Základní signál k potravinářům a potažmo k zemědělcům vyslal na Salimě komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou. Ten totiž při zahájení veletrhu konstatoval, že poptávka spotřebitelů v EU po zdravých potravinách roste, takže je „třeba postarat se o to, aby byly takové potraviny vyráběny a spotřebitel si je mohl koupit“. Pro zemědělskou praxi to znamená dodávat pro produkci těchto potravin takovou surovinu, která parametry, bohužel stále poněkud neuchopitelného pojmu „zdravých potravin,“ splňuje. V zásadě to ale znamená co nejméně chemie při produkci jednotlivých komodit (šance pro všechny možné produkty z biozemědělství), jasně identifikovatelný původ suroviny (hlavně v oblasti produkce masa), a chov či pěstování dosud netradičních komodit. Podstatné je, aby bylo při prodeji konečných potravinářských produktů marketingově využito vlastností zemědělských surovin, a tím se posiloval jejich odbyt.
Z celé řady důvodů by proto byl žádoucí výrazný rozvoj dosavadní komunikace mezi zemědělci a zpracovateli, například prostřednictvím projektů, které v současné době startuje a na Salimě představila Potravinářská komora ČR. Mediálně a spotřebitelsky „viditelnějším“ je projekt „Najdi si svého výrobce“, což není v zásadě nic jiného, že propagace a prezentace takových výrobků, které jsou v očích spotřebitele jednoznačně identifikovatelné. Součástí této identifikace je a musí být v maximálně možném objemu identifikace tuzemského původu vstupní zemědělské suroviny. Problém zákazníků v obchodech je totiž v současné době docela banální - zboží původem z Česka a domácích surovin by kupovali raději, jenže nevědí, jak mají ten český původ poznat. Jednou z možností je sice značka KLASA, zhruba 1000 výrobků nesoucích toto označení se ale ve spektru desetitisíců potravinářských položek v obchodech pořád ještě ztrácí. Potravin z tuzemských surovin je ale samozřejmě nesrovnatelně více, přičemž spotřebitel se takovou věc může dozvědět právě prostřednictvím projektu „Najdi si svého výrobce“. V této souvislosti vyslal pro zemědělce pozitivní signál ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jan Höck. Podle jeho vyjádření jednak Fond nebude udělovat ocenění KLASA žádným privátním značkám (značky obchodních řetězců), naopak toto ocenění budou moci nově získat také odbytové organizace zemědělců. Kromě toho se spektrum možných držitelů KLASA rozšíří i na nebalené pekárenské výrobky (chléb, pečivo). To vše jsou cesty, kterými mohou naši zemědělci prezentovat tuzemský původ vstupní suroviny a posílit tak její využití a odbyt. Aktivní účast zástupců zemědělců by byla žádoucí i v rámci právě zakládané „Technologické platformy“, což je aktivita vedoucí k výzkumu, vývoji a výrobě nových druhů potravin - a tedy k využití nových druhů nebo nových typů stávajících druhů zemědělských surovin. Technologická platforma je národní modifikací obdobných projektů v EU a s účastí zemědělců se vysloveně počítá. Je to logické, zájem spotřebitele je nutné promítnout do modifikace nabízených potravin a tu zase do změny požadavků na vlastnosti a spektrum zemědělských surovin. Jednotliví prvovýrobci pak mohou vsadit na vyslovené speciality - v rámci expozice „Trendy“ na letošní Salimě se například prezentovala firma, která se v ČR zabývá chovem a výrobou potravin ze šneků. Jako jediná firma na světě například produkuje šnečí játra, to však není až tak podstatné. Důležité je, že firma má zájem o další partnery z řad zemědělců, režie šnečích farem je minimální a odbyt je v současné době zaručen, takže stačí jen jediné - pustit se do toho. Každopádně jde o konkrétní příklad nových možností a životaschopnosti spojení zemědělské prvovýroby a zpracovatelů - a samozřejmě není jediný.
Petr Havel
