Množství statistických dat lze ale vykládat i jinak - máslo bylo loni po celou druhou polovinu roku drahé, takže spotřebitelé sáhli po rostlinných variantách, drůbeží je ze všech základních druhů nejlevnější, klesla spotřeba chleba, která je dražší než pečivo a klesla i spotřeba ovoce, údajně kvůli suchu, ale díky tomu vzrostly jeho ceny. Jinými slovy, mírné změny ve spotřebě potravin v loňském roce byly spíše způsobeny cenami příslušných produktů, než snahou českých spotřebitelů o zdravější životní styl. I když se situace pomalu mění, přece jen je v ČR stále rozhodujícím faktorem při nákupu potravin to, kolik který výrobek stojí. A to zas tak dobrá zpráva není.
Skutečně zdravá strava je kromě toho především strava pestrá. Tomu je však značně vzdálena aktuální prognóza společnosti Uber Eats, podle které bude rok 2019 ve znamení značného příklonu spotřebitelů i gastronomických zařízení k veganství a vegetariánství. V nabídce obchodů i restaurací se tak mají ve větší míře objevovat jedlé květy, jídla a nápoje z konopí, setain (náhražka masa bohatá na proteiny), produkty z tofu či veganské hamburgery. I tuto prognózu lze ale číst jiným způsobem - totiž jako snahu „analyticky“ podpořit odbyt „nemasných“ potravin v souvislosti s tím, že k produkci masa je podle zachránců lidstva třeba většího množství vody, takže veganství a vegetariánství zabrání „vysušování“ planety a zpomalí klimatické změny. Což je samozřejmě hloupost, voda spotřebovávaná při výrobě čehokoliv se z planety neztrácí, což kupodivu většina populace, která si už ze školy nepamatuje učivo o malém a velkém koloběhu vody, neví. Pokud se pak týká rizik vyplývajících z programového vynechávání stravy živočišného původů z jídelníčků, tak to by bylo na knihu. Jsou ale zřejmá.
Hlavním globálním rizikem je ale oteplování a katastrofické scénáře s ním spojené. Už od pondělí na toto téma probíhá 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) v polských Katovicích, i za účasti delegace z ČR vedené ministrem Richardem Brabcem. Konference potrvá až do 14. Prosince a jejím hlavním cílem je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců. V nejbližších dnech tak lze očekávat politicky odůvodňované oteplovací dopady a scénáře strašící veřejnost. Ne že bychom se přitom k planetě neměli chovat lépe a zodpovědněji, bude ale zajímavé sledovat, jak budou výstupy z konference mediálně pojaty. Především, zdali někde zazní údaje, podle kterých to s příčinami a postupem klimatických změn není zas tak jednoduché. Vědci například v poslední době zjistili, že množství molekul OH (jde o molekuly tvořené jedním atomem vodíku a jedním atomem kyslíku s volným elektronem) které jsou považovány za likvidátory skleníkových plynů, navzdory dosavadním předpokladům neklesá a že se tyto molekuly přirozeně recyklují. Jinými slovy, likvidátorů skleníkových plynů neubývá. Jiný výzkumný tým zase objevil 20 nových druhů mikrobů, kteří se živí metanem a ropnými produkty, což vysvětluje mnohem rychlejší likvidaci ropných skvrn, kterými člověk čas od času kontaminuje moře a oceány. Samočisticí schopnost přírody se tak zdá být ještě nekonečnější, než jsme si dosud představovali, což je pro lidstvo nepochybně větší spásou, než politický „boj“ s klimatickými změnami. Což je pro všechny lidi na planetě vynikající zpráva, i když se jí asi většina z nich nedozví.
Druhou dobrou zprávou je, že alespoň v ČR přestaly růst ceny zemědělské půdy, jak o tom ve své analýze informovala společnosti FARMY.CZ. Oproti loňskému roku se ceny půdy zvýšily letos jen o zhruba 2,5 procenta, a v posledních měsících dokonce klesají. Což mimochodem také není dobrá zpráva, především pak pro vlastníky půdy, kteří tak čelí nejen klesající kvalitě svých pozemků, například díky vodní erozi, ale i místy už i oficiální klesající ceně svého majetku, což spolu často souvisí více, než se zdá. Zřejmě jedinou dobrou zprávou tak je, že „katastrofální“ úbytek zemědělské půdy, o němž tak často hovoří zejména Agrární komora ČR, zas tak katastrofální není. Jednak ubývá v současné době zemědělské půdy méně, než třeba ještě před pěti lety (a o mnoho méně než v předlistopadovém období), jednak se zhruba dvě třetiny původně zemědělské půdy mění na lesní pozemky a přibližně pětina na vodní plochy. Což je dobře.
Petr Havel