Podle ÚS ovšem měla obec uplatnit nesouhlas již při schvalování zásad rozvoje, což se nestalo. Kauza se přitom táhne nejen po celé polistopadové období, ale plány na výstavbu přehrady v této obci jsou staré už 95 let, a samotnou výstavbu schválily v polistopadovém období tři různé vládní kabinety. Novodobým impulsem byly povodně v roce 1997, které obec téměř srovnaly se zemí.
Zatímco přehrada v Heřminovech má svou logiku, veškeré přípravné procesy již v praxi nelze zastavit a je tak jen otázkou, kdy se začne stavět, nedávno znovuoživená myšlenka kanálu Dunaj - Odra - Labe (DOL) se nejspíš realizace nedočká. Projekt za 600 miliard korun má stále více odpůrců, a to kromě prezidenta Miloše Zemana napříč politickým spektrem i napříč úřadujícími ministry, přičemž jediným optickým zastáncem stavby je ministr dopravy Dan Ťok, jehož úřad také vypracoval studii proveditelnosti a údajné ekonomické výhodnosti. Zastánci projektu již také mírní své nadšení a redukují jej zejména na propojení Dunaje a Odry, což by vyšlo i levněji, na necelých 300 miliard. Pravděpodobnější je ale spíše nějaká verze regulace řeky Moravy a jejích přítoků obdobně, jako je regulována Vltava v minulosti vystavěnou Vltavskou kaskádou, a splavnění Labe do Děčína. Obojí by stálo méně než propojování velkých řek plavebními kanály a obojí by bylo menším zatížením pro krajinu i průchodnějším řešením pro obyvatele dotčených lokalit.
Zpráva o stavu životního prostředí za loňský rok, kterou projednala počátkem týdne Vláda ČR, konstatovala obecné snížení zatíženosti životního prostředí v ČR. Podle uvedeného dokumentu došlo například meziročně v roce 2017 k poklesu vybraných emisí znečišťujících látek, na druhou stranu vzrostla produkce komunálních odpadů, přičemž míra skládkování komunálních odpadů dosáhla 45 procent. Což je, zdá se, zřejmě největší problém, neboť do roku 2035 má skládkování poklesnout na 10 procent. Přes obvykle alarmující mediální informace byla podle „Zprávy“ v roce 2017 uspokojivá i jakost vody v českých tocích, byť je značná část z nich hodnocena pouze III. třídou. V rámci zemědělského půdního fondu vzrostla plocha trvalých travních porostů na 12,8 procenta území a klesla výměra orné půdy na 37,5 procenta území, meziročně pak vzrostla rozloha trvalých travních porostů o 0,3 procenta, rozloha orné půdy klesla o 0,2 procenta. Také podíl listnatých stromů trvale mírně stoupá, a v roce 2017 tvořil 27,0 procent z celkové plochy lesů oproti 26,7 procenta v roce 2016.
Relativně příznivá bilance ale ve skutečnosti zas tak příznivá není, například z hlediska používání pesticidů v zemědělství, o čemž se tato zpráva nezmiňuje. Jak ale vyplývá z jedné z neveřejných podkladových analýz k přípravě na změny ve Společné zemědělské politice EU po roce 2020, aplikace pesticidů je významná mimo jiné právě i z pohledu životního prostředí. „Stále větším problémem je selekce rezistentních škodlivých organismů k pesticidům (plevelů, patogenů a škůdců). V řadě případů omezený sortiment účinných látek pesticidů neumožňuje dodržovat antirezistentní strategie a v důsledku toho dochází k nedostatečné účinnosti přípravků a zvyšuje se frekvence aplikací přípravků. Rozsah nezdůvodněných aplikací prostředků ochrany rostlin v ČR (i v EU) je vysoký. V ČR lze odhadnout[1] rozsah nezdůvodněných aplikací přípravků na ochranu rostlin v polní výrobě na 10 až 30 procent podle typu plodin. Nezdůvodněné aplikace provádí pěstitelé z obav z rizik (snížení výnosů), které lze obtížně předpovídat. Například prahy škodlivosti se nedodržují, i když jsou známé a často ověřené,“ uvádí zmiňovaná analýza. Takže ke spokojenosti je ještě hodně daleko.
Petr Havel