Se Světovým dnem vody spojilo v tomto týdnu svou tiskovou konferenci také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) pod heslem „Bez lesů nebude voda“, což je velká, a společností stále podceňovaná pravda. Vlastníci spolu s vědci a výzkumníky na tiskovce demonstrovali zásadní vliv lesa a stromů v krajině na zadržování vody a ochlazování krajiny s apelem, že je ve veřejném zájmu urychleně zalesnit holiny po kůrovcové kalamitě, a lesníkům by tak měl pomoci stát. Podle SVOL by mělo být v rozpočtu na příští rok vyčleněno zhruba 5 miliard korun na řešení následků kůrovcové kalamity, přičemž gesčním resortem je Ministerstvo zemědělství. To v posledních letech pracuje s rozpočtem zhruba 55 miliard korun, drtivá většina peněz je přitom určena na dotace do zemědělství, na lesnictví bylo původně letos vyčleněno jen něco přes 0,6 miliardy a po navýšení 1,15 miliard korun. K tomu je vhodné uvést, že existence lesních porostů má výrazný vliv také na zemědělské sucho a tedy na úrodu zemědělských plodin. Zvýšení dotací do lesnictví, především pak na opětovné zalesňování, je tak v ekonomickém zájmu zemědělců, což by si měli uvědomit a vzdát se části svých podpor ve prospěch lesnictví. Jinak na to v prvé řadě doplatí oni sami, a samozřejmě také stav naší krajiny, zdroje vody a biodiverzita (druhová pestrost) organismů žijících v naší přírodě.
Pokud zmiňuji Světový den vody, je také spravedlivé zmínit i Mezinárodní den lesů, který připadá na první jarní den, tedy na 21. března, den před Světovým dnem vody. Se dnem lesů ale bohužel téměř žádná pro osvětu veřejnosti určená akce není, což je velká škoda, zejména, když se odtrženost lidí z měst a zejména dětí projevuje v praxi podle statistik i tak, že si řada dětí myslí, že v lese rostou jablka, hrušky nebo ananas. Jinak je ale blízkost obou dnů, lesů i vod, skutečně symbolická, což ovšem na tiskovce SVOL nepadlo, respektive to, že existuje Mezinárodní den lesů, nikdo nezmínil. I to o něčem vypovídá.
Hned v pondělí proběhlo v průběhu jednání Rady ministrů trojstranné jednání mezi EU, ČR a Polskem o dalším postupu v kauze polské hovězí s tím, že polská strana by měla do týdne (25.3.2019) dát záruky týkající se kontrol a systému veterinárního dozoru na polských jatkách a česká strana by následně odvolala mimořádná veterinární opatření, která nařizují všem příjemcům polského hovězího na území naší země prověřit polské hovězí před uvolněním do oběhu laboratorními testy na salmonelu. Lze přitom předpokládat, že polská i česká strana své sliby splní, otázkou ale je, co bude dál, neboť zmiňované salmonely se nacházejí v dodávkách polského masa, tentokrát drůbežího, nadále a opakovaně. Drůbeží je nicméně na salmonelu mnohem náchylnější, než hovězí, a problémy jsou i přímo u nás - například tento týden se salmonelou nakazily desítky lidí v nemocnici ve Zlíně, pravděpodobně ze zamražených kuřat.
Rada ministrů se ovšem především zabývala další podobou Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Jednou z cest, která by podle našeho ministra Miroslava Tomana mohla nahradit krácení dotací největším zemědělským podnikům, je takzvaná redistribuce, což je zvýšená platba dotace na „první hektary“. Čímž se rozumí to, že do určité výměry obhospodařované půdy by dostávali zemědělci více peněz na hektar (v minulosti se uvažovalo o zvýšených dotacích na prvních 89 hektarů), na každý další hektar nad stanovenou výměru by pak byly dotace nižší. S redistribucí nemá ČR problém, souhlasil s ní už i předchozí ministr Marian Jurečka. Přijetí tohoto opatření by nicméně znamenalo, že velké zemědělské podniky by na dotacích kráceny nebyly. Právě zástupci velkých zemědělských podniků (Zemědělský svaz ČR) zveřejnili tento týden informaci, podle které dosáhl loňský zisk zemědělství 10 miliard korun a meziročně poklesl o 2 miliardy, tedy zhruba o pětinu. Průměrný zisk přitom loni činil 2 800 korun na hektar. To ovšem v praxi znamená potvrzení dlouhodobého trendu, podle kterého by byli zemědělci v ČR bez dotací ve ztrátě. Úplně minimální částka dotace se totiž pohybuje kolem 3 500 korun na hektar, drtivá většina zemědělců ale pobírá dotace mnohem vyšší, buď za takzvané ozeleňování, nebo za to, že hospodaří ve znevýhodněných oblastech, nebo za to, že pěstují nějakou ze specielně dotovaných komodit.
Petr Havel