Nezdařilíkovi jsou jedním z nejstarších rodů v Blazicích a vždy s nimi bylo spojeno i hospodaření. „Do devětačtyřicátého roku tu sedlačil děda, po jeho předčasné smrti pak pokračovali babička s tátou, a to celkově na dvaceti hektarech půdy. V jednu chvíli naší a sousedovic rodině dokonce hrozilo vystěhování, nakonec k němu ale naštěstí nedošlo. Proces kolektivizace byl v naší obci dokončen roku 1957, kdy bylo založeno místní JZD, ve kterém potom táta roky pracoval,“ vypráví otec dnešního hospodáře Karel Nezdařilík.

Po revoluci začali rodiče pana Nezdařilíka soukromě hospodařit na dvaceti navrácených hektarech, z nichž většinu tvořila orná půda, a rozhodli se pro chov mléčného skotu. Ke třem kravám přibyly do prostor původních stájí další až do počtu dvaceti dojnic, mléko putovalo do kunínské mlékárny. Ta však v roce 1999 s některými menšími dodavateli spolupráci ukončila a rodině nezbylo nic jiného, než stádo prodat. „Paradoxně půl roku po zrušení chovu projevila o odběr mléka zájem bystřická mlékárna, to už ale bylo pozdě,“ říká hospodář.

Nějakou dobu rodina chovala také prasata a vykrmovala jalovičky - masné kříženky, otec dnešního hospodáře se zabýval i přidruženou výrobou v podobě zpracování dřeva. V roce 2008 se do práce na statku zapojil syn Martin, který hospodářství o tři roky později v rámci dotačního titulu Předčasné ukončení zemědělské činnosti převzal.

Nyní se zdě věnuje rostlinné výrobě na 82 hektarech půdy, přičemž většinu (65 ha) tvoří orná, a to v poměrně velkých půdních blocích o velikosti pět až 20 hektarů ve čtyřech katastrech. Navýšení výměry stále ještě možné je, od podzimu začne pan Nezdařilík hospodařit na dalších 32 hektarech nově pronajatých pozemků od čtyř vlastníků. Ceny půdy i nájmů ale stále rostou, pachtovné se v této oblasti pohybuje mezi třemi až čtyřmi tisíci korunami, koupě je uskutečňována za 20 - 25 Kč/m².

Na obhospodařovaných pozemcích se Martin Nezdařilík věnuje pěstování pšenice, ječmene, ovsa, řepky, na malé výměře pak i bramborám a cibuli. Řepka a obilniny putují do výkupu, část si odeberou na krmení chovatelé koní, brambory z jednoho hektaru se prodají kompletně ze dvora.

Koně, přesněji klisnu slezského norika, naleznete i v krásně zrekonstruované původní stáji na statku, kde se jí aktuálně nejvíce věnuje patnáctiletá dcera Nezdařilíkových Natálie, která se po prázdninách stane studentkou Střední zemědělské školy v Přerově. 

Není bohužel vůbec výjimkou, že členy obecních zastupitelstev se v posledních několika letech často stávají lidé od venkovské problematiky poněkud odtržení, čerstvě přistěhovaní z větších měst, s pramalou znalostí daného prostředí, avšak o to většími ambicemi. Pro obec je proto výhrou, když v čele zastupitelstva stojí člověk s nohama na zemi, velmi dobře znalý daného místa, ve kterém od mala žije, a taktéž jeho možností. Ne náhodou tento post v minulosti zastávali právě sedláci. Je jen dobře, když se do obcí tato tradice vrací - tak jako do Blazic, starodávné obce, jediné tohoto jména u nás.

Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR