Pan Ortner se pro bioplyn rozhodl z několika důvodů:

1. Úspora nákladů za teplo při vytápění haly na brojlery (doposud 25000 l topného oleje za rok)
2. Energetické využití vyprodukovaného slepičího trusu
3. Doplňkové příjmy z vyrobené elektrické energie
4. Využití vyprodukovaného tepla pro celou zemědělskou usedlost
5. Vyprodukování nezapáchající bioplyn-močůvky(kejdy) s lehce dostupnými pohotovými živinami pro rostliny

A několik teoretických údajů:

• bioplyn vzniká z biomasy při anaerobním kvašení (bez přístupu vzduchu), a to pomocí čtyř do sebe zapadajících biologických procesů
• optimální podmínky pro tvorbu bioplynu jsou ve vzduchotěsném prostoru (jímka na „kejdu“) při teplotě 38 °C až 55 °C
• aby mohlo docházet k nepřetržité produkci bioplynu je nutné, aby bioplynové bakterie byly neustále zásobovány biomasou (hnůj, siláž); vznikající bioplyn obsahuje 50 % hořlavého plynu - metanu
• veškerý vyprodukovaný bioplyn je spálen v teplárně, čímž se z plynu získá 37 % elektrické energie a 45 % pohotové tepelné energie.
• zároveň nám zbývá prokvašená biomasa, respektive čichově neutrální bioplyn-močůvka (kejda), a to s lehce dostupnými živinami pro rostliny; (v případě pana Ortnera je bioplyn-kejda dodatečně separována na pevnou a tekutou fázi)

Proces výroby a využití bioplynu

Bioplynové zařízení Ortnerových

Výrobna bioplynu je v těsné blízkosti zemědělské usedlosti. Z toho plynou zaprvé krátké pracovní dráhy při doplňování biomasy pro výrobu bioplynu a zadruhé krátké vedení tepla pro vytápění obytné části zemědělské usedlosti a haly pro výkrm kuřecích brojlerů. Veškerá biomasa je přijímána přes váhu a je skladována v silech s objemem 1100 m³. Odtud je biomasa dávkována do stabilní míchárny, kde dochází k jejímu promísení (pan Ortner používá kukuřičnou siláž, travní senáž a slepičí trus). Po promísení je biomasa dávkována do kvasící kádě. V této železobetonové kádi za nepřístupu vzduchu dochází k jejímu neustálému promíchávání, a to pomocí lopatkového míchadla. Užitečný objem této kvasicí kádě je 600 m³. Tato kvasicí káď je neustále vytápěna pomocí dvoutrubkového výměníku tepla na teplotu 55 °C. Kvašení v kvasicí kádi trvá 40 dní, poté navazuje další kvašení v dokvašovací kádi o objemu 750 m³. Při procesu kvašení a dokvašování je neustále jímán vyprodukovaný bioplyn. Po dokvašení v dokvašovací kádi dochází k separaci pevné a tekuté části nehomogenní hmoty, která vznikla při kvašení biomasy. Tekutá část je přečerpávána do jímky a pevná je ukládána na „hnojišti“. Součástí této technologie je technický prostor, motorový prostor, zásobník plynu a velín s ovládacími panely. V motorovém prostoru je umístěn 100 kW speciální motor, který pro svůj neustálý chod využívá jako palivo vyprodukovaný bioplyn. Motor pohání generátor a ten vyrábí elektrickou energii.

Co přináší bioplyn životnímu prostředí?

Výrobna bioplynu pana Ortnera za rok vyrobí 800 000 kWh elektrické energie. Tato elektrická energie je dodávána do veřejné sítě. Toto množství vyrobené elektrické energie odpovídá teoretické roční spotřebě elektrické energie 200 domácností (převzato z rakouské dokumentace). Dále by výrobna bioplynu vyprodukovala teplo pro cca 70 domácností. V případě pana Ortnera dochází k vytápění zemědělské usedlosti, haly pro kuřecí brojlery a zároveň je získané teplo využíváno pro zahřívání kvasících kádí. Organická hmota, která zůstává po procesu kvašení je používána jako vynikající organické hnojivo. Výrobna bioplynu pana Ortnera dokáže to, že do ovzduší se ročně dostane o 700 t CO₂ méně než při výrobě energie „konvenčním“ způsobem.

Ekonomika provozu

Pan Ortner hospodaří na 35 hektarech zemědělské půdy. Část jsou trvalé travní porosty a část je orná půda. Na orné půdě pěstuje kukuřici a obilí. Veškerou svou rostlinou produkci používá pro výrobu siláží a senáží. V živočišné výrobě chová pan Ortner cca 150 000 kuřecích brojlerů. Vyprodukovaný slepičí trus používá také k výrobě bioplynu. Celkově pan Ortner zabezpečí ze svých zdrojů 70 % biomasy nutné pro roční provoz své výrobny bioplynu. Zbývajících 30 % biomasy nakupuje od sousedních zemědělců. Denně se při výrobě bioplynu spotřebuje cca 4 t biomasy.

Co se týče investičních nákladů na výstavbu výrobny bioplynu, tak ty byly 650 000,- EUR (18,85 mil Kč při kurzu 29 Kč za 1 EUR). Na 30 % z této částky dostal pan Ortner nevratnou státní dotaci. Zároveň má státem garantovanou cenu 0,16 EUR (4,64 Kč) za kWh elektrické energie dodané do veřejné sítě. Na naší otázku, která zněla, za jak dlouho bude mít počáteční investici uhrazenou, nám řekl, že za něco méně než 8 let. Za toto období by měl mít uhrazeny veškeré investiční náklady, včetně nákladů na údržbu a provoz výrobny, včetně nového speciálního motoru. Jen pro zajímavost - nový motor stojí 110 000,- EUR a měl by vydržet pracovat právě asi 8 let.

Shrnutí

Na závěr chci podotknout, že nejsem odborníkem na bioplyn. Informace pro tento článek jsem čerpal z veřejně dostupných zdrojů a hlavně z exkurze u pana Ortnera. Ve výrobě bioplynu spatřuji jednu z možností, jak může zemědělec diverzifikovat své příjmy a ještě při tom šetřit životní prostředí. A to jsou, jak jistě uznáte, věci více než zajímavé. Že má toto odvětví něco do sebe, je vidět na příkladu jednoho našeho člena, který už začal připravovat projekt vlastní výrobny na bioplyn.

Ing. Václav Perník, jun.

předseda ASZ regionu Č. Krumlov