Podstatně populárnější a populistický krok je ovšem zabudován do novely veterinárního zákona, jehož cílem je boj proti množírnám psů. Základní opatření - důraznější evidence, čipování a kontroly lidí, kteří mají více než tři psy, ale těžko k omezení byznysu s oblíbenými průvodci člověka povede. Ten, kdo bude chtít obcházet zákon a především takové podmínky chovů, aby v nich nedocházelo k týrání zvířat, se prostě do evidencí nepřihlásí. A vzhledem k tomu, že v ČR je odhadem pět milionů psů a naší zemi tak patří pravděpodobně celosvětové prvenství v počtu psů na hlavu, budou se veškeré, zejména černé množírny těžko dohledávat. V uvedené novele veterinárního zákona je nicméně ještě jeden průlomový moment - do rodiny hospodářských zvířat totiž přibudou červi a hmyz, a hned na začátku pěkně do příslušných škatulek. Zatímco hmyz chovaný například jako krmivo pro zvířata a nesloužící tedy k přímé výrobě potravin hospodářským zvířetem nebude, úplně stejný hmyz (nebo třeba moučný červ), ze kterého se bude vyrábět mouka například jako polotovar pro pekárenské výrobky, hospodářským zvířetem bude. I pro hmyz a „všelikou havěť“ tak začne platit, že „všichni jsme si rovní, ale někteří jsme si rovnější“.

Chvilku to vypadalo, že si v případě kladného verdiktu Ústavního soudu, který posuzoval návrh části senátorů zrušit povinnost velkých obchodních sítí mít zavřeno o vybraných svátcích, budeme moci letos i hned po Štědrém dnu dojít na nákup. Ale nestalo se, takže kdo nebude mít doma vše potřebné nejpozději do štědrodenního oběda, bude mít až do 27. prosince smůlu. Smůlu měli i pstruzi, které vysadili ochránci přírody spolu s Povodím Labe novou metodou - rovnou z inkubátorů, jako plůdek do řeky Smědé v Jizerských horách. Byla to totiž především dobrá potrava pro místní predátory - i sami organizátoři vysazování pstruhů přiznali, že ze zhruba 2 000 oplodněných jiker jich zůstalo v lokalitě tak asi 10 procent (zřejmě i méně). No, když vysazoval pstruhy do řek téměř všemi rybáři nenáviděný Jakub Vágner, přežilo jich zcela jistě víc - to totiž byli pstruzi dospělí, kteří nepředstavovali potravu pro jiné, ale naopak sami byli predátory.

I když výsledek auditu Evropské komise v polských jatkách, z nichž se uvolňovalo hovězí maso do tržní sítě bez veterinárního opatření, ještě nebyl veřejně prezentován, polský ministr zemědělství již oznámil, že nekvalitní nebo závadné maso v Polsku auditoři nenašli. Zjistili prý jen celou řadu pochybení týkající se evidence a všelikého papírování, což by asi zjistili vzhledem ke značné zemědělsko-potravinářské byrokracii kdekoli. Co z toho ale vyvodit? Jednak, že inspektoři skutečně ohledně závadného masa patrně nic nezjistili - těžko by totiž polský ministr něco takového říkal, neboť kdyby tomu bylo naopak, dost by se zdiskreditoval. Na druhou stranu je ale třeba připomenout, že o auditu se vědělo dopředu, takže nebyl problém (a opět - nebyl by problém ani jinde než v Polsku) včas příslušná jatka v souladu s evropskými předpisy uklidit.

Na závěr krátký pohled do nejbližší budoucnosti. V pátek 22. března se bude po celém světě, a opravdu intenzivně i v ČR, slavit Světový den vody, přičemž součástí oslav jsou desítky doprovodných akcí po celé ČR, v nichž bude mít veřejnost možnost navštívit jinak nepřístupné objekty přehrad, vodárenských nádrží a laboratoří, pracovišť meteorologů a mnohé další akce. Kdo bude chtít, může se tak dozvědět o vodě něco navíc, co se většinou nedozví, což může být důležitý a žádoucí příspěvek k potřebné veřejné osvětě. Na některé akce je však třeba se dopředu registrovat, zájem o ně je totiž tradičně značný. Podrobný seznam různých dnů otevřených dveří včetně kontaktů na organizátory zpracoval stejně jako v předchozích letech portál Naše voda. Většina akcí se uskuteční v sobotu 23. března, nejen jejich seznam najdete na: https://www.nase-voda.cz/svetovy-den-vody-2019-kdy-kam-se-letos-podivat/

Petr Havel