Katastrofici to okamžitě posoudili jako další důkaz globálního oteplování, ve skutečnosti ale k takovým náhlým výkyvům počasí dochází běžně a ještě ve větší intenzitě. Například na Silvestra roku 1978, kdy odpolední teplota 15 stupňů nad nulou snížila na minus 10 stupňů na nový rok 1979. Našly by se jistě i další příklady, důležitější ale je opětovný důkaz, jak snadno a rychle zapomínáme na sice neobvyklé, ale relativně běžné jevy, jednak díky neznalosti, jednak díky absenci potřebných znalostí a především proto, aby bylo možné ztráty paměti a neznalostí využít k lobbistickým tlakům a marketingu. Objektivita údajů, kterými je zásobována laická veřejnost, se přitom bohužel stále zhoršuje - také proto, že zdrojem „informací“ jsou často problematiky neznalí politici, jejichž sdělení jsou brána jako „pravda“ bez patřičného ověření.
Jedním z příkladů jsou neustále opakované informace Ministerstva životního prostředí o tom, jak si dokáží v Izraeli poradit s nedostatkem vody a díky tomu má tato země vody dostatek až přebytek. Jak ovšem na svém blogu dokazuje jeden z čelních tuzemských vodohospodářských odborníků Jan Heřman, není to pravda ani náhodou. Již loni v červnu podle něj informovala izraelská média, že se z Galilejského jezera odpařilo více vody, než do něj přiteklo, což se nestalo 97 let. Stejně tak letos v květnu informoval izraelský vodní úřad, že situace v této zemi s vodou je nejhorší za posledních 98 let a že roste deficit mezi potřebou a množstvím vody, přičemž nestačí ani odsolování mořské vody. Minulý měsíc pak izraelské úřady varovaly, že i přes předpovídanou srážkově nadprůměrnou zimu se nepodaří nashromážděný deficit vyrovnat a že v příštím roce může přijít na řadu omezení dodávek zemědělcům.
To u nás přece jen v předchozích dnech pršelo, takže se o něco zlepšila bilance vody v půdě. I tak je ale podle portálu Intersucho stále na 57 % území ČR a na 81 % je snížená zásoba vody v půdě. „Přitom i nadále na 21 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné“, uvádí Intersucho. A je celkem jisté, že ani případné další deště deficit vody v naší krajině nedoplní a čas na zlepšení stavu krajiny, především způsobu zemědělského hospodaření, se opět o něco zkrátil. Vrátíme-li se přitom na začátek, pak je ovšem třeba konstatovat, že k tomu, aby potřebné změny vůbec nastaly, je především nutné přestat si lhát, ale také divit se něčemu jen proto, že o tom nic nevíme.
Evropská Komise (EK) zvyšuje, jak jsem již dříve předpokládal, tlak na omezování použití chemie v zemědělství. Už od 10. listopadu letošního roku například vstoupí v platnost omezení používání endokrinních disruptorů, ačkoli definitivně o tom rozhodli zástupci členských zemí EU teprve v uplynulém týdnu. Ve Stálém výboru EK pro rostliny, zvířata, výživu a krmiva (SCOPAFF) se některé členské státy snažily prosadit mírnější návrh založený na definici “zanedbatelného rizika”, v konečném znění ale bude omezení používání endokrinních disruptorů založeno na „zanedbatelném vystavení lidí působení látky“. To by podle zástupců průmyslu mohlo vést ke stažení až 40 % přípravků z trhu, zatímco pokud by prošla mírnější verze omezení, z trhu by muselo být staženo pouze 8 % přípravků. Kromě toho navrhl výbor Evropského parlamentu (EP) pro životní prostředí snížení limitů kadmia v hnojivech na 60 mg/kg. O tom se stále ještě diskutuje, cílem je ale konečné snížení limitu kadmia až na 20 mg/kg.
Dodiskutovalo se ale už o inovovaném názvosloví v Česku prodávaných piv. Už od prosince letošního roku vejde v platnost vyhláška, která odlišuje piva vyráběná tradiční českou technologií, tedy spodním kvašením, od svrchně kvašených piv. Ta první se nadále budou nazývat ležáky (11 a 12ctistupňová piva), ta druhá „plná piva“. Piva označovaná v současné době jako speciální piva (13 a více stupňů) se budou nově nazývána „silná piva“, piva se sníženým obsahem alkoholu budou „nízkokalorická piva“. Výrobci piva proti tomu zatím nijak hlasitě neprotestují, tvůrce novely - Ministerstvo zemědělství - tvrdí, že dojde k lepší orientaci spotřebitele. Filosoficky je přitom nové značení o tom, zdali se mají piva odlišovat spíše podle názvu, nebo podle stupňovitosti. U nás jsme se léta řídili stupňovitostí, pravda ale je, že v zahraničí jde spíše o název, a co se týká obsahu alkoholu, ten je uváděn na obalech. Jestli se ale začne časem v restauracích ozývat při hromadné objednávce „pět plných“, to je otázkou.
Nakonec ještě pár slov k lesům. Ačkoli postihla v letošním roce na většině území ČR lesní porosty kůrovcová kalamita, a navíc je zhruba polovina všech lesů v naší zemi pod správou státního podniku Lesy České republiky (LČR), rozhodla vláda o využití letošního zisku LČR k posílení státního rozpočtu. To v praxi znamená, že si LČR budou muset na opětovné zalesnění vykácených holin vzít úvěr, a tedy využít k sanaci kalamity dražších peněz. Laik žasne, ekonom se diví.
Petr Havel