Podle nich totiž nemá nárok na zemědělské dotace subjekt, který má z jiných než zemědělských aktivit vyšší příjmy než právě ze zemědělství. Podmínky „aktivního zemědělce“ se v čase měnily a dnes fakticky žádné podmínky nejsou - v minulosti ale byly, a kontroly z EU by proto měly toto období postihnout. Neoprávněnost musí být ovšem doložena skutečností společného vlastníka - a právě to je otázka, zda-li tuto skutečnost budou kontroloři posuzovat, respektive, zdali se o vlastnickém propojení firem kontrolovaných Agrofertem dozvědí. Tak uvidíme.
Z dosud dostupných dat o výsledcích zahraničního obchodu se zemědělskými surovinami a potravinami nicméně vyplývá, že ani dotace velkým tuzemským zemědělským firmám moc nepomáhají. Schodek agroobchodu za loňský rok se totiž prakticky jistě prohloubí na zhruba 36 miliard korun, což v praxi znamená, že se z ČR meziročně opět vyvezlo méně a dovezlo více potravin a zemědělských surovin ze zahraničí. To je přitom docela dobrým měřítkem konkurenceschopnosti takzvaného „agropotravinářského komplexu“, přičemž na exportu se většinově podílejí právě větší firmy - ty však stále více prohrávají s evropskou konkurencí, která mimochodem, alespoň v zemědělství, není postavena na průmyslových producentech zemědělských surovin, ale na rodinných farmách - a ty jsou, jak je vidět i z výsledků zahraničního agrárního obchodu, zřejmě konkurenceschopnější.
Radost, nejen lyžařům, začíná konečně dělat počasí. V porovnání s předchozím rokem byly podle dat Českého hydrometeorologického ústavu zásoby vody ve sněhu počátkem tohoto týdne v ČR více než trojnásobné, a sníh stále padá. I kdyby ale tál, pak i to je (i když v tomto případě ne pro ty lyžaře) dobrá zpráva - pokud bude tát pozvolna. Tak či tak se začínají doplňovat alespoň zásoby povrchových vod v přehradách, jak to bude se zásobami vod podzemních, si ještě musíme nějakou dobu počkat, neboť to, než se pod povrchem naakumulují, nějakou dobu trvá. Přehrady, byť k nim má řada občanů výhrady, přitom ne zrovna malou zásobu vody představují - například přehrada Želivka (Švihov) má aktuálně zásoby vody pro zajištění pitné vody pro Prahu a část Středočeského kraje na několik let, což je vhodné připomenout například proto, že veřejnost se obvykle domnívá, že pokud by přestalo pršet, dojde nám voda za několik měsíců. Pršet ale jistě nepřestane. Přesto není na místě optimismus.
To opakovaně zaznělo na velmi komplexně pojaté konferenci, zorganizované stranou Starostové a nezávislí, která proběhla tento týden ve středu a jejímž cílem bylo především seznámit starosty s možnostmi, jak se mohou jednotlivé obce podílet na zlepšení stavu krajiny, zachování zdrojů vody i zlepšení stavu půdy. Na konferenci „Voda-půda-krajina: Ochrana v EU a ČR“ vystoupila celá řada osobností s prezentacemi poukazující na širší souvislosti změn ve společnosti, krajině i legislativě, a starostové měli navíc možnost seznámit se s množstvím praktických příkladů, jak se lze ke krajině chovat způsobem, který jí neničí. To mimo jiné demonstroval Daniel Pitek z Asociace soukromého zemědělství ČR videoklipy a výkladem projektu Pestrá krajina, o němž zřejmě slyšela řada starostů poprvé. Názorné příklady byly přitom pro představitele obcí zcela jistě ideální, v televizi je zas tak často nevidí. Součástí konference byla však také prezentace právních nástrojů, které mají ze zákona obce k dispozici k tomu, aby se mohly skutečně a aktivně podílet na zlepšení stavu životního prostředí ve svých lokalitách. A celkem oprávněně se lze domnívat, že aktivita obcí v tomto směru bude stoupat, což signalizovala i loňské konference Venkov 2018. V mediálním prostoru se také objevilo „Společné prohlášení odborníků k péči o půdu a vodní zdroje“, které v první fázi podepsalo 17 signatářů z řad veřejně známých osobností. Takže kromě výsledků agroobchodu na (téměř) úvod roku samé pozitivní zprávy.
Petr Havel