odpočívá. Při pasení je využíván oplatkový systém, kdy je pastvina rozdělena přibližně na čtvrtiny a zvířata jsou postupně přepouštěna - podle toho, jak rychle jednotlivé plochy vypasou. Dále jsou dokrmována senem a siláží. Majitel využil při budování všech systémů své bohaté zkušenosti, které získal z doby, kdy působil jako zootechnik. Sperma je nakupováno z ciziny, a i přesto, že se tato položka pohybuje v řádu 1500 až 2000 Kč, vybrat si kvalitu se opravdu vyplatí. Telení probíhá, až na drobné výjimky, od počátku prosince do konce května. Každá plemenice je před porodem umístěna do samostatného kotce, kde je pod neustálou kontrolou, aby jí mohla rodina v případě potíží pomoci, a nedošlo ke zbytečnému stresu či dokonce úmrtí zvířat. Kravám, které mají těžké porody, je pomáháno navijáčkem ve fixační kleci, poté jsou ihned podojeny, aby telata dostala co nejdříve napít mleziva. Tím, že je každá matka zvlášť se svým teletem a nemá čas věnovat se jiným elementům okolo, dochází k lepšímu vytvoření vztahu mezi rodičkou a potomkem. Všechny kusy jsou geneticky bezrohé. Plemenní býci jsou prodáváni na aukcích do dalších chovů. Na celé rodině bylo vidět, že svou práci dělají s láskou a úspěchy jsou podložené mnohaletými zkušenostmi a chutí neustále se učit nové věci a posouvat se dál.

Rodinu Frühbauerových živí mléko

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněČas se pomalu začal chýlit ke konci a my jsme zavítali do Peršíkova na poslední farmu. Na ní nás přivítali manželé Frühbauerovi, jejichž hlavním zaměřením je chov mléčného skotu plemen červená straka a holštýnský skot. Osada Peršíkov je součástí městyse Havlíčkova Borová a nachází se v nadmořské výšce okolo 550 m n. m. Dědeček současného majitele začal obnovovat původní selskou tradici hned po revoluci, kdy začal na původních 15 ha se dvěma až třemi kravami. V restituci dostal starý kravín, který rodina postupně zrekonstruovala a předělala na volné roštové ustájení, postavila v ní tandemovou dojírnu a začala své hospodářství rozšiřovat. V průběhu let majitelé zakoupili další objekty a část pozemků nacházejících se v areálu bývalého JZD. Tak, jak se hospodářství rozrůstalo, přestaly stávající prostory stačit a majitelé se rozhodli pro výstavbu nové vzdušné stáje, do níž umístili dva dojicí roboty Lely Astronaut. Ty jim velmi usnadnily práci a umožnily začít navyšovat počet dojných krav. V současné době připadá na jeden automat přibližně 75 krav (včetně těch, které zrovna nedojí), do budoucna by sedlák rád stádo „Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na Vysočiněrozšířil až na dvojnásobný počet kusů. Dojicí roboty byly z části financovány přes Program rozvoje venkova, na budovu byly využity dotace úroků z úvěrů z PGRLF. Celková investice do budovy a jejího vybavení přišla rodinu přibližně na 25 milionů korun. Ustájení je rovněž roštové, jako v druhé hale, majitel tudíž nemusí řešit skladování kejdy. V malém se hospodáři začali zabývat i výkrmem býků, kteří jsou prodáváni do zahraničí (první skupina byla odvezena do Rakouska), část z nich je pro vlastní spotřebu. Mléko je prodáváno přes východočeské mlékařské odbytové družstvo Viamilk, malé množství jde přímo koncovým zákazníkům. O chod celého hospodářství se starají dva zaměstnanci, majitel s manželkou (veterinární lékařkou) a jeho rodiče. Do budoucna se snad zapojí i některé ze čtyř dětí, které hospodářství pravděpodobně jednoho dne převezmou a budou ho dále rozvíjet. Jako velký problém vidí Frühbauerovi nedostatek srážek, který je v posledních měsících velmi trápí a může zapříčinit nedostatek kvalitního krmiva pro skot. Krmivovou základnu si totiž rodina zajišťuje sama na výměře necelých 120 ha.

Všem farmářům, kteří pro nás otevřeli brány svých statků, děkujeme za jejich ochotu, za to, že se nám pochlubili svými hospodářstvími a sdíleli s námi své cenné zkušenosti. Do budoucna jim i jejich nástupcům, kterých bylo na každé farmě dost, přejeme hodně úspěchů a radosti z dobře odvedené práce.

Třetí Valná hromada KMF ASZ ČR ve Ždírci nad Doubravou

„Už jsme tu dva roky,“ řekli si mladí farmáři na VysočiněVečer proběhla ve Ždírci nad Doubravou v pořadí již třetí Valná hromada KMF ASZ ČR, kterou navštívila i Květa Mošnová - členka Předsednictva ASZ ČR. Ta všem mladým farmářům popřála hodně štěstí a trpělivosti v jejich činnosti a seznámila je s tématy, která se aktuálně, ale i dlouhodobě řeší v Asociaci. Mezi ně patří i zvýhodnění mladých farmářů a jejich co možná největší podpora, a to i v rámci SZP EU pro nové období po roce 2020. Vyzvala členy Klubu, aby se aktivně vyjadřovali k problematice zemědělství, venkova a podnikání, a jejich hlas byl slyšet, neboť Asociaci tvoří aktivní lidé a svoboda není samozřejmostí. Klub se usnesl, že v letošním roce proběhnou ještě dvě exkurze na hospodářství členů ASZ ČR, dále přednáška zaměřená na myslivost a v roce 2019 bude uspořádán zájezd na farmy na Slovensku. O všech těchto akcích budete včas informováni na webových stránkách Asociace a prostřednictvím e-mailu. V současné době je nás už sedmdesát a rádi mezi sebou přivítáme nové členy. Pokud byste se k nám chtěli přidat, neváhejte. Stačí vyplnit přihlášku a odeslat jí na adresu hlavní kanceláře ASZ ČR nebo na e-mail kancelar@asz.cz.

Pavlína Rejchrtová



Přečteno: 492x
Katalog farem