Týden podle PH č. 50 - 2018 (pH týdne: 4)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 50 - 2018 (pH týdne: 4)

Sumář tohoto týdne nelze nezačít kauzou českého premiéra Andreje Babiše, kterou se z pohledu střetu zájmů zabýval Evropský parlament (EP) a vyjádřili se k ní i představitelé Evropské Komise (EK). Vzhledem k ne vždy úplně přesné interpretaci sdělení z EU je ale třeba uvést některá z nich na pravou míru.

V prvé řadě EP nerozhodl o zastavení zemědělských dotací Babišovu Agroferu, ale doporučil EK, aby nebyly Afrofertu vypláceny dotace do doby, dokud se neprokáže nebo prokáže střet zájmů, což má být schopnost Babiše z pozice jeho funkcí ovlivňovat strukturu, výši a příjemce dotací. Šetření má začít až počátkem příštího roku, lze přitom očekávat několikaměsíční proces. V druhé řadě nejsou usnesením EP zastaveny výplaty dotací dalším zemědělcům v ČR a vůbec evropských dotací pro ČR. A za třetí se od doby zpřesnění podmínek střetu zájmů z počátku srpna letošního roku v rámci evropské legislativy výplata dotací Agrofertu nezastavila, ale nebylo možné mu žádné dotace proplatit, protože Ministerstvo financí žádné z žádostí o dotace od Agrofertu k proplacení nenárokovalo.

Jinak je ale třeba konstatovat, že kauza Babiš je modelovým případem, na kterém si EU v praxi vyzkouší, jak střet zájmů po srpnové novelizaci obecně posuzovat, a také, zdali mají být příjemci dotací podniky typu Agrofert. I když je přitom Babiš ve střetu zájmů zcela evidentně, není v tom ani zdaleka sám. Celá řada vysokých zemědělských funkcionářů jak v jiných zemí EU, tak na úrovni vedení EU, včetně eurokomisařů, by totiž při ortodoxní aplikaci srpnového zpřesnění podmínek střetu zájmů byla v tomto střetu také. Jiná věc je, že náš zákon, takzvaný „lex Babiš“, podle všeho nesplňuje vyloučení střetu zájmů podle letošního srpnového evropského zpřesnění, takže jej bude patrně třeba změnit a „parkování“ firem do svěřenských fondů podle evropských parametrů upravit. Pokud se tak stane a Agrofert se tím bude v praxi řídit, je docela dobře možné, že bude moci čerpat evropské dotace dál. Druhá věc je, zda-li má nebo bude mít Agrofert na dotace nárok i bez střetu zájmů. Snahou EU je totiž omezit dotace jednak velkým průmyslovým zemědělcům, mimo jiné prostřednictvím takzvaného zastropování, ale také vyloučit z dotací podniky, které nesplňují parametry takzvaného aktivního (používá se i pojem skutečného) zemědělce. Zastropování přitom téměř jistě v EU s platností od roku 2021 projde, čímž by (nejen) Agrofert o značnou část dotací (vztažených na plochu obhospodařované půdy) přišel. Jak to bude s definicí aktivního zemědělce, je nicméně stále ještě ve hvězdách. Podle všeho ale nějaká definice bude, a lze tak očekávat, že Agrofert bude učebnicovým příkladem firmy, která nebude mít na dotace nárok. Většina příjmů Afrofertu totiž není ze zemědělství, ale z výroby zemědělské chemie, pohonných hmot, zdravotnictví, potravinářství a dalších nezemědělských oblastí, přičemž právě podíl tržeb ze zemědělských činností je už dnes a bude zřejmě ve zpřísněné formě i v budoucnosti měřítkem, komu dotace náleží, a komu ne. Pokud chce někdo dosáhnout toho, aby Agrofert dotace (správně) nečerpal, je tohle mnohem jednodušší cesta, než zpřesňovat definice střetu zájmů, což je dnes hlavní linka tažení proti dotacím pro Agrofert z EU.

To Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zahájila o poznání pozitivnější tažení - další aktivitu za zlepšení stavu naší krajiny. Ve čtvrtek 13. prosince tak bylo historicky poprvé oceněno v pražském Divadle ABC osm farem v programu Pestrá krajina (program nemá ambici čerpat na zlepšení stavu krajiny dotace, vše je postaveno na dobrovolných aktivitách sedláků), a tradičně také pět nejlepších farem v soutěži Farma roku 2018. Podrobnější informace o obou soutěžích a hlavně o tom, co hospodáři z ASZ ČR dokázali, lze nalézt na webu www.asz.cz, což může být pro mnohé správným lakmusovým papírkem pro rozhodování a názor, kdo by si větší podporu a dotace skutečně v našem zemědělství zasloužil.

Ačkoli v Česku začalo v posledních týdnech pršet, musí se do některých míst dovážet pitná voda cisternami, pokud taková místa nejsou napojena na vodovodní sítě. V minulosti často zmiňovaná nezávislost obcí na vodohospodářských společnostech tak v praxi ukazuje svou odvrácenou tvář a představitelé zejména menších obcí, kteří na tom často postavili svou politickou kariéru, by to měli vysvětlit svým voličům. Bude totiž spíše hůř než líp. To platí i pro lyžařské areály, které díky omezeným zásobám vody nemohou v potřebné míře prostřednictvím vodních děl zasněžovat skiareály. V příslušných vodních tocích je totiž nutné ze zákona zachovat takzvaný minimální zůstatkový průtok - prostě dostatečné množství vody tak, aby korytem toku tekla voda dál po proudu. Minimální zůstatkové průtoky stanovené pro toky se navíc budou připravovaným vládním nařízením zvyšovat - což je pro potoky a řeky dobře, ale pro skiareály se tím ještě zhorší současná situace. Jejich provozovatelé tak budou muset zřejmě vybudovat dostatečně velké nádrže na vodu, kde jí v době dešťů zachytí a na zimu „uskladní“. Což nebude zadarmo, takže lyžování v budoucnosti bude poněkud nákladnější zimní sport i rekreace. Ještěže se budou moci návštěvníci cirkusů i nadále těšit na cirkusová zvířátka. Ta totiž budou mít specifický, zákonem stanovený režim zacházení a budou vyjmuta ze stávajícího zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Petr Havel 


Přečteno: 279x