Které z nich se opravdu uskuteční a jak budou v praxi fungovat, poznáme již v průběhu následujícího roku. Snížení byrokracie při obnově a výstavbě rybníků, částečné omezení aplikace glyfosátu na zemědělské pozemky, protierozní vyhláška, zmenšení monokultur zemědělských plodin, ale i lesních porostů, finanční podpora propojování vodárenských a vodohospodářských soustav či napojování menších obcí na skupinové vodovody jsou jistě kroky, které jsou správné. Je však třeba uvědomit si, že k řadě uvedených a plánovaných opatření by nedošlo, kdyby nás k tomu sama příroda a projevy počasí nedonutily.

Také je vhodné vědět, že každá další regulace nějakým způsobem omezí dosavadní svobody a zároveň zvýší výdaje jak na chod státní správy, tak náklady pro podnikatele, tak ve výsledku i pro každodenní život. Regulací přitom bude přibývat tím více, čím méně zodpovědně se bude společnost k životnímu prostředí a ke krajině chovat. Také spasitelů nabízejících recepty na bázi „poručíme větru, dešti“, bude přibývat. A také „podnikatelů“, kteří na prevenci rizik sucha či povodní založili či založí svůj byznys, aniž by jim o skutečnou prevenci ve skutečnosti šlo. K tomu bude (nejen) příští rok modelovým testem.

Skutečnou prevenci ale nezajistí ani milion nových zákonů, vyhlášek a regulací. Ta totiž spočívá v porozumění přírodě, v pokoře vůči ní, ve vztahu k prostředí, v němž člověk žije, ve schopnosti přizpůsobit se a ve víře v samočistící schopnosti krajiny i přírody, kterou člověk svou činností zásadně narušil, ale která stále ještě existuje. Hlavním přáním všech do nového roku by tak mělo být, aby si tuto schopnost i nadále uchovala. Větru a dešti neporučíme. 

Petr Havel