První část naší cesty zájezdovým autobusem směřovala do rakouského městečka Waldneukirchen, což je asi 95 km jižně od našich hranic. V tomto městečku má své sídlo firma Wasserbauer, což je přední evropský výrobce krmných systémů pro skot. Ve výrobním závodě nás přivítal přímo majitel firmy Franz Wasserbauer, který nám svůj podnik ve stručnosti představil a posléze jsme absolvovali i vlastní prohlídku výroby, kde jsme měli možnost vidět výrobu jednotlivých zařízení na krmení skotu. Výrobky firmy Wasserbauer jsou zaměřeny na to, aby sedlákovi ve stáji ušetřily co nejvíce manuelní práce. Vyrábí se zde krmné automaty, které dovedou na krmiště zakládat jak objemné, tak jadrné krmivo (Futtermatic-K), dále je to zařízení „Butler“, které dokáže až 30x za den zvířatům přihrnout odhrnuté objemné krmivo a přitom jej ještě posypat dávkou minerálií, což vede ke zvýšenému příjmu krmiva. Veškeré funkce tohoto zařízení jsou zautomatizované a řídí je počítač. Zajímavý byl i naháněcí systém dojnic k dojírně („Cowboy“) anebo různé druhy „futerboxů“. Všechny tyto výrobky jsme měli možnost nejdříve zhlédnout při české prezentaci v informačním středisku podniku, a co bylo zajímavější, tak i přímo na statku p. Wasserbauera, kde má své výrobky nainstalovány. Tento majitel totiž neřídí jen svůj výrobní závod, ale je i zároveň sedlák, který se svou manželkou každý den obstará 50 kusů skotu všech kategorií (z toho cca 30 dojnic). Podle jeho vyjádření mu práce ve stáji zabere denně několik desítek minut. Toho docílil tím, že téměř veškeré práce ve stáji jsou zautomatizované.
Po skončení dopoledního programu jsme se přesunuli do městečka Tragwein, kde byla zastávka na společný oběd na rakouský „Schnitzel“. Poté jsme se přesunuli na nedalekou farmu, kde si tři rakouští sedláci postavili nákladem půl milionu Eur moderní stáj pro 220 kusů skotu. Stáj je necelý rok v provozu a splňuje všechny moderní trendy pro chov skotu. Ve stáji jsou ustájeny jen jalovičky (včetně telat) a dojné krávy. Stáj je průjezdná, s krmišti z obou stran krmné chodby. Stáj využívá kejdového hospodářství, kde jsou exkrementy několikrát denně vyhrnovány „shrnovací lopatou“, a to tak často, aby v zimních měsících nedocházelo k přimrzání exkrementů k podlaze. K dojení 90 kusů krav plemene Fleckvieh (plemeno s kombinovanou užitkovostí) v této stáji používají rybinovou dojírnu 2x6 od firmy Westfalia.
Po této prohlídce jsme se přesunuli asi o 15 km vedle, kde nás čekala poslední, a myslím, že asi pro mnohé z nás nejzajímavější, část naší jednodenní cesty. Navštívili jsme totiž novou výrobnu bioplynu, pomocí kterého se vyrábí elektřina a také teplo, a to všechno ze zemědělských produktů, jako je hnůj, senáž a siláž. Podotýkám, že výrobna bioplynu je ve vlastnictví sedláka, který mimo to obdělává asi 35 ha zemědělské půdy a dále se zabývá chovem brojlerů. Po svém hospodářství nás provedl p. Ortner a s ochotou nám vysvětlil proces, ve kterém lze docílit toho „že díky hnoji lze svítit žárovkou“! Protože téma bioplynu je na samostatný článek, tak více o této zajímavosti v příštím čísle Zemědělce.
Na závěr chci poděkovat našemu členovi, p. Josefu Machovi za zorganizování programu našeho zájezdu na rakouské straně. Věřím, že to nebylo naposled, kdy jsme podobný zájezd pro naše členy zorganizovali.
Ing. Václav Perník, jun., předseda ASZ regionu Český Krumlov
