Spory kolem přijetí a především výše církevních restitucí se totiž táhnou už od roku 1989, a teprve po více než 20 letech bylo odškodnění církví politicky přijato. Mezitím se ovšem samozřejmě změnily ceny a hodnota majetku, a právě to navýšilo náhrady církvím, například oproti restitucím zemědělským. Podle dosud platného zákona tak měly církve dostat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, měly během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Každopádně, komunistický návrh jednoznačně bourá právní a ekonomické jistoty, a to v obecném slova smyslu, i když nepočítá s retroaktivitou. To má nejen negativní dopad do předvídatelnosti podnikatelského a ekonomického prostředí u nás, ale i do zahraničí, neboť tím ČR vysílá signál, například pro investory, že se dlouhodobě nemohou spolehnout na platnost a znění již přijatých zákonů.

Bez zahraničních investic by se mimochodem neobešlo ani financování propojení Dunaje, Odry a Labe (DOL). „Na zoubek“ studii, podle které by byl takový projekt ekonomicky přínosný, se podíval mimo jiné Deník referendum, a odhalil v ní mnohá velmi sporná místa včetně skutečnosti, že pro „nevyvolené“ je tato studie tajná. Přesto má projekt řadu zastánců, kteří hýří aktivitou a dalšími a dalšími „argumenty“ pro, reálně má ovšem projekt ještě daleko více odpůrců - ovšem ti již tak aktivní nejsou. Opticky se proto spor o DOL jeví poněkud jinak, než jaká je skutečná realita. Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) odstartovalo projekt „Zvýšení ponorů na vltavské vodní kaskádě“, což je na rozdíl od DOL pozitivní aktivita. V praxi jde o prohloubení koryta toku Vltavy o 40 centimetrů na trase Mělník - Radotín tak, aby mohly především nákladní lodě plující po této trase naložit o 30 procent více nákladu. Ekonomika lodní dopravy by se tak měla zvýšit o 10 procent, prohloubení dna ale může mít příznivý dopad na rozvoj turismu a také, což na prezentaci ŘVC prakticky nezaznělo, jako určitá prevence rizika povodní. Hlubší koryto pojme více vody, která tím sice získá větší sílu, ale naplněnost koryta se zpomalí. K oběma projektům snad jen jediné - některá opatření prostě smysl mají a jiná ne, přičemž lepší splavnění vltavské vodní cesty patří mezi ta smysluplná.

Nejen v tuzemských médiích se opět zvýšila četnost zpráv, varujících před nadužíváním antibiotik, jejichž pozůstatky končí ve vodě, ale také údajně v potravinách, čímž se snižuje účinnost antibiotik, která užívají lidé při léčení nemocí. Řada lidí se přitom domnívá, i díky nápisům v různých prodejnách deklarující prodej „masa bez antibiotik“, že jsou antibiotika běžnou součástí potravin. To je ovšem nesmysl, přestože se samozřejmě antibiotika například v chovech hospodářských zvířat k jejich léčení používají. Bohužel už nikdo neinformuje o tom, že zvířata porážená na jatkách musí být antibiotik prosta, díky zákonem danému časovému odstupu, kdy mohou být léky zvířatům podány a do doby porážky se z jejich těl vyloučí. Podle statistik Státní veterinární správy ČR se pozůstatky antibiotik objeví při porážkách zvířat v ČR v četnosti jednotek z prováděných několik tisíců kontrol, a to ještě obvykle prostřednictvím druhotné kontaminace, kdy lék nebyl zvířeti podán, ale chovatel měl jeho stopy například na rukou, jimiž se zvířete dotýkal. Nadužívání antibiotik samozřejmě problém - a to velmi zásadní, je. Především však přímo u pacientů, kteří se „cpou“ různými bobulemi více, než je zdrávo, a částečně i v zájmových chovech zvířat (hlavně psů a koček), na které jejich majitelé aplikují stejné přístupy, jako na sebe. V chovech hospodářských zvířat, alespoň v těch našich, riziko možných pozůstatků antibiotik v mase nehrozí, a tedy nehrozí ani při konzumaci potravin z takového masa vyrobených. Mimochodem, když se - opravdu náhodně - na nějaké pozůstatky antibiotik na jatkách přijde, je takové maso automaticky vyřazeno z potravního řetězce.

Uprostřed týdne se také o další kapitolu posunul nekonečný příběh o střetu zájmů premiéra ČR Andreje Babiše. Úředníci ze středočeských Černošic totiž střet zájmů potvrdili, což může podle některých názorů spustit lavinu navazujících souvislostí. Černošičtí totiž využili znění paragrafu 4a platného zákona o střetu zájmů, který zakazuje významným politikům v ČR vlastnit média. Stejný zákon ale v paragrafech 4b a 4c říká, že členové vlády nesmějí ovládat firmy, které jakýmkoli způsobem pobírají od státu peníze. A to Agrofert činí. Přesto se zdá, že „odstřižení“ Agrofertu od příjmu dotací přinesou až podmínky pro příjem finančních podpor v budoucím sedmiletém programovém období EU. To ale zřejmě začne se zpožděním - další a další europoslanci veřejně potvrzují, že projednat byť jen rámcový víceletý rozpočet EU na období 2021 až 2027 se letos nestihne. A to přitom není jeho součástí struktura zemědělských dotací a zásady Společné zemědělské politiky EU od roku 2021. Je tak velmi pravděpodobné, že zásady budou uplatňovány až od roku 2022.

Petr Havel