Tyto výsledky jsou přitom veřejně přístupné na internetových stránkách veterinářů, což však spasitelé zvířat nevědí, nechtějí vědět, nebo je jim to jedno. Samozřejmě že můžeme cirkusy zrušit - lepší než koukat na živá zvířata je v dnešní době zřejmě pro mnohé dívat se na ně ve filmech nebo v mobilech. Cirkusy ale v minulosti patřily k tradičním společenským událostem a vzdávat se jich jen proto, že cvičení se zvířaty považují jejich „ochránci“ za týrání, je jednou z mnoha částí salámu, ze kterého kolečko po kolečku ukrajujeme nesmyslnými zákony naší vlastní historii - i svobodu podnikání.
O poznání větší kalibr je oficiální oživení myšlenky na propojení Dunaje, Odry a Labe (tzv. DOL) vzhledem k závěru Ministerstva dopravy (MD), že tato megastavba „by mohla být ekonomicky efektivní“ a vyšla by v kompletní podobě na 582 miliard korun. V doprovodných informacích se pak veřejnost dozvěděla, že o propojení DOL uvažoval už Karel IV. A nejen on, léta za tuto myšlenku lobuje prezident Miloš Zeman, a lze se tak oprávněně domnívat, že studie MD je především úlitbou stárnoucímu politikovi. Kdybychom ale měli brát DOL skutečně vážně, pak je třeba říci, že by vyšel v praxi na mnohem více peněz, rozhodně dráž než Temelín a mnohonásobně dráž než Zemanem kritizovaný solární byznys. Jen ceny pozemků by se do doby realizace výrazně zvýšily a je ostatně otázkou, s jakými cenami MD ve studii kalkulovalo. Reálně tak lze počítat s částkou kolem bilionu korun, na což ale - zcela evidentně, naše ekonomika nemá. I kdyby se však peníze (třeba z Číny, jak si představuje prezident) našly, byl by zásadním a nevratným problémem fatální zásah projektu do naší krajiny s mimořádně velkým rizikem narušení povrchových i podzemních vod a s nimi souvisejících biotopů. Navíc nejsme v době Karla IV, kdy byla krajina mnohem méně zalidněna a urbanisticky přetvořena - a také proto byla vůči lidským zásahům odolnější. Doufejme tak, že celá myšlenka skončí jen u uvedené studie a občasných tezí pana prezidenta.
Ohrožení Africkým morem prasat (AMP), jak se dalo předpokládat, se nekoná. Státní veterinární správa totiž prezentovala další výsledky svých kontrol, podle nichž se ve více než 1 000 odebraných vzorcích masa přítomnost příslušného viru nepotvrdila. To mimo jiné znamená, že někdejší úmysl ministerstva zemědělství (MZe) zavést plošné kontroly dováženého vepřového byl neopodstatněný, a dlužno jen připomenout, že MZe nakonec od tohoto kroku upustilo. Na místě je však také třeba připomenout ještě něco jiného - totiž, že i když je vir AMP velmi odolný a například ve zmraženém masu může přetrvávat i několik let, je AMP na člověka nepřenosný, a samozřejmě jej lze také zlikvidovat tepelnou úpravou masa, i když jí tento vir odolává déle, než jiné „breberky“ - nakonec ale podlehne. V souvislosti s AMP je nicméně také vhodné dodat, že se ČR, zřejmě jako úplně první zemi na světě, podařilo udržet vir na části území Zlínska pod kontrolou a zabránit jeho dalšímu šíření, především pak do komerčních chovů prasat. To je velký úspěch našich veterinářů, kteří jsou tento týden v rámci obsazení politické hry zvané zemědělství v hlavní, a pozitivní, roli.
Úspěšní byli při svém intenzivním, a v mnohém oprávněném lobbingu, také vlastníci lesů, i když pouze částečně. Ministerstvo zemědělství totiž předložilo na vládu materiál, který počítá s navýšením dotací do lesnictví o 600 milionů korun v příštím roce, a to především na podporu výsadby melioračních a zpevňujících dřevin při zalesňování, a na tak zvané přirozené zmlazení porostů. Nové, o třetinu vyšší sazby dotací mají platit už od listopadu letošního roku. K tomu jen poznámka, že původní rozpočet MZe počítal na podporu lesnictví v roce 2019 pouze se zhruba 600 miliony korun, což je v porovnání s desítkami miliard korun na podporu zemědělství zcela marginální částka. Dalších „až 600 milionů“ je tak jen chabou náplastí - ale lepší něco než nic. Stav lesních porostů a vlastně jen pouhá jejich existence v blízkosti polí má totiž na vodní režim v zemědělské krajině zásadní vliv, takže dotace do lesnictví jsou svým způsobem nepřímou dotací i pro hospodařící zemědělce. I když si to ne každý z nich uvědomuje.
Nakonec ještě verdikt, který v praxi potvrzuje, jak se mohou regulace obrátit proti svým zastáncům. Evropský parlament schválil tento týden materiál k takzvaným nekalým obchodním praktikám, což požadovali původně především výrobci potravin s cílem regulovat maloobchod. Materiál byl však schválen ve znění, které zavádí působnost směrnice „na všechny dodavatele v agro-potravinovém dodavatelském řetězci bez ohledu na jejich velikost“. Tedy i na potravináře a zemědělce. Nu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Petr Havel