Byť je totiž voda „všude kolem nás i v nás“, mnoho toho o ní nevíme, což vede v důsledku k chybným rozhodnutím, třeba i při zajišťování zdrojů pitné vody pro obyvatele zejména menších obcí do budoucnosti. Kromě toho začínají chybět i vodohospodářští odborníci, neboť příslušné obory studuje jen velmi málo nových absolventů. Což není dobrá zpráva právě pro budoucnost, která před vodohospodáře staví nové výzvy nejen z hlediska čistoty vod, ale také možností recyklace vody a jejího dalšího využití, třeba i k energetickým účelům.
Už za pár dní, počátkem prosince, vstoupí v platnost vyhláška, upravující názvosloví piv. Jak ale dobře vědí hlavně sami pivovarníci, ani „nový“ právní předpis nedokáže postihnout vývoj na pivním trhu, který generuje nové typy a verze tohoto nápoje. Často takové, které pivy v klasickém slova smyslu nejsou. „Nová“ vyhláška je přitom v uvozovkách oprávněně - ve skutečnosti totiž zas tak nová není, neboť jde o tři roky starý původní návrh, který byl ovšem více než dva roky diskutován na půdě EU - a proto to zpoždění. Vývoj pivního trhu se ale nezastavil a v „legislativním vakuu“ se tak ocitla například skupina takzvaných „kyselých piv“, vyráběných ze zkvašené mladiny pomocí vinných kvasinek, tedy jakási kombinace piva a vína. V této souvislosti se nejčastěji hovoří o takzvaném sladovém vínu, avšak jen hovoří. Zejména v Itálii, ale třeba i v USA se nicméně produkce takových nápojů, často ještě ochucených ovocnými složkami, dynamicky rozvíjí, přičemž hlavními konzumenty jsou především spotřebitelé z řad mladé generace. Tyto nápoje přitom nepostihuje ani nově zaváděný název „atypický pivní nápoj“, což má být „nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení“. Z filosofického hlediska ale každopádně definitivně vyhrálo nad u nás letitým označováním piv prostřednictvím jejich stupňovitosti označování pomocí názvů skupin piv. To je přitom standardní i v zahraničí, kde konzumenti nápojů vědí, co si mají pod tím či kterým pojmem představit, a to, jestli pijí „desítku“ nebo „dvanáctku“, vůbec neřeší. Lze tak říci, že se tuzemský pivní trh uvedenou inovovanou kategorizací přiblížil pojetí, které je v označování piv ve světě „normální“.
Zůstaneme-li ještě u alkoholických nápojů, pak zjevně dobrou zprávou je, že jeden z tradičních alkoholických nápojů - vaječný likér, s pravděpodobností hraničící s jistotou nepostihne osud rumu, který se musel po vstupu do EU přejmenovat na tuzemák, neboť pojem „rum“ neodpovídal evropským parametrům takového označení. Obavy o další existenci vaječného likéru se přitom vzedmuly poté, co německý soud nařídil ve sporu mezi dvěma výrobci tohoto nápoje v Německu, že ve vaječném likéru nesmí být mléko, respektive, že se výrobek s mlékem nemůže nazývat likér. Podle soudu má být totiž v nápoji s názvem likér jen alkohol, žloutek, bílek, cukr, med a aroma. Jenže mléko je i standardní složkou našeho klasického „vaječňáku“, takže teoreticky by bylo možné, že by se při zobecnění soudního verdiktu musel tento tradiční český nápoj přejmenovat. Skutečností ale je, což v médiích nezaznělo, že příslušný soudní spor ještě není u konce a konečný verdikt po odvolání bude s vysokou pravděpodobností opačný. Kromě toho vyhovující stávající pravidla tuzemského vaječného likéru veškeré legislativě EU, jak potvrzuje i po analýze Ministerstvo zemědělství.
Zemědělci budou mít v příštím roce, alespoň formou takzvaných národních dotací (ty nefinancuje EU, ale pouze tuzemský státní rozpočet) zase o něco více peněz. Pokud tedy Ministerstvo zemědělství prosadí svůj úmysl navýšit národní dotace oproti předchozímu roku o 750 milionů korun na celkových 3,8 miliardy korun. Do národních dotací jsou nově začleněny některé programy, jako podpora restrukturalizace ovocných sadů v ekologickém zemědělství a výkrm skotu, rozšíření finančních prostředků se plánuje také na zlepšení životních podmínek v chovech masného skotu a kachen a navýšení peněz plánuje resort například také na činnost potravinových bank. Na podporu živočišné výroby má jít z uvedené celkové částky 2,69 miliardy korun, do odvětví rostlinné výroby 351,4 milionu korun, na podporu potravinářství 568 milionů korun a na ostatní aktivity 188,7 milionu korun. Proporčně to není špatné, otázkou ale je, jak efektivně budou tyto peníze „pracovat“.
Petr Havel