Současně se zatravňováním je třeba vytvářet i biopásy, které současně plní funkci protierozních hrázek. Porost biopásu zůstává na ploše až do konce března a v dubnu je znovu založen na celý rok.
Kořenový systém zpevňuje půdu, biopásy zachycují odtokovou vodu a plochy biopásů snižují plochu pěstování obilovin. Na těchto plochách, bez chemických přípravků a hnojiv se sníží kontaminace vod dusičnany a chemickými látkami, což se projeví ve zlepšení biotopu pro veškeré živočichy, včetně člověka. Plocha biopásů v oblastech LFA by měla být započítávána do plochy snižující zornění !!!
V ministerském materiálu se správně konstatuje, že neexistuje dostatečná motivace k snižování míry zornění zemědělské půdy. Chybí však doplnění, že chybné nastavení dotačních pravidel prosadilo právě Mze ČR, a to i přes četné připomínky ASZ ČR i dalších nevl.organizací. To, že platby TOP-UP jdou pouze na ornou půdu a ne i na trvalé travní porosty, to je tím nesystémovým řešením. Nyní Mze ČR přichází s novým nápadem, trestat zemědělské podniky, které překročí stanovenou míru zornění u LFA oblastí typu O (70% v roce 2007, až 65% v roce 2013) odejmutím dotací na LFA. Aby byl trest dostatečný nestačí krácení dotací na hospodaření v LFA a proto, shodně, jako u opatření LFA, navrhuje se podmínit vstup do opatření ošetřování travních porostů splněním podmínky stanoveného zornění. Vzhledem k tomu, že opatření je podmíněno 5-letým závazkem, bude součástí závazku navíc snížení míry zornění o 10% v oblastech LFA typu O, oproti úrovni zatravnění při vstupu do opatření, o 5% v oblastech LFA typu H nebo S. Současně s tím se navrhuje zvýšení intenzity chovu přežvýkavců, kde spodní hranice intenzity se zvyšuje ze současných 0,2 VDJ/ha na počátečních 0,3 VDJ/ha s cílem 0,4 VDJ/ha v roce 2013.
Uvažuje ministerský úředník o tom, že ne každý zemědělský podnik má dostatečné ustájovací kapacity k tomu, aby mohl zvýšit stavy přežvýkavců tak, aby splnil tyto podmínky? Uvažuje o tom, že travní biomasu může likvidovat i jinak než přes „kožený pytel“? Uvažuje o tom, že pokud založí biopásy, nevznikne mu povinnost likvidovat travní biomasu přes hospodářské býložravce, ale tato biomasa bude sloužit za potravu zvěři? V kapitole C, opatření v rámci osy III.EAFRD v podkapitole 1 a 2 se hovoří o podpoře investic na zpracování biomasy a podporách na výstavbu stanic pro výrobu bioplynu. Proč tedy striktně nařizovat zvýšení intenzity chovu skotu. Je přece na rozhodnutí zemědělce, jakým způsobem využije biomasu z TTP a nemůže mu to nikdo nařizovat nebo dokonce ho trestat odnětím dotace.
Jsem přesvědčen o tom, že kdyby platba TOP-UP byla, stejně jako SAPS, vyplácena na celou plochu zemědělské půdy a u TTP rostla stejně jako u orné půdy, nebyl by důvod bránit se zatravňování v oblastech LFA. Celospolečenský záměr, snížit zornění v LFA oblastech je třeba podpořit vyšší dotací na zatravňování a vyrovnávací platbou za újmu údržby krajiny, místo produkce obilovin. Nelze přece kategoricky trvat na tom, že názor ministerského úředníka je jedině správný a nebude se o něm diskutovat. To silně zavání praktikami totalitního režimu.
Ing.Jan Votava, 1. místopředseda ASZ ČR
